Tak se také nakonec stalo, byť konečná dohoda je přece jenom postavena na poněkud rozdílných základech než ta originální. Ta počítala s tím, že bude uvalena plošná daň ve výši 6,75% na vklady do 100 tisíc euro a 9,9% na vklady nad výše uvedenou sumu. Dnes nad ránem se kyperské vládní autority dohodly s MMF a EU na radikální restrukturalizaci bankovního sektoru, která sice nebude vyžadovat uvalení daní na depozita, avšak subjekty s nepojištěnými vklady nad 100 000 budou i tak ve většině případů čelit drastickým ztrátám. Druhá největší banka na Kypru – Popular Bank of Cyprus (Laiky) bude totiž zcela uzavřena a budou z ní zachráněny “jen” vklady do 100 tisíc euro, které budou převedeny do The Bank of Cyprus. Ostatní položky na pasivní straně Popular Bank of Cyprus budou více méně zlikvidovány – tzn. i vklady oněch subjektů, jež zde měly uloženo více než 100 tisíc euro. Zároveň však ani bohatí střadatelé, resp. firmy s vklady nad 100 tisíc euro v The Bank of Cyprus nepřijdou “zkrátka”, neboť i jejich vklady budou zmrazeny do té doby, než bude bankovní sektor rekapitalizován.
Asi největší výhodou výše uvedené dohody je, že nemusí být dodatečně schválena kyperským parlamentem. Neobsahuje totiž žádnou novou daň, ale plán na drastickou restrukturalizaci dvou největších kyperských bank, jež držely více než polovinu depozit na Kypru. Spokojeni musí být navíc i němečtí a francouzští politici, kterým byl Kypr jakožto daňový ráj na území eurozóny vždy trnem v oku. Restrukturalizační dohoda, která nese silné rysy původního návrhu MMF, totiž definitivně likviduje sen Kypru, že jeho ekonomika bude v podstatě především daňový ráj s nabobtnalým finančním sektorem. Věřitelé v eurozóně navíc nyní mohou použít Kypr jako exemplární výstrahu pro ty země, které by se chtěly vydat podobnou cestou.
Jan Čermák, analytik ČSOB
