Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Miloš Zeman: Jsem zastáncem progresivního zdanění příjmů a vysokého zdanění

Miloš Zeman: Jsem zastáncem progresivního zdanění příjmů a vysokého zdanění

„Slíbit můžete všechno, ale to, zda tyto sliby splníte, zajišťuje vaše minulost a vaše minulé zkušenosti,“ říká Miloš Zeman, kandidát na prezidenta, v rozhovoru pro Investujeme.cz. Pokud bude zvolen, chce být aktivní. Prezident pravomocí ale moc nemá. Jak chce Miloš Zeman ovlivňovat politiku? A co si myslí o penzijní reformě i současné krizi v Eurozóně?

Již před mnoha lety jste odešel na odpočinek na Vysočinu, kde trávíte i dnes spoustu času. Co vás přimělo vrátit se zpět do politického života a následně i kandidovat na prezidenta republiky?

Byly to dva faktory. Zaprvé ustavičné přemlouvání mých přátel, kterému jsem odolával sedm let, a za druhé neutěšená situace české politické scény.

„Neutěšená situace“ – to se dá vysvětlit různě. Co považujete za největší problémy české politické scény?

Za největší problém české politické scény považuji amatérismus. Politiku dělají lidé, kteří politickému řemeslu nerozumí, ministři řídí resorty, aniž by ovládali jejich věcnou problematiku.

Současné pravomoci českého prezidenta nejsou příliš silné. Jakým způsobem se domníváte, že můžete v případě vašeho zvolení politickou scénu ovlivnit?

Prezident má přednášet své argumenty na zasedání Vlády ČR, jichž má pravomoc se pravidelně účastnit, a na zasedání Parlamentu ČR, jichž má rovněž pravomoc se pravidelně účastnit.

To, že minulí dva prezidenti těchto ústavních pravomocí téměř nevyužívali, je jejich problém, já se domnívám, že prezident by měl být jak aktivním účastníkem zasedání vlády, tak aktivním účastníkem zasedání parlamentu.

Aktivní účast a přenesení názorů prezidenta poslancům a vládě je jedna věc, ale oni tento názor nemusí akceptovat.

Záleží na tom, do jaké míry je tento názor podepřen věcnými argumenty. Já věřím v inteligenci většiny svých posluchačů. Samozřejmě nikoli všech.

V poslední době došlo k několika sporným rozhodnutím současného prezidenta ohledně penzijní reformy, kdy nejprve nechal zákony, které tvoří jádro penzijní reformy, projít tím, že jim sice neudělil podpis, ale zároveň je nevrátil sněmovně, ale poté, když došlo k technické novele v letošním roce, tak tuto technickou novelu poslancům vrátil. Jak se na takový krok díváte z pozice kandidáta na prezidenta?

Prezident vznesl oprávněné námitky vůči penzijní reformě, zejména vůči jejímu druhému pilíři, a s těmito námitkami souhlasím. Na druhé straně je zapotřebí mít i pozitivní variantu penzijní reformy. Můj návrh, který jsem mnohokrát publikoval, spočívá v tom, aby se důchodové pojištění zvýšilo o dva procentní body.

Svým způsobem druhý pilíř zavádí zvýšení důchodového pojištění o dva procentní body, ale ty budou odvedeny do penzijní společnosti. Myslíte si, že takový způsob navýšení pojistného je nedostatečný?

Myslím si, že je především riskantní, a to z toho důvodu, že hrozí riziko vytunelování soukromých penzijních fondů. Konec konců i v zahraničí, kde je přísnější kontrola než u nás, soukromé penzijní fondy někdy zkrachovaly. Vzpomeňte si na Maxwellův penzijní fond, vzpomeňte si na fond Enronu a na další případy.

V zemi, kde zkrachovalo 17 bank, kde zkrachovaly kampeličky a kde byly vytunelovány privatizační fondy, si tohoto rizika musíte být vědom ne dvojnásob, ale desetinásobně.

Poměrně často kritizujete i současnou Sociální demokracii s jejím současným vedením. Co jsou vaše největší výtky vůči současné ČSSD?

Vycházím z analýzy ekonomické situace a vycházím z toho, že česká ekonomika je výrazně podinvestovaná. A bude-li tento trend preference spotřeby před investicemi pokračovat, hrozí nám v nejbližších 5 až 10 letech výrazné zaostávání.

Současná Sociální demokracie se v honbě za hlasy voličů orientuje na spotřebu a neorientuje se na investice. A to je jádro mé výčitky vůči jejímu vedení.

Navrhoval byste tedy proaktivní podporu investic, a nebo spíše plošné snížení daní?

Za mé vlády existovaly investiční pobídky a ty zečtyřnásobily příliv přímých zahraničních investic. To zaprvé. Zadruhé jsem proti populistickému snižování daní. Koneckonců země s druhou nejvyšší konkurenceschopností na světě, což je Švédsko, má nejvyšší daňovou zátěž v Evropě. A mimochodem tato země za posledních 10 let dokázala splatit polovinu svého státního dluhu.

Z toho vyplývá, že jsem zastáncem skandinávského modelu, tzn. vysokého zdanění, investice výnosu z tohoto zdanění do investic a nikoli do spotřeby, včetně investic do veřejného sektoru, jako je zdravotnictví, školství, ale také do infrastruktury, do bytové výstavby a obecně do programu, který bych trochu mohl srovnat s roosweltovským New Dealem.

Ve Švédsku je penzijní systém řešen formou NDC účtů. Ten ovšem není v návrhu ani Sociální demokracie ani žádné jiné politické strany, přestože vy sám v obecné rovině zastáváte názor, že švédský model je správný. Jak se díváte na NDC penzijní systém?

Švédský penzijní systém je založen na jiné stratifikaci švédské společnosti, která se historicky staletí vyvíjela, než je stratifikace české společnosti. Nemyslím si, že tento systém, který v podstatě není nic jiného než systém individuálních účtů, je pro nás použitelný.

Nicméně obecně švédský systém sociální politiky a zdanění je pro vás tím správným modelem.

Jsem zastáncem progresivního zdanění příjmů, jsem zastáncem vysokého zdanění, ale také jsem zastáncem toho, aby výnos těchto daní šel na investiční účely a tedy na obnovu ekonomického růstu.

Tedy nikoli např. na zvýšení sociálních dávek.

Naopak, domnívám se, že existují případy, kde lze sociální dávky omezit. Jako příklad bych uvedl svoji nedávnou zkušenost z Varnsdorfu, kdy nepřizpůsobiví obyvatelé pobírají státní příspěvek ve výši 9 tis. Kč měsíčně, který jim ovšem okamžitě odebírají bílé mafie, které jim pronajímají garsoniéry za těchto devět tisíc.

Kdyby se odboural nebo alespoň rozumně zredukoval tento příspěvek, tak by jednak nepřizpůsobivé obyvatelstvo bylo přinuceno pracovat, a na druhé straně by bílé mafie ztratily zdroj svých příjmů.

Velkým problémem současnosti je krize v eurozóně. Vy jste eurooptimista. Jak vnímáte současnou krizi eurozóny?

Myslím si, že je dramatizována novináři, kteří jako obvykle příliš nerozumí předmětu, o kterém píší.

Eurozóna prošla v historii desítkami krizí. Přečtěte si paměti Jeana Moneta, který od začátku popisuje krize, které od vzniku Evropské unie vznikaly. A z každé z těchto krizí vzešla Evropská unie posílena.

Myslíte si, že je to případ i současné krize, kde se hovoří již i o možnosti vystoupení Německa z eurozóny?

Já bych uvítal vystoupení Řecka z eurozóny, protože tato země si žije viditelně nad poměry. Zase konkrétní příklad: Průměrný starobní důchod v Řecku byl 50 tis. Kč měsíčně a po radikálních úsporných opatřeních byl snížen na 39 tis. Kč měsíčně, zatímco v České republice je průměrný starobní důchod 10,5 tis. Kč měsíčně.

Jak eurozóně, tak Řecku samotnému by prospělo, kdyby Řecko z eurozóny vystoupilo. A byl by to také odstrašující příklad pro další země, např. pro Španělsko, Itálii či Portugalsko.

Země, které jste jmenoval, jsou předlužené a mají problémy se státními dluhy. Jak byste jim doporučil řešit problém předluženosti? Výnos z daní nemají, mají vysokou nezaměstnanost… v současné době se nabízí dvě alternativy řešení: Státní bankrot, nebo pomoc z evropských fondů. Jaké řešení byste navrhoval vy?

Začneme-li Řeckem, tak to má jednu výhodu: Má stovky ostrovů, které může prodat, a podobně jako moje vláda privatizovala banky, řecká vláda by mohla privatizovat ostrovy. Myslím si, že by se dost zájemců našlo a nic škodlivého by se nestalo.

Ale obecně platí, že předluženost se dá řešit jednak zvýšením daní, a já nevěřím v planost Lafferovy křivky, a za druhé snížením některých přebytečných výdajů, ať již na přebujelý státní aparát, armádní zakázky a desítky dalších konkrétních věcí, ale především tím, o čem jsem mluvil předtím, to znamená zvýšením podílu investic ve výdajích veřejných rozpočtů.

Říkáte, že nevěříte v Lafferovu křivku, nicméně když letos v lednu došlo ke zvýšení DPH, příjem z této daně v České republice klesl. Čím to vysvětlujete?

Ministerstvo financí argumentuje technickými důvody, tzn. různými termíny zálohování výběru daní, nicméně obecně platí, že kdyby Lafferova křivka platila, tak by Švédsko bylo zaostalou zemí, zatímco řecká část Kypru by byla nejúspěšnější zemí Evropské unie místo Lucemburska.

V současné době se hovoří o bankovní unii, čili o jednotném dohledu nad bankami v rámci Evropské měnové unie. České národní bance ani České bankovní asociaci se tato myšlenka nelíbí a obecně lze říci, že ČNB se naučila dohlížet nad českými bankami velmi efektivně. Jaký je váš názor na bankovní unii?

Říkám, že bankovní unie je jako yetti: Nikdo ho neviděl a každý o něm mluví. Nebyly specifikovány ani základní kontury bankovní unie. Dosud není např. řešen problém, jestli se má bankovní unie týkat jen velkých bank, nebo také malých a středních bank, a když nevyřešíte ani tuto otázku, jak chcete mluvit o nějakém konceptu bankovní unie…

Pokud jde o postoj České národní banky, chápu, že jakákoli instituce se obecně brání dohledu nad činností jí samé.

Obecně si tedy myslíte, že pokud bude bankovní unie dobře specifikovaná, bude přínosná pro celou Evropskou unii?

Ano, ale zatím dobře specifikovaná nebyla. Ona dokonce nebyla specifikovaná vůbec.

Jak vnímáte budoucnost Evropské unie? Nabízí se dva extrémní scénáře, z nichž první hovoří o jakési federalizaci, druhý hovoří o rozpadu EU

Já se již deset let označuji za eurofederalistu a v tomto směru souhlasím i s Barrosovou vizí, kterou nedávno poprvé publikoval.

Považuji Evropskou unii za budoucí federaci, která by měla mít jednotnou zahraniční a obrannou politiku a v některých aspektech i jednotnou fiskální a sociální politiku, ale na druhé straně jsem odpůrcem evropského superstátu, tedy unitárního státu, protože si myslím, že byrokratické příkazy z Bruselu, jako byly v poslední době např. úsporné žárovky, jsou naprostý nesmysl. Národní vlády a národní parlamenty by měly mít široké kompetence, kterými by těmto šíleným experimentům zabránily.

Zmiňujete příkazy z Bruselu… v tomto ohledu nelze nezmínit antidiskriminační politiku Evropské unie, v rámci které ani pojišťovny od 21. 12. 2012 nebudou moci rozlišovat mezi mužem a ženou, čímž ženám pojistné vzroste.

To je další příklad a já bych mohl mluvit o mnoha dalších příkladech, ať už jsou to koblihy balené do igelitu, ať už jsou to řeznické špalky z plastické hmoty či bezdotykové baterie, ale teď vám řeknu poslední zvěrstvo, které Evropská unie připravuje – má být jednotná norma na evropské záchody kvůli vysoké spotřebě vody existujících záchodů. Kdyby se tato norma přijala, hrozí nebezpečí, že celá Evropská unie bude smrdět.

Navzdory těmto absurdním příkazům z Bruselu jste stále eurooptimista a eurofederalista. Jak to jde dohromady?

Josif Stalin kdysi řekl, že sociální demokraté jsou největší nepřátelé komunistů. Podobně eurofederalisté jsou největší nepřátelé superstátu.

Vraťme se k vaší prezidentské kandidatuře. V současné době jste na druhém místě za panem Fišerem. Jaké si sám kladete šance na vítězství?

Nemohu vyloučit, že pokud se tyto průzkumy potvrdí, vstoupíme oba dva do druhého kola. Já ještě před druhým kolem nabídnu všem 8 milionům voličů svůj životní příběh rozeslaný do schránek v rozsahu pouhých dvou stran, protože i důležité věci se dají vyjádřit stručně. A ať si na základě minulosti daného kandidáta, nikoli toho, co slibuje do budoucnosti, sami vyberou.

Na druhou stranu prezidenta volíme právě pro budoucnost…

To je velmi naivní a velmi amatérská úvaha, protože slíbit můžete všechno, ale to, zda tyto sliby splníte, zajišťuje vaše minulost a vaše minulé zkušenosti.

Děkuji za rozhovor.

Zdroj úvodní fotografie: Zemannahrad.cz
 

Miloš Zeman: Jsem zastáncem progresivního zdanění příjmů a vysokého zdanění >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 2 komentáře)

stas | 06.11.2012 07:02
Lafferova křivka platí, jenom... David Růžička | 30.10.2012 07:55

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Články z Investice

Jan Traxler | 27.09.2016 00:00 Jak vyzrát na emerging markets

Rozvíjející se ekonomiky vykazují vysoké přírůstky HDP, ale akciím na tamních trzích se příliš nedaří. Proč tomu tak je? Jak lépe vytěžit potenciál emerging markets? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 27.09.2016 01:39
Spolupracujeme

David Krůta | 21.09.2016 00:00 Nízké úrokové sazby: Radost, nebo problém investora?

Jaké jsou výhody a nevýhody nízkých úrokových sazeb? A jaký je jejich vliv na investice a proč z nich nemít úplně radost? Celá zpráva »

Komentářů: 7 / 7 Poslední komentář: 23.09.2016 21:10

Angel Ortiz | 20.09.2016 00:00 Rozvíjející se trhy: Přesvědčivá a stálá investiční příležitost

Spotřebitelské sektory mají významné zastoupení v portfoliích v rámci investic do rozvíjejících se trhů (EM). Jaké jsou strukturální hnací faktory tohoto vývoje? Proč očekáváme, že daný trend potrvá? A jaké vlastnosti mají mít společnosti, aby byl trend spotřeby v rozvojovém světě z investičního hlediska co nejlépe využit? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

David Martan | 14.09.2016 00:00 Zlato? Ano, ale… aneb Nejčastější mýty obchodníků se zlatem

Úrokové sazby jsou na minimech, kapitálové trhy na maximech a tržní nájemné v hlavním městě stále relativně nízko. To všechno jsou fakta nahrávající do karet obchodníkům alternativních investic. Třeba do zlata. Na co dát pozor a nenaletět? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 14.09.2016 11:17

Luboš Smrčka | 13.09.2016 00:00 Kolik bude stát ropa?

Zřejmě se blíží dohoda mezi Ruskem a Saudskou Arábií o společném postupu v oblasti regulace těžby ropy. Byl by to vpravdě historický okamžik. Největší nepřátelé na trhu si již potřásli rukou a je otázka, co to s ropou vlastně udělá. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »

Krátké zprávy z Investice

27.09.2016 11:35 Česká národní banka udělila pokutu firmě HighSky Brokers

Česká národní banka pokutovala polskou firmu HighSky Brokers. Důvodem bylo porušení zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

26.09.2016 17:38 Mario Draghi startuje politické turné

Šéf ECB Mario Draghi vyráží tento týden na politické turné. Navštíví Brusel a Berlín. V pondělí ho budou zpovídat poslanci v Evropském parlamentu a ve středu poslanci Bundestagu (zde neveřejně). Cíl se zdá být podle posledních výroků přicházejících z ECB jasný. Mario Draghi je přesvědčen, že centrální bankéři toho již o moc víc pro návrat inflace k cíli udělat nemohou. Opakuje proto čím dál hlasitěji, že míč je na straně národních vlád.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

26.09.2016 16:36 Riziko útlumu ekonomiky v Číně ohrožuje zbytek světa

Podle bývalého hlavního ekonoma Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kennetha Rogoffa zpomaluje čínská ekonomika daleko výrazněji než se uvádí. To by mohlo způsobit i případný kolaps zbylých ekonomik světa. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

26.09.2016 14:43 Cizokrajné dluhopisy vynášejí nejvíce za pět let

Investice do dluhopisů vyspělých vlád světa se letošním rokem vyplácí. Od ledna vzrostla cena dluhopisů v průměru o dvanáct procent. Podle odborníků je ale tento růst dlouhodobě neudržitelný. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

26.09.2016 13:32 Češi stále v dobré náladě

Dobrá nálada české spotřebitele neopouští ani s odcházejícím létem. Ekonomický růst, který se odráží konečně i na jejich životní úrovni, podporuje optimismus a naopak tlumí strach z nezaměstnanosti.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Pasivní. (252)
 
Aktivní. (294)
 
Žádnou. (1272)
 Celkem hlasovalo 1818 čtenářů

Nejčtenější články z Investice za posledních 14 dní

Luboš Smrčka | 13.09.2016 00:00 Kolik bude stát ropa?

Zřejmě se blíží dohoda mezi Ruskem a Saudskou Arábií o společném postupu v oblasti regulace těžby ropy. Byl by to vpravdě historický okamžik. Největší nepřátelé na trhu si již potřásli rukou a je otázka, co to s ropou vlastně udělá. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Angel Ortiz | 20.09.2016 00:00 Rozvíjející se trhy: Přesvědčivá a stálá investiční příležitost

Spotřebitelské sektory mají významné zastoupení v portfoliích v rámci investic do rozvíjejících se trhů (EM). Jaké jsou strukturální hnací faktory tohoto vývoje? Proč očekáváme, že daný trend potrvá? A jaké vlastnosti mají mít společnosti, aby byl trend spotřeby v rozvojovém světě z investičního hlediska co nejlépe využit? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

David Krůta | 21.09.2016 00:00 Nízké úrokové sazby: Radost, nebo problém investora?

Jaké jsou výhody a nevýhody nízkých úrokových sazeb? A jaký je jejich vliv na investice a proč z nich nemít úplně radost? Celá zpráva »

Komentářů: 7 / 7 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »