Jak ovlivňuje doba pojištění výši důchodu?

Výše státního důchodu závisí na dvou základních parametrech, a sice na výši osobního vyměřovacího základu a získané době pojištění. Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky, kdy se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, od roku 1986.

Doba pojištění se hodnotí v celých ukončených letech a do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, ale i tzv. náhradní doby pojištění, jako je např. studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péče o děti do 4 věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu.

Příklad výpočtu důchodu

V přiložené tabulce máme uveden měsíční starobní důchod u vybraných osobních vyměřovacích základů a při získání doby pojištění v rozsahu 43 let a 44 let. Výpočet je proveden dle výpočtové formule roku 2020.

vlastní výpočet autora

Z tabulky je názorně vidět, že při osobním vyměřovacím základu 16 000 Kč se díky vyšší době pojištění o jeden rok zvýší měsíční částka starobního důchodu o 1,72 % (o 232 Kč), ale u osobního vyměřovacího základu 100 000 Kč již o 2,03 % (o 560 Kč).

Hlídat si dobu pojištění se vyplatí

Lidé s vysokými příjmy by si měli velmi pečlivě hlídat dobu pojištění, každý rok pojištění ovlivňuje měsíční částku starobního důchodu velmi významně. V praxi je tedy vhodné se o důchodové záležitosti zajímat v dostatečném předstihu, aby všechny důchodové podklady, které má ČSSZ ve své evidenci odpovídaly skutečnosti. A případné nesrovnalosti je dobré včas doložit, aby se nehodnotila zbytečně nižší doba pojištění.

Rovněž je vhodné odchod do penze dobře naplánovat, protože v některých případech je možné pozdějším odchodem do penze o několik týdnů ukončit další celý rok pojištění. Při výpočtu starobního důchodu se totiž získaná doba pojištění hodnotí v celých letech, např. tedy 43 let a 341 dní se hodnotí jako 43 let, při ukončení dalšího roku pojištění je přitom měsíční částka starobního důchodu citelně vyšší.

Vyplatí se i práce za nižší mzdu

Někteří lidé s nadprůměrnými příjmy uvažují o předčasném důchodu z důvodu ztráty zaměstnání, přičemž mají aktuálně nabídky za nižší mzdu, než na jakou byli zvyklí. S ohledem na měsíční částku starobního důchodu je v takovém případě vhodné přijmout i hůře ohodnocenou práci a pracovat až do dosažení řádného důchodového věku.

Tímto rozhodnutím nedojde ke krácení důchodu za předčasnost a současně se získá vyšší doba pojištění, přičemž každý rok pojištění hraje při výpočtu starobního důchodu významnou roli, jak jsme si uvedli v praktickém příkladu.

Z důvodu nižšího příjmu po krátkou dobu se osobní vyměřovací základ příliš nesníží, vždyť při výpočtu starobního důchodu v roce 2020 se hodnotí rozhodné příjmy v letech 1986 až 2019, tedy za 34 let, to znamená, že jeden rok ovlivní výši osobního vyměřovacího základu zpravidla významně méně, než si žadatelé o státní důchod myslí.

Také si přečtěte: Pronájem jako příjem v předčasném důchodu