Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Paradox úspor: Zapomeňte na úspory, jinak krize neskončí!

Autor: Radovan Novotný | 15.01.2013 00:00 | Kategorie: Makro | 3 komentáře
Tagy: spotřeba úspory krize
Paradox úspor: Zapomeňte na úspory, jinak krize neskončí!

Snaží-li se každý ušetřit stále větší část svého příjmu, snižují se celkové příjmy, produkce a paradoxně se nakonec sníží i skutečně vytvořené úspory. Pokud všichni budou šetřit, vyprodukuje se méně, a bude větší nezaměstnanost. Spásou používanou v moderní době má být dluhové financování veřejných výdajů, a monetizace vládního dluhu v podobě jeho úhrady nově „natištěnými“ penězi.

Aktuální makroekonomické dění pohledem novinových titulků

Pohlédneme-li na titulky ekonomických článků, narážíme na slova, jako „krize“, „úspory“, „pomoc ekonomice“, „státní dluh,“ nebo třeba „nezaměstnanost“. Jako příklad vezměme několik náhodně vybraných titulků z nedávné doby: 

  • Na oživení ekonomiky si budeme muset počkat do roku 2014.
  • Lidé se uskromňují, tržby jdou dolů.
  • Japonsko vyráží do boje s krizí. Země nasype do ekonomiky 20 bilionů jenů.
  • Státní dluh: Každý Čech dluží 159 tisíc.
  • ČNB se snaží pomoct ekonomice. Sáhne po slabší koruně?
  • Švédové se krize nebojí: Vláda snížila daně a ekonomika roste.
  • Eurozóna opět hlásí rekordní nezaměstnanost.
  • Češi omezují nákupy potřeb pro domácnost. Doplácejí na to obchodníci.

Budeme-li tyto články, odrážející dění v ekonomice, studovat hlouběji, dozvíme se například, že růstu HDP se dočkáme až v roce 2014, a že česká ekonomika má stagnovat kolem nuly. Na základě informací Českého statistického úřadu se dozvídáme, že tržby obchodníků meziročně klesly. Státní dluh České republiky se v roce 2012 naopak zvýšil na 1,668 bilionu korun. České ekonomice se nedaří, na zahraničních trzích odbyt naráží na silnou konkurenci, poptávka není snadná ani na trhu domácím. Češi neutrácejí, stát zřejmě zase vybere méně na daních. Zatímco v Česku veřejné rozpočty škrtají, japonský premiér navrhl podpořit tamní ekonomiku stimulačním programem. Útlum je prožíván i napříč Evropou, počet lidí bez práce se v eurozóně se během listopadu 2012 dostal na nové maximum ve výši 11,8 procenta.

Když všichni šetří, je méně práce a nastupuje pokles

Zvýšení úspor, které je obecně během špatných ekonomických časů dobrou radou pro jednotlivce, není dobrou radou z makroekonomického pohledu. Pokud se každý snaží ušetřit stále větší část svého příjmu, snižují se celkové příjmy, výroba a paradoxně nakonec klesají i skutečně vytvořené úspory. Sklon k úsporám způsobuje recesi a ta může vést do spirály klesajících cen.

Paradox spořivosti aneb zdánlivě protichůdná role úspor na mikroekonomické a makroekonomické úrovni. Rozhodnutí celé společnosti k větším úsporám ve skutečnosti vede k menším úsporám. Zatímco pro jednotlivce je to moudré, pro ekonomiku jako celek to může znamenat spirálu sestupu: větší úspory ->  menší spotřeba ->   nižší agregátní poptávka ->  klesající výnosy pro firmy → nižší objem investic ->   nižší důchody ->   nižší úspory ->  ekonomický pokles.  

Paradox spořivosti lze vysvětlit na příkladu prosakující nádoby, viz Obr. 1. Uvažujme, že množství vody v systému určuje výši ekonomické aktivity. Čím bude větší úroveň hladiny, tím více se bude utrácet, tím bude více příležitostí k práci a výdělkům, ekonomika poroste. Čím více se otevřou kohouty vládních výdajů a investic, tím větší růst bude.

Obr. 1: Příjmově-výdajový model

novotny-paradox-uspor-1

Když se ovšem vládní výdaje anebo investice začnou snižovat, je to důvod k poklesu. Důvodem k poklesu jsou i „úniky“, v podobě snižování kupní síly soukromého sektoru zdaněním nebo tezaurování úspor. Budou-li se celkové úspory zvyšovat, a tyto se nepřemění se na investice, bude to důvod pro pokles ekonomické aktivity.

Plošné úspory, kdy šetří soukromý sektor i stát, představuje plošné snížení výdajů, klesá agregátní poptávka, jsou nižší důchody a v konečném důsledku také nižší úspory. Zvýšení úspor může být pro ekonomiku škodlivé, zaměstnanci se bojí o práci, lidé se uskromňují, dochází k rekordní nezaměstnanosti, soukromá sféra omezuje nákupy, produkční kapacity nejsou využity.

Další názorný pohled na paradox úspor, je uveden na obrázku 2. Původní hrubý domácí produkt ve finančním vyjádření je rozdělen mezi domácnosti, vládu a podniky. V rámci dílčích ekonomických sektorů dochází k rozhodnutí, zda bude související důchod spotřebován, investován nebo uspořen a také rozhodnutí, zda se zadlužit. Obrázek 3 zachycuje situaci, kdy domácnosti něco ušetří, a ušetřené si půjčí vláda. Díky ochotě zadlužit se zůstávají celkové výdaje stejné a v dalším cyklu se příslušné výdaje stávají příjmem a zdrojem HDP.

Obr. 2: Situace, kdy to co bylo uspořeno, si někdo vypůjčil, výdaje na dluh zvyšují HDP

novotny-paradox-uspor-2

ZDROJ: Paradox of thrift in pictures, freethinkingeconomist.com

Obrázek 3 naopak naznačuje situaci, kdy působí paradox úspor. To co domácnosti ušetřily, si nikdo nepůjčil, je menší kupní síla a vyprodukuje se méně. Úspory se nepřeměnily na spotřebu ani na investice, výdaje poklesly a poklesl i vytvořený hrubý domácí produkt. Protože poklesl hrubý domácí produkt, musí v dalším cyklu poklesnout i důchody a tedy i příjmy jednotlivých sektorů.

Obr. 3: Situace, kdy to co bylo uspořeno, si nikdo vypůjčil, dochází k poklesu HDP

novotny-paradox-uspor-3

ZDROJ: Paradox of thrift in pictures, freethinkingeconomist.com

Klasická ekonomie předpokládala, že to co jeden ušetří, to si někdo druhý půjčí a utratí. Rovnováhu na příslušných trzích měla zajišťovat úroková sazba. Keynesiánští ekonomové naopak v souvislosti s paradoxem úspor uznávají, že vláda má v případě potřeby v době útlumu nedostatečnou agregátní poptávku doplňovat. Předejde se tím výše diskutovaným problémům ekonomické strnulosti, a to i za cenu rostoucího vládního zadlužení. V moderní době jsou potřeby fiskální expanze kryty monetizací rozpočtových deficitů a vládní dluh roste nade všechny meze. Centrální banka za nově emitované peníze nakupuje vládní cenné papíry, dluh je monetizován.

Paradox úspor: Zapomeňte na úspory, jinak krize neskončí! >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 3 komentáře)

stas | 16.01.2013 12:37
Re: kwinna | 15.01.2013 11:15
stas | 15.01.2013 07:16

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Komerční sdelení

banner-invr2016-investujeme-2

Články z Makro

Patrik Nacher | 14.02.2017 00:00 Stereotyp o deflaci

Dnešní doba je vskutku zábavná. Na jedné straně se mají stereotypy bořit. Jakkoliv je otázkou, co je a co není stereotyp, kdo to určí a definuje, každopádně se s oním bořením roztrhl doslova pytel.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Aneta Peštová | 17.01.2017 00:00 Změny v daních v roce 2017

Dne 13. ledna 2017 schválila poslanecká sněmovna vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Novela potěší zejména rodiny s dvěma a více dětmi, které si budou moci uplatnit zvýšené daňové zvýhodnění. Které změny jsou nejdůležitější? Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 20.01.2017 11:15

Petr Zámečník | 12.01.2017 00:00 Přebytek rozpočtu rozdat na důchody? Ne!

Státní rozpočet České republiky skončil rekordním přebytkem. A volební rok nahrává porcování medvěda. Jak naložit s přebytkem rozpočtu? Rozhodně ho nerozdat např. v důchodech! Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 11.10.2016 00:00 Kolik má stát česká koruna?

Česká národní banka intervenuje proti české koruně a drží ji v kurzu poblíž hranice 27 Kč/EUR. Aby tohoto kurzu docílila, nakupuje eura ve velkém a uměle korunu oslabuje. Jaká je férová cena české koruny? A kolik může stát euro a dolar po ukončení kurzového závazku ČNB? Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 11.10.2016 20:56

Radovan Novotný | 24.08.2016 00:00 Měna: Zlato, stříbro, nebo raději papír?

Zlatý standard vytlačil standard stříbrných měn, aby byl nakonec vytlačen standardem měny nekryté (fiat). Peníze nemusí mít žádnou vnitřní hodnotu a potvrzuje to i kupní síla virtuálních bitcoinů. Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 03.09.2016 21:30Další články »

Krátké zprávy z Makro

21.02.2017 17:04 Novou předvolební zbraní ČSSD je snižování daní

ČSSD se vytasila v předvolebním boji s další zbraní. Lidem s průměrnými a podprůměrnými příjmy chce snížit daně. Přilepšit chce ČSSD i menším firmám. Daňové příjmy by měla doplnit daňová progrese.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

21.02.2017 10:23 Daň zaplatí jen majitelé dluhopisů svých vlastních firem

Ministr financí Andrej Babiš doladil návrh na zdanění dluhopisů. Daň zaplatí pouze majitelé, kteří nakoupili korunové dluhopisy od svých firem do konce roku 2012. Danit se však budou teprve výnosy od roku 2018. Danění dluhopisů přijde Andreje Babiše na 13,5 milionu korun. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.02.2017 13:21 Dostane se Fed do sporu s Trumpem?

Americká čísla včera jenom podtrhla to, co již v úterý naznačila šéfka Fedu Janet Yellenová – dalšího růstu sazeb v USA se můžeme dočkat již v březnu. Pravděpodobnost březnového růstu sazeb vzrostla v posledních dnech zhruba na dvojnásobek (z 23 % na 44 %). To se líbilo logicky americkému dolaru, zatím ale zdá se na výraznější zisky nemá dost síly a otočil se na úrovni 1,05 EUR/USD. To se může změnit, pokud sázky na růst sazeb v USA ještě půjdou nahoru a na druhé straně Atlantiku současně vzroste napětí před volbami v Nizozemí a ve Francii. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

14.02.2017 17:23 Volebním tahem ČSSD bude sektorová daň pro banky

Návrh volebního programu ČSSD počítá se zavedením zvláštní bankovní daně. V závislosti na celkových aktivech bank by se odváděly čtyři různé sazby daně. Rozpočet by si měl díky dani přijít na 11 miliard korun ročně. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

14.02.2017 14:19 Slabý závěr roku v české ekonomice

Oproti očekávání se na konci loňského roku výkon české ekonomiky nevylepšil a její růst výrazně zaostal za očekáváním. Podle předběžného odhadu HDP vzrostl oproti třetímu čtvrtletí jen 0,2 %, což v meziročním srovnání znamenalo růst jen o 1,7 %. Za celý loňský rok ekonomický růst dosáhl 2,3 % a byl tak poloviční ve srovnání s rokem 2015.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jaký očekáváte rok 2017?

Lepší než 2016. (142)
 
Stejný jako 2016. (15)
 
Horší než 2016. (1287)
 Celkem hlasovalo 1444 čtenářů

banner-300-300

Nejčtenější články z Makro za posledních 14 dní

Patrik Nacher | 14.02.2017 00:00 Stereotyp o deflaci

Dnešní doba je vskutku zábavná. Na jedné straně se mají stereotypy bořit. Jakkoliv je otázkou, co je a co není stereotyp, kdo to určí a definuje, každopádně se s oním bořením roztrhl doslova pytel.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »