Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

logo

fecif


Paradox úspor: Zapomeňte na úspory, jinak krize neskončí!

Autor: Radovan Novotný | 15.01.2013 00:00 | Kategorie: Makro | 3 komentáře
Tagy: spotřeba úspory krize
Paradox úspor: Zapomeňte na úspory, jinak krize neskončí!

Snaží-li se každý ušetřit stále větší část svého příjmu, snižují se celkové příjmy, produkce a paradoxně se nakonec sníží i skutečně vytvořené úspory. Pokud všichni budou šetřit, vyprodukuje se méně, a bude větší nezaměstnanost. Spásou používanou v moderní době má být dluhové financování veřejných výdajů, a monetizace vládního dluhu v podobě jeho úhrady nově „natištěnými“ penězi.

Aktuální makroekonomické dění pohledem novinových titulků

Pohlédneme-li na titulky ekonomických článků, narážíme na slova, jako „krize“, „úspory“, „pomoc ekonomice“, „státní dluh,“ nebo třeba „nezaměstnanost“. Jako příklad vezměme několik náhodně vybraných titulků z nedávné doby: 

  • Na oživení ekonomiky si budeme muset počkat do roku 2014.
  • Lidé se uskromňují, tržby jdou dolů.
  • Japonsko vyráží do boje s krizí. Země nasype do ekonomiky 20 bilionů jenů.
  • Státní dluh: Každý Čech dluží 159 tisíc.
  • ČNB se snaží pomoct ekonomice. Sáhne po slabší koruně?
  • Švédové se krize nebojí: Vláda snížila daně a ekonomika roste.
  • Eurozóna opět hlásí rekordní nezaměstnanost.
  • Češi omezují nákupy potřeb pro domácnost. Doplácejí na to obchodníci.

Budeme-li tyto články, odrážející dění v ekonomice, studovat hlouběji, dozvíme se například, že růstu HDP se dočkáme až v roce 2014, a že česká ekonomika má stagnovat kolem nuly. Na základě informací Českého statistického úřadu se dozvídáme, že tržby obchodníků meziročně klesly. Státní dluh České republiky se v roce 2012 naopak zvýšil na 1,668 bilionu korun. České ekonomice se nedaří, na zahraničních trzích odbyt naráží na silnou konkurenci, poptávka není snadná ani na trhu domácím. Češi neutrácejí, stát zřejmě zase vybere méně na daních. Zatímco v Česku veřejné rozpočty škrtají, japonský premiér navrhl podpořit tamní ekonomiku stimulačním programem. Útlum je prožíván i napříč Evropou, počet lidí bez práce se v eurozóně se během listopadu 2012 dostal na nové maximum ve výši 11,8 procenta.

Když všichni šetří, je méně práce a nastupuje pokles

Zvýšení úspor, které je obecně během špatných ekonomických časů dobrou radou pro jednotlivce, není dobrou radou z makroekonomického pohledu. Pokud se každý snaží ušetřit stále větší část svého příjmu, snižují se celkové příjmy, výroba a paradoxně nakonec klesají i skutečně vytvořené úspory. Sklon k úsporám způsobuje recesi a ta může vést do spirály klesajících cen.

Paradox spořivosti aneb zdánlivě protichůdná role úspor na mikroekonomické a makroekonomické úrovni. Rozhodnutí celé společnosti k větším úsporám ve skutečnosti vede k menším úsporám. Zatímco pro jednotlivce je to moudré, pro ekonomiku jako celek to může znamenat spirálu sestupu: větší úspory ->  menší spotřeba ->   nižší agregátní poptávka ->  klesající výnosy pro firmy → nižší objem investic ->   nižší důchody ->   nižší úspory ->  ekonomický pokles.  

Paradox spořivosti lze vysvětlit na příkladu prosakující nádoby, viz Obr. 1. Uvažujme, že množství vody v systému určuje výši ekonomické aktivity. Čím bude větší úroveň hladiny, tím více se bude utrácet, tím bude více příležitostí k práci a výdělkům, ekonomika poroste. Čím více se otevřou kohouty vládních výdajů a investic, tím větší růst bude.

Obr. 1: Příjmově-výdajový model

novotny-paradox-uspor-1

Když se ovšem vládní výdaje anebo investice začnou snižovat, je to důvod k poklesu. Důvodem k poklesu jsou i „úniky“, v podobě snižování kupní síly soukromého sektoru zdaněním nebo tezaurování úspor. Budou-li se celkové úspory zvyšovat, a tyto se nepřemění se na investice, bude to důvod pro pokles ekonomické aktivity.

Plošné úspory, kdy šetří soukromý sektor i stát, představuje plošné snížení výdajů, klesá agregátní poptávka, jsou nižší důchody a v konečném důsledku také nižší úspory. Zvýšení úspor může být pro ekonomiku škodlivé, zaměstnanci se bojí o práci, lidé se uskromňují, dochází k rekordní nezaměstnanosti, soukromá sféra omezuje nákupy, produkční kapacity nejsou využity.

Další názorný pohled na paradox úspor, je uveden na obrázku 2. Původní hrubý domácí produkt ve finančním vyjádření je rozdělen mezi domácnosti, vládu a podniky. V rámci dílčích ekonomických sektorů dochází k rozhodnutí, zda bude související důchod spotřebován, investován nebo uspořen a také rozhodnutí, zda se zadlužit. Obrázek 3 zachycuje situaci, kdy domácnosti něco ušetří, a ušetřené si půjčí vláda. Díky ochotě zadlužit se zůstávají celkové výdaje stejné a v dalším cyklu se příslušné výdaje stávají příjmem a zdrojem HDP.

Obr. 2: Situace, kdy to co bylo uspořeno, si někdo vypůjčil, výdaje na dluh zvyšují HDP

novotny-paradox-uspor-2

ZDROJ: Paradox of thrift in pictures, freethinkingeconomist.com

Obrázek 3 naopak naznačuje situaci, kdy působí paradox úspor. To co domácnosti ušetřily, si nikdo nepůjčil, je menší kupní síla a vyprodukuje se méně. Úspory se nepřeměnily na spotřebu ani na investice, výdaje poklesly a poklesl i vytvořený hrubý domácí produkt. Protože poklesl hrubý domácí produkt, musí v dalším cyklu poklesnout i důchody a tedy i příjmy jednotlivých sektorů.

Obr. 3: Situace, kdy to co bylo uspořeno, si nikdo vypůjčil, dochází k poklesu HDP

novotny-paradox-uspor-3

ZDROJ: Paradox of thrift in pictures, freethinkingeconomist.com

Klasická ekonomie předpokládala, že to co jeden ušetří, to si někdo druhý půjčí a utratí. Rovnováhu na příslušných trzích měla zajišťovat úroková sazba. Keynesiánští ekonomové naopak v souvislosti s paradoxem úspor uznávají, že vláda má v případě potřeby v době útlumu nedostatečnou agregátní poptávku doplňovat. Předejde se tím výše diskutovaným problémům ekonomické strnulosti, a to i za cenu rostoucího vládního zadlužení. V moderní době jsou potřeby fiskální expanze kryty monetizací rozpočtových deficitů a vládní dluh roste nade všechny meze. Centrální banka za nově emitované peníze nakupuje vládní cenné papíry, dluh je monetizován.

Paradox úspor: Zapomeňte na úspory, jinak krize neskončí! >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 3 komentáře)

stas | 16.01.2013 12:37
Re: kwinna | 15.01.2013 11:15
stas | 15.01.2013 07:16

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Reklama

banner-investujeme-ceskych100

Články z Makro

Luboš Smrčka | 30.05.2016 00:00 Poslední dny Miroslava Singera

Guvernérovi České národní banky Miroslavu Singerovi se rychle krátí jeho čas. V červenci tohoto roku odejde z bankovní rady ČNB a samozřejmě i z funkce nejvyššího strážce měny v zemi.  Jaká tedy byla „Singerova éra“? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Radovan Novotný | 22.03.2016 00:00 Keynes: Snižte úroky!

Zatímco marxistické řešení krize spočívalo v revoluci, keynesovské řešení bylo mírnější. Snížení úrokové míry mělo podnítit zájem o investice, veřejné výdaje a investice zvýšit zaměstnanost. Marxistickým ekonomům se takové řešení nelíbilo, podle nich „pod pláštíkem boje za plnou zaměstnanost“ mělo ospravedlnit pokusy a „cestu ke zvyšování zisku, k inflační konjunktuře“.    Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 31.12.2015 00:00 Silvestrovské ohlédnutí aneb Co bylo, bylo

Rok se chýlí ke svému závěru a nastává čas k ohlédnutí. Co rok 2015 přinesl? Politici se ukázali ve své kráse a jdou opět lidem příkladem a populační krizi dohání vyhnaní Syřané. Česká ekonomika jede na jedničku, jen do ciziny vyjíždíme stále pod taktovkou ČNB dráž. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jan Lukeš | 18.12.2015 00:00 Jste připraveni na celosvětový ekonomický kolaps? Být prepperem je trendy

V posledních několika letech už není fenomén konce světa přesně daný. Poslední konec světa roku 2012 se nekonal a po sériích předchozích neúspěšných konců již nepřinášel strach kýžené finanční výnosy. Po nejasných ekonomických pádech, větší a větší civilizační závislosti na moderních výdobytcích a čím dál bližší hrozbě terorismu, se lidé začínají připravovat spíše na kolaps civilizace. Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 18.12.2015 10:42

Radovan Novotný | 24.11.2015 00:00 Inflace a deflace: Jak to bylo před sto lety

Před sto lety se potvrdilo, že zlata se skutečně nelze najíst. I tak to mohla být skvělá doba. Peníze byly kryté zlatem, nastupovaly převratné technické vynálezy a vymoženosti. Rostla produktivita a vývoj v USA naznačoval, že na spotřebitele čekají hromady spotřebního zboží a světlé zítřky. Jenže vývoj šel jinou cestou – válečnou a inflační, a ani krytí peněz zlatem občany neochránilo před měnovými rozvraty.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »

Krátké zprávy z Makro

24.06.2016 14:39 Důvěra v českou ekonomiku mírně klesá

Mírný pokles celkové důvěry v českou ekonomiku o 0,7 bodu na 95,3 bodu byl v červnu tažen především poklesem důvěry v průmyslu. Důvěra ale klesla i u spotřebitelů. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.06.2016 17:21 Česko dohání Západ

Český hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele je patnáctý nejvyšší v Evropské unii (EU). V roce 2015 vzrostl výkon české ekonomiky na 85 procent průměru EU. Ze států bývalého socialistického bloku Česku šlape na paty Slovinsko s 83 procenty. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.06.2016 15:18 Eurozóna zůstává v deflaci

Eurozóna je již druhý měsíc po sobě v deflaci. V květnu deflace v eurozóně zpomalila z dubnových 0,2 procenta na 0,1 procenta. Stejně se vyvíjely i spotřebitelské ceny v celé Evropské unii (EU). Do záporného pásma se dostalo 16 zemí EU. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.06.2016 11:54 Ďalší premrhaný rok v slovenských verejných financiách

Píšeme na Investujeme.sk: lovensku sa vo verejných financiách vlani nedarilo. Deficit sa oproti predchádzajúcemu roku zvýšil, k čom došlo okrem Slovenska vlani len v Grécku a Fínsku. Analytik kritizuje vládu za to, že príjmy z lepšieho výberu daní minula a nepoužila na zníženie dlhu. O verejných financiách sa rozprávame s Jurajom Valachym, senior analytikom Tatra banky. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

08.06.2016 11:58 Prípadný Brexit sa po megainvestícii Jaguaru bytostne dotkne i Slovenska

Píšeme na Investujeme.sk: Význam priamych hospodárskych vzťahov s Veľkou Britániou neradno podceňovať ani v strednej Európe. V roku 2020 by sa Veľká Británia mohla stať pre Slovensko dôležitejším obchodným partnerom než Česko, ktoré je v súčasnosti druhým najväčší exportný trhom, hneď po Nemecku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Pasivní. (152)
 
Aktivní. (151)
 
Žádnou. (732)
 Celkem hlasovalo 1035 čtenářů