Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


V dobách mamutích dluhů již Samuelsonovy poučky neplatí?

Autor: Radovan Novotný | 08.08.2011 00:00 | Kategorie: Investice | 0 komentářů
V dobách mamutích dluhů již Samuelsonovy poučky neplatí?

Veřejné zadlužování vlastně ani není tak škodlivé, rozpočty nemusí být vyrovnané, a dluh není břemenem na bedrech našich dětí. Tak nějak popisuje Paul Samuelson mýty, které podle něj doprovázejí veřejné finance.

Fiskální politika má být podle Samuelsonovy učebnice o utváření daňové soustavy a veřejných výdajů, s cílem utlumit výkyvy hospodářského cyklu, a zachovat rostoucí ekonomiku s vysokou zaměstnaností, bez vysoké a kolísavé inflace. Ovšem v dobách, kdy veřejné dluhy nabyly mamutích rozměrů, přestávají uznávané teorie platit.

Paul Samuelson (1915 - 2009) v celosvětově nejprodávanější učebnici ekonomie konstatuje, že veřejné finance jsou doprovázeny několika mýty. Tyto mýty kritizující veřejné zadlužování mají být zjednodušujícími moralismy, zastaralými názory a zásadami veřejných financí, které se hlásaly dříve. Veřejné finance prý nelze chápat jako aplikaci rodinných financí, a apelování na vyrovnanost rozpočtu nemusí být příliš rozumné. Rovněž tvrzení, že státní dluh je břemenem na bedrech našich dětí, nemusí být prý pravdivé.

Když manžel s manželkou budou utrácet více, než kolik činí jejich měsíční příjmy, bude v jejich hospodaření vznikat deficit. Deficit bude pravděpodobně nutné krýt dluhem, a pokud se dluhy nahromadí, čekají je nesnáze a možná i bankrot. Z takovéto úvahy by se podle Samuelsonova pohledu dalo vyvozovat, že když je dluh soukromé osoby je přítěží, bude přítěží a zlem i státní dluh. Samuelson ovšem tvrdí, že stát může svým deficitním hospodařením udržet pod kontrolou hospodářské cykly, a stabilizovat tak jinak nestabilní tržní ekonomiku.

Veřejné dluhy jako lék na hospodářský útlum?

I když jsou zdroje omezené a vláda si tak nemůže dělat, co chce, soudobá makroekonomie podle Samuelsona zásadu vyrovnaného rozpočtu potlačila. V dobách, kdy se šíří nezaměstnanost, má stát zvyšovat výdaje nebo snižovat daně, zatímco v dobách, kdy hrozí inflace, má být dělat pravý opak. Vláda může oživit zaostávající ekonomiku tím, že bude "řídit agregátní poptávku zvyšováním strukturálního deficitu, rozpočtu nebo zvyšováním množství peněz, nebo obojím."

Samuelson ve slavné učebnici vysvětluje: "První úvaha při tvorbě monetární a fiskální politiky se týká potřeby řízení poptávky, tj. zajištění přiměřené úrovně agregátní poptávky, aby ani inflace, ani nezaměstnanost nebyla nepřiměřeně vysoká." Vlády mohou podle tohoto pohledu aktivně čelit depresím, a to i když stabilizační politika žene deficity a vládní zadlužení nahoru. Transferové platby, jako jsou podpory v nezaměstnanosti a výdaje na veřejné programy, vhání do ekonomiky prostředky, a působí anticyklickým, stabilizujícím způsobem. Představa, že by měl být státní rozpočet každý rok vyrovnaný, byla v moderní historii opuštěna.

Původně se v souvislosti s těmito úvahami tvrdilo, že k vyrovnání schodků dojde v průběhu hospodářského cyklu. Přebytky v době konjunktury měly dokázat pokrýt deficity v době hospodářského útlumu. Jenže realita hospodaření soudobých ekonomik ukázala, že přebytky v letech prosperity neodpovídají deficitům z let recese. Státní dluhy se hromadí, a v mnoha případech dosáhly mamutích rozměrů.

Mamutí deficity USA a recepty na léčení předlužení

Horkou aktualitou posledních měsíců je, že Spojené státy potřebují zvýšit federální dluhový limit. Tento limit byl kdysi přijat jako zábrana před nadměrným zadluženým, a byl vyčerpán. Dnes si žádá navýšení, jinak údajně nebudou moci být placeny závazky plynoucí ze splatných amerických dluhopisů, nastane technická platební neschopnost. S něčím takovým ovšem padá prestižní ohodnocení amerických státních dluhopisů ratingem AAA, znamená to snížení úvěrové bonity a zvýšení rizikové prémie, úrokových sazeb a financování dluhu.

Politikům se ovšem do škrtání výdajů a hledání úspor moc nechce, rádi poukazují na související oslabení ekonomiky a podkopání ekonomického růstu. Jenže když bez ustání vlády utrácí více, než kolik získávají z daní, vládní dluhy rostou a sněhová koule úroků z úroků narůstá. Obamovy deficity dosahují od druhé světové války historicky nejvyšších úrovní, a diskuse o potřebě ozdravení veřejných financí a řešení veřejného dluhu se začíná mluvit stále více.

Představitelé Mezinárodního měnového fondu vyzývají Spojené státy ke konsolidaci veřejných financí, reformovány by měly být mandatorní výdaje, státní programy zdravotní péče a daňové výjimky. Kde zůstaly Samuelsonovy poučky? Že by Samuelsonovy a Keynesovy recepty na léčení hospodářských neduhů veřejným dluhem již nefungovaly?

Léčení ekonomiky vládními zásahy

Samuelson ve své učebnici ekonomie říká, že fiskální politika je o utváření daňové soustavy a veřejných výdajů s cílem utlumit výkyvy hospodářského cyklu a zachovat rostoucí ekonomiku s vysokou zaměstnaností, bez vysoké a kolísavé inflace. Poklesne-li v recesi produkt, sníží se daňové příjmy, státní kasa vybírá méně na daních, a k tomu navíc rostou výdaje. Vzniká předpoklad k většímu deficitu, který není strukturální, ale cyklický.

V obdobích inflace a hospodářského růstu naopak mají příjmy tendenci růst, díky lepšímu výběru daní vzniká předpoklad k menším deficitům. Dopad hospodářského cyklu na daňové příjmy, výdaje a na cyklický deficit ale mohou léčit vládní zásahy, vláda podle tohoto keynesiánsky laděného pohledu může aktivně čelit depresím. Pohled předpokládá, část rozpočtu je cyklická, je určovaná pasivně stavem hospodářského cyklu. Když je ekonomika v útlumu, vybírá se méně daní, a naopak rostou výdaje státu, cyklický deficit se prohlubuje.

Zastánci keynesiánského pohledu volají po potřebě stabilizační politiky a dodatečných vládních výdajích, které mají udržet ekonomiku nad vodou. Když stát své výdaje škrtá neuváženě, bez ohledu na stav hospodářství, může se hospodářský propad a cyklický deficit jen prohloubit. Právě zvýšení deficitu v době hluboké recese má být receptem na léčení churavé ekonomiky. Po dlouhá léta tento výklad vypadal jako kouzelný recept na hospodářské úspěchy, vyššími deficity se bojovalo proti recesím, a veřejné dluhy se hromadily.

Samuelsonův pohled na veřejné dluhy

Samuelson kapitolu o hospodaření státu uzavírá ve světle výše uvedených řádků tím, že dluhy nemusí být špatné, že vše závisí na dopadu deficitů a dluhu na ekonomiku. Na pomoc cituje anglického historika lorda Macaulaye: "Na každém stadiu při růstu tohoto dluhu spustil národ stejné úzkostné a zoufalé volání o pomoc. Na každém stadiu při růstu tohoto dluhu moudří mužové vážně ujišťovali, že je nablízku bankrot a zkáza. Avšak dluh rostl dále, a bankrot a zkáza byly stejně vzdálené jako předtím.... Prorokové zla trpěli dvojí iluzí. Mylně si představovali, že existuje přesná analogie mezi případem zadluženého jednotlivce a případem společnosti, která dluží sama své části... Nebrali vůbec v úvahu účinek vyvolaný neustálým pokrokem každé experimentální vědy a neustálým úsilím každého člověka postupovat v životě stále kupředu. Viděli, že dluh roste, a zapomněli, že jiné věci rostou rovněž.“[1]

Na straně druhé Samuelson uznává, že dluhová služba s sebou nese nutnost výběru daní: "Přeměna z dnešní ekonomiky s nízkými úsporami v budoucí ekonomiku s vysokými úsporami bude doprovázena rozruchem na finančních trzích nebo dokonce poklesem životní úrovně spotřebitelů." Veřejný dluh prý ale netíží ramena národa tolik, jako kdyby občané museli nést na svých bedrech skálu. Vnitřní dluh prý není problém, komplikace přináší dluh vnější: "V té míře, v jaké si půjčujeme na spotřebu v zahraničí a v jaké zavážeme naše potomky, že splatí úroky a jistinu takového vnějšího dluhu, uvalujeme na ně čisté břemeno. Naši potomci skutečně shledají, že se rozsah toho, co budou moci spotřebovat, snižuje."

Doby, kdy je skutečný kapitál nahrazován veřejným dluhem

Vnitřní dluh, který dluží země svým vlastním občanům, prý podle Samuelsona nepředstavuje problém. Jenže potřeba obsluhovat veřejný dluh vytváří výdajovou položku v rozpočtech, a státní kasa na ni musí někde vzít. Čím více se veřejné dluhy hromadí a dosahují mamutích rozměrů, tím více je skutečný kapitál nahrazován veřejným dluhem (případně rostou zápůjčky ze zahraničí). Úspory obyvatel v rostoucí míře směřují do státních dluhopisů spíše než do akcií či podnikových dluhopisů.

A kdo úrok a jistinu těchto dluhopisů zaplatí, když občané vlastně dluží sami sobě? Kdo splatí dnešní úspory občana v penzijním fondu, když prostředky ve velkém tečou do kapitálu v podobě veřejného dluhu? Při sestavování portfolií bychom prostě neměli zapomínat na historicky osvědčený způsob řešení veřejných dluhů inflací, tedy tištěním peněz nebo měnovou reformou. Ještě že žijeme v době, kdy lze majetek diverzifikovat globálně.


[1] Samuelson, Nordhaus, Ekonomie s. 404, Nakladatelství Svoboda 1991, ISBN 80-205-0192-4

Anketa

Máte otevřený účet v zahraničí?

Ano - v Evropské unii. (36)
 
Ano - (i) mimo Evropskou unii. (26)
 
Ne. (104)
 Celkem hlasovalo 166 čtenářů

V dobách mamutích dluhů již Samuelsonovy poučky neplatí? >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Komentáře


K tomuto článku ještě nebyl přidán žádný komentář. Buďte první a okomentujte tento článek.

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Články z Investice

David Krůta | 21.09.2016 00:00 Nízké úrokové sazby: Radost, nebo problém investora?

Jaké jsou výhody a nevýhody nízkých úrokových sazeb? A jaký je jejich vliv na investice a proč z nich nemít úplně radost? Celá zpráva »

Komentářů: 7 / 7 Poslední komentář: 23.09.2016 21:10
Spolupracujeme

Angel Ortiz | 20.09.2016 00:00 Rozvíjející se trhy: Přesvědčivá a stálá investiční příležitost

Spotřebitelské sektory mají významné zastoupení v portfoliích v rámci investic do rozvíjejících se trhů (EM). Jaké jsou strukturální hnací faktory tohoto vývoje? Proč očekáváme, že daný trend potrvá? A jaké vlastnosti mají mít společnosti, aby byl trend spotřeby v rozvojovém světě z investičního hlediska co nejlépe využit? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

David Martan | 14.09.2016 00:00 Zlato? Ano, ale… aneb Nejčastější mýty obchodníků se zlatem

Úrokové sazby jsou na minimech, kapitálové trhy na maximech a tržní nájemné v hlavním městě stále relativně nízko. To všechno jsou fakta nahrávající do karet obchodníkům alternativních investic. Třeba do zlata. Na co dát pozor a nenaletět? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 14.09.2016 11:17

Luboš Smrčka | 13.09.2016 00:00 Kolik bude stát ropa?

Zřejmě se blíží dohoda mezi Ruskem a Saudskou Arábií o společném postupu v oblasti regulace těžby ropy. Byl by to vpravdě historický okamžik. Největší nepřátelé na trhu si již potřásli rukou a je otázka, co to s ropou vlastně udělá. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

George Efstathopoulos | 02.09.2016 00:00 Určuje ropa situaci na trzích?

Jeden ze způsobů, jak hodnotit hybné síly určující vývoj trhů, je analýza korelačních údajů. Korelace, tedy míra, do níž se ceny aktiv vyvíjejí společně, se mohou v čase měnit, čímž potenciálně umožňují porozumět fungování trhu. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »

Krátké zprávy z Investice

23.09.2016 14:33 Japonská zápletka: proč padají výnosy, když rostou akcie i ropa?

Tento týden zatím pro trhy znamená vítanou úlevu. Americký Fed přes veškerou jestřábí rétoriku z posledních týdnů zůstává opatrný. Akcie tedy rostou (v USA od začátku týdne o 2 %) a klesá tržní napětí – index strachu VIX spadl za poslední dva dny velice prudce do blízkosti letošních minim. Daří se možná i trochu paradoxně dluhopisům s delšími splatnostmi – a to nejen v USA.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

23.09.2016 13:19 Klidné vody Wall Street oživilo devět IPO

Zámořskou burzu oživila v tomto týdnu nabídka primárních akcií devíti firem. Od začátku roku Wall Street přitom zatím  přivítala o polovinu méně firem než v loňském roce. Přírůstky na americké burze jsou nejslabší od krize.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

23.09.2016 10:14 BIG EXPERT: A zase bude chvíli klid

Perných uplynulých čtrnáct dní to bylo. Investoři rozkmitali akciové trhy jako už dlouho ne, procentní denní pohyby nebyly výjimkou, a při tom se vlastně nic závratného nedělo. Takové „kmitání“, odborně řečeno volatilitu, obvykle doprovází, nebo mu předchází nějaká významná kurzotvorná zpráva. Ale pokud 100 ze 104 ekonomů očekává stejný výsledek nadcházející události, prostor k nejistotě není příliš vysoký. A přesto vzbuzovalo středeční jednání americké centrální banky řadu obav. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

22.09.2016 17:44 EPH a PPF expandují do Německa

Evropská komise povolila převzetí dvou firem švédské společnosti Vattenfall v Německu českým Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH) v konsorciu se společností PPF Investments.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

22.09.2016 14:48 Máte doma šilinky? Stále je můžete vyměnit

Přestože Rakousko zrušilo svou původní měnu a nahradilo jí eurem již v roce 2002, tak v oběhu jsou stále ještě mince a bankovky v hodnotě zhruba osm miliard šilinků, tedy 581,38 milionu eur (15,7 miliardy korun). Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Pasivní. (250)
 
Aktivní. (289)
 
Žádnou. (1259)
 Celkem hlasovalo 1798 čtenářů

Nejčtenější články z Investice za posledních 14 dní

Angel Ortiz | 20.09.2016 00:00 Rozvíjející se trhy: Přesvědčivá a stálá investiční příležitost

Spotřebitelské sektory mají významné zastoupení v portfoliích v rámci investic do rozvíjejících se trhů (EM). Jaké jsou strukturální hnací faktory tohoto vývoje? Proč očekáváme, že daný trend potrvá? A jaké vlastnosti mají mít společnosti, aby byl trend spotřeby v rozvojovém světě z investičního hlediska co nejlépe využit? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Luboš Smrčka | 13.09.2016 00:00 Kolik bude stát ropa?

Zřejmě se blíží dohoda mezi Ruskem a Saudskou Arábií o společném postupu v oblasti regulace těžby ropy. Byl by to vpravdě historický okamžik. Největší nepřátelé na trhu si již potřásli rukou a je otázka, co to s ropou vlastně udělá. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

David Krůta | 21.09.2016 00:00 Nízké úrokové sazby: Radost, nebo problém investora?

Jaké jsou výhody a nevýhody nízkých úrokových sazeb? A jaký je jejich vliv na investice a proč z nich nemít úplně radost? Celá zpráva »

Komentářů: 7 / 7 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

David Martan | 14.09.2016 00:00 Zlato? Ano, ale… aneb Nejčastější mýty obchodníků se zlatem

Úrokové sazby jsou na minimech, kapitálové trhy na maximech a tržní nájemné v hlavním městě stále relativně nízko. To všechno jsou fakta nahrávající do karet obchodníkům alternativních investic. Třeba do zlata. Na co dát pozor a nenaletět? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »