EU našla společnou cestu

Aktuální situace ve světě

Poslední odhady vývoje HDP Mezinárodního měnového fondu jasně poukazují na hloubku ekonomického propadu. U eurozóny prognóza hovoří o snížení v podobě 10,2 %.

„Současně zdvihá varovný prst také rychle narůstající počet nově nakažených ve světě. Indie ohlásila rekordní denní nárůst. V USA se nepříznivý vývoj týká 43 z 50 amerických států. Do úvah se tak vkrádá myšlenka druhé vlny šíření nákazy, která by velký počet zemí stáhla do dvouciferného ekonomického poklesu,“ řekl Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

Země podporující finanční pomoc

^REKLAMA

Vzhledem k aktuální situaci doma i ve světě mnoho členských států EU v pátek zasedalo ke kulatému stolu s ambicí získat z fondu obnovy co největší finanční sumu. Mezi nimi figurovaly nejvíce zasažené ekonomiky jako Španělsko nebo Itálie. Zájem na rychlém přijetí prostředků z fondu měly i největší ekonomiky Německo a Francie. Německo bylo motivováno samotnou zodpovědností, kterou jako předsedající země EU přebírá. Dalším důvodem je fakt, že země je v zahraničním obchodu výrazně provázaná s celou Evropou, mimo jiné právě s Itálií.

„Francie podle odhadů organizace OECD představuje jednu ze čtyř pravděpodobně nejvíce zasažených ekonomik, což ji rozhodně opravňuje k nemalému čerpání prostředků. Přísun peněz na jih Evropy také Francii nepřímo pomůže. Adresáty velké pomoci totiž budou po Německu její dvě nejvýznamnější exportní země Itálie a Španělsko. Důležitost schválení podpory fondu podtrhuje i nelepšící se situace, kdy se na jihu země v pohraničním regionu Katalánska a v Bretani začala nákaza rychle šířit,“ uvedl Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

Ochránci unijních financí

S opačným názorem se v opozici nacházela skupina tzv. „šetrných zemí“, která nechtěla zatěžovat unijní rozpočet přehnaně štědrým rozdělováním peněz. Jejím cílem bylo stlačení celkové hodnoty grantů ve fondu a podmínit čerpání prostředků dodržováním stanovených reforem a principů. Hlavními představiteli daného směru bylo Švédsko, Nizozemsko, Dánsko a Rakousko. Jejich pozice byla ale dána i celkovou domácí situací. Jedná se totiž o země, které se doposavad můžou těšit z celkového nízkého zadlužení. Současně řada z nich neprošla velkou ekonomickou korekcí.

^REKLAMA

Zatímco například Dánsko utlumilo domácí poptávku omezujícími opatřeními, jeho export se naštěstí mohl opřít o vývoz potravin a léku, jejichž poptávka nebyla nijak výrazně dotčena. Švédsko zase zvolilo v období šíření nákazy spíše liberální přístup a domácí subjekty tolik nesvazovalo. V důsledku se tak u něho neočekává takový propad. Od konce června jsou navíc vidět náznaky opětovného růstu.

Závěrem výsledky jednání

V prvních třech dnech se lídři zemí EU nedokázali shodnout na podobě fondu obnovy. Předseda Evropské rady Charles Michel tak postupně vycházel vstříc skupině „šetrných zemí“, kdy v rámci hodnoty 750 miliard eur přesouval peníze z části grantů do části úvěrů. Čtvrtý den se úspěšně celkový poměr ustálil na 390 miliard eur grantů ku 360 miliardám eur úvěrů. Bylo tak dosaženo kompromisu všech 27 zemí. Rozepře se rozplynuly i nad metodikou stanovení výše podpory. Zde se ladily váhy mezi přihlédnutím k poklesu HDP a míře nezaměstnanosti za posledních pět let. V případě České republiky OECD předpověděla znatelný pokles HDP, zaměstnanost ale máme delší dobu jednu z nejnižších. Ve výsledku bude ČR z evropského rozpočtu čerpat v příštích sedmi letech přes 35,7 miliard eur. 15,4 miliard eur si může ještě půjčit.

„Na průběh jednání velice citlivě reaguje evropská měna. Schválení podoby fondu znamená i emisi společných evropských dluhopisů, kterými bude podpora členským státům financována. Především se ale úspěch v určité míře přelije do optimismu na evropských akciových trzích,“ vysvětluje Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.