Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Paradox úspor: Zapomeňte na úspory, jinak krize neskončí!

Autor: Radovan Novotný | 15.01.2013 00:00 | Kategorie: Makro | 3 komentáře
Tagy: spotřeba úspory krize
Paradox úspor: Zapomeňte na úspory, jinak krize neskončí!

Snaží-li se každý ušetřit stále větší část svého příjmu, snižují se celkové příjmy, produkce a paradoxně se nakonec sníží i skutečně vytvořené úspory. Pokud všichni budou šetřit, vyprodukuje se méně, a bude větší nezaměstnanost. Spásou používanou v moderní době má být dluhové financování veřejných výdajů, a monetizace vládního dluhu v podobě jeho úhrady nově „natištěnými“ penězi.

Aktuální makroekonomické dění pohledem novinových titulků

Pohlédneme-li na titulky ekonomických článků, narážíme na slova, jako „krize“, „úspory“, „pomoc ekonomice“, „státní dluh,“ nebo třeba „nezaměstnanost“. Jako příklad vezměme několik náhodně vybraných titulků z nedávné doby: 

  • Na oživení ekonomiky si budeme muset počkat do roku 2014.
  • Lidé se uskromňují, tržby jdou dolů.
  • Japonsko vyráží do boje s krizí. Země nasype do ekonomiky 20 bilionů jenů.
  • Státní dluh: Každý Čech dluží 159 tisíc.
  • ČNB se snaží pomoct ekonomice. Sáhne po slabší koruně?
  • Švédové se krize nebojí: Vláda snížila daně a ekonomika roste.
  • Eurozóna opět hlásí rekordní nezaměstnanost.
  • Češi omezují nákupy potřeb pro domácnost. Doplácejí na to obchodníci.

Budeme-li tyto články, odrážející dění v ekonomice, studovat hlouběji, dozvíme se například, že růstu HDP se dočkáme až v roce 2014, a že česká ekonomika má stagnovat kolem nuly. Na základě informací Českého statistického úřadu se dozvídáme, že tržby obchodníků meziročně klesly. Státní dluh České republiky se v roce 2012 naopak zvýšil na 1,668 bilionu korun. České ekonomice se nedaří, na zahraničních trzích odbyt naráží na silnou konkurenci, poptávka není snadná ani na trhu domácím. Češi neutrácejí, stát zřejmě zase vybere méně na daních. Zatímco v Česku veřejné rozpočty škrtají, japonský premiér navrhl podpořit tamní ekonomiku stimulačním programem. Útlum je prožíván i napříč Evropou, počet lidí bez práce se v eurozóně se během listopadu 2012 dostal na nové maximum ve výši 11,8 procenta.

Když všichni šetří, je méně práce a nastupuje pokles

Zvýšení úspor, které je obecně během špatných ekonomických časů dobrou radou pro jednotlivce, není dobrou radou z makroekonomického pohledu. Pokud se každý snaží ušetřit stále větší část svého příjmu, snižují se celkové příjmy, výroba a paradoxně nakonec klesají i skutečně vytvořené úspory. Sklon k úsporám způsobuje recesi a ta může vést do spirály klesajících cen.

Paradox spořivosti aneb zdánlivě protichůdná role úspor na mikroekonomické a makroekonomické úrovni. Rozhodnutí celé společnosti k větším úsporám ve skutečnosti vede k menším úsporám. Zatímco pro jednotlivce je to moudré, pro ekonomiku jako celek to může znamenat spirálu sestupu: větší úspory ->  menší spotřeba ->   nižší agregátní poptávka ->  klesající výnosy pro firmy → nižší objem investic ->   nižší důchody ->   nižší úspory ->  ekonomický pokles.  

Paradox spořivosti lze vysvětlit na příkladu prosakující nádoby, viz Obr. 1. Uvažujme, že množství vody v systému určuje výši ekonomické aktivity. Čím bude větší úroveň hladiny, tím více se bude utrácet, tím bude více příležitostí k práci a výdělkům, ekonomika poroste. Čím více se otevřou kohouty vládních výdajů a investic, tím větší růst bude.

Obr. 1: Příjmově-výdajový model

novotny-paradox-uspor-1

Když se ovšem vládní výdaje anebo investice začnou snižovat, je to důvod k poklesu. Důvodem k poklesu jsou i „úniky“, v podobě snižování kupní síly soukromého sektoru zdaněním nebo tezaurování úspor. Budou-li se celkové úspory zvyšovat, a tyto se nepřemění se na investice, bude to důvod pro pokles ekonomické aktivity.

Plošné úspory, kdy šetří soukromý sektor i stát, představuje plošné snížení výdajů, klesá agregátní poptávka, jsou nižší důchody a v konečném důsledku také nižší úspory. Zvýšení úspor může být pro ekonomiku škodlivé, zaměstnanci se bojí o práci, lidé se uskromňují, dochází k rekordní nezaměstnanosti, soukromá sféra omezuje nákupy, produkční kapacity nejsou využity.

Další názorný pohled na paradox úspor, je uveden na obrázku 2. Původní hrubý domácí produkt ve finančním vyjádření je rozdělen mezi domácnosti, vládu a podniky. V rámci dílčích ekonomických sektorů dochází k rozhodnutí, zda bude související důchod spotřebován, investován nebo uspořen a také rozhodnutí, zda se zadlužit. Obrázek 3 zachycuje situaci, kdy domácnosti něco ušetří, a ušetřené si půjčí vláda. Díky ochotě zadlužit se zůstávají celkové výdaje stejné a v dalším cyklu se příslušné výdaje stávají příjmem a zdrojem HDP.

Obr. 2: Situace, kdy to co bylo uspořeno, si někdo vypůjčil, výdaje na dluh zvyšují HDP

novotny-paradox-uspor-2

ZDROJ: Paradox of thrift in pictures, freethinkingeconomist.com

Obrázek 3 naopak naznačuje situaci, kdy působí paradox úspor. To co domácnosti ušetřily, si nikdo nepůjčil, je menší kupní síla a vyprodukuje se méně. Úspory se nepřeměnily na spotřebu ani na investice, výdaje poklesly a poklesl i vytvořený hrubý domácí produkt. Protože poklesl hrubý domácí produkt, musí v dalším cyklu poklesnout i důchody a tedy i příjmy jednotlivých sektorů.

Obr. 3: Situace, kdy to co bylo uspořeno, si nikdo vypůjčil, dochází k poklesu HDP

novotny-paradox-uspor-3

ZDROJ: Paradox of thrift in pictures, freethinkingeconomist.com

Klasická ekonomie předpokládala, že to co jeden ušetří, to si někdo druhý půjčí a utratí. Rovnováhu na příslušných trzích měla zajišťovat úroková sazba. Keynesiánští ekonomové naopak v souvislosti s paradoxem úspor uznávají, že vláda má v případě potřeby v době útlumu nedostatečnou agregátní poptávku doplňovat. Předejde se tím výše diskutovaným problémům ekonomické strnulosti, a to i za cenu rostoucího vládního zadlužení. V moderní době jsou potřeby fiskální expanze kryty monetizací rozpočtových deficitů a vládní dluh roste nade všechny meze. Centrální banka za nově emitované peníze nakupuje vládní cenné papíry, dluh je monetizován.

Paradox úspor: Zapomeňte na úspory, jinak krize neskončí! >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 3 komentáře)

stas | 16.01.2013 12:37
Re: kwinna | 15.01.2013 11:15
stas | 15.01.2013 07:16

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Komerční sdelení

ceskych-100-nej-300-300px

Články z Makro

Petr Zámečník | 11.10.2016 00:00 Kolik má stát česká koruna?

Česká národní banka intervenuje proti české koruně a drží ji v kurzu poblíž hranice 27 Kč/EUR. Aby tohoto kurzu docílila, nakupuje eura ve velkém a uměle korunu oslabuje. Jaká je férová cena české koruny? A kolik může stát euro a dolar po ukončení kurzového závazku ČNB? Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 11.10.2016 20:56

Radovan Novotný | 24.08.2016 00:00 Měna: Zlato, stříbro, nebo raději papír?

Zlatý standard vytlačil standard stříbrných měn, aby byl nakonec vytlačen standardem měny nekryté (fiat). Peníze nemusí mít žádnou vnitřní hodnotu a potvrzuje to i kupní síla virtuálních bitcoinů. Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 03.09.2016 21:30

Petr Zámečník | 15.08.2016 00:00 Vyhněte se dlouhodobým vkladům. Inflace poroste

Krátkodobé vklady nenabízejí téměř žádné zhodnocení. Konzervativní investoři tak mohou podlehnout touze uložit peníze na delší dobu a aspoň něco vydělat. Prognóza ČNB ale hovoří jasně: Nedělejte to, proděláte! Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Radovan Novotný | 02.08.2016 00:00 Inflační daň: Budou střadatelé a dluhopisoví investoři plakat?

Inflační daň nespí, i když pro její výběr nejsou ustanoveni daňoví úředníci. Slova politiků, hlásajících, že „naše měna je pevná a měnová reforma nebude“ a „důvěru v českou korunu jsme nepodlomili, lidé o nic nepřišli,“ bychom měli konfrontovat s historickými zkušenostmi. Celá zpráva »

Komentářů: 4 / 4 Poslední komentář: 31.08.2016 16:35

Luboš Smrčka | 30.05.2016 00:00 Poslední dny Miroslava Singera

Guvernérovi České národní banky Miroslavu Singerovi se rychle krátí jeho čas. V červenci tohoto roku odejde z bankovní rady ČNB a samozřejmě i z funkce nejvyššího strážce měny v zemi.  Jaká tedy byla „Singerova éra“? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »

Krátké zprávy z Makro

08.12.2016 17:14 Indická daňová amnestie: Rodina přiznala majetek za 731 miliard korun

Indie si chce posvítit na neplatiče daní. Indický premiér se ale rozhodl dát neplatičům ještě poslední šanci. Nezdaněný či načerno získaný majetek mohli hříšníci přiznat a v rámci daňové amnestie si ponechat 55 procent.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

08.12.2016 14:14 Míra nezaměstnanosti předčila v listopadu očekávání

Míra nezaměstnanosti prolomila v listopadu hranici pěti procent. Oproti očekáváním poklesla o desetinu procentního bodu na 4,9 procenta. Dostala se tak na nejnižší hodnotu za posledních osm let.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

08.12.2016 13:09 Česko skončí letos v přebytku. Příští rok spadne opět do schodku

Přes plánovaný schodek 70 miliard korun na rok 2016 by měl státní rozpočet podle ministra financí Andreje Babiše skončit poprvé od roku 1995 v přebytku 20 až 40 miliard korun. Na příští rok byl schválen schodek rozpočtu ve výši 60 miliard korun. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

08.12.2016 11:55 10 šokujúcich predpovedí na rok 2017

Píšeme na Investujeme.sk: Prekoná Čína na budúci rok rastové očakávania? Zmení sa Brexit na Bremain? Stúpne mexické peso a akcie talianskych bánk sa zmenia na prvotriedne aktíva? Saxo Bank zverejňuje svoje každoročné Šokujúce predpovede na budúci rok.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

06.12.2016 11:57 Čo bude znamenať talianske "No" pre zvyšok Europy

Píšeme na Investujeme.sk: Talianske referendum je asi najdiskutovanejšou európskou témou týchto dní. Nie je to však ani tak kvôli dopadu na krajinu samotnú, ale pre možné dopady na celú Európu. Za určitých okolností by sa totiž Taliansko mohlo stať rozbuškou pre oveľa väčšie problémy. Či už je to kríza tamojšieho bankového sektora, ktorá by sa mohla preliať do európskeho bankového systému, alebo možné hlasovanie o zotrvaní v únii, čo by mohlo vyvolať reťazovú reakciu podobných hlasovaní. Pozrime sa teda na situáciu Taliansku bližšie. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jste spokojeni s úroky vašeho spořicího účtu?

Ano. (26)
 
Ne. (136)
 
Nemám spořicí účet. (341)
 Celkem hlasovalo 503 čtenářů