Další tisk peněz vyvolává pochybnosti

Americká centrální banka minulý týden opět rozvířila spekulace o tom, jestli se „helikoptérový Ben“ opět pustí do zachraňování ekonomiky tištěním nových peněz prostřednictvím kvantitativního uvolňování. Většina ekonomů i investorů si myslí že ano, ale pozitivum v tomto kroku shledává málokdo.

Ekonomika se podle vedoucích hlav centrálních bank nepohybuje tím správným směrem, a když už, tak jí chybí to správné tempo. Hledají se tedy řešení, která by ekonomikám ve světe mohla pomoci a na řadu přichází velmi oblíbené a prakticky nejjednodušší řešení.  I když se FED nevyjádřil úplně jasně ve smyslu, že bude v kvantitativním uvolňování pokračovat, většina trhu bere tento krok jako jasnou věc, podobně jako v případě Bank of England.

Kvantitativní uvolňování jako jasná věc

Stejně jasno má podle průzkumu Dow Jones Newswires většina dotázaných primárních dealerů (bank obchodujících přímo s centrální bankou a MF) o vývoji sazeb, které podle nich neporostou do roku 2012, podle Citi dokonce do roku 2014. Rovněž se shodují v tom, že definitivní oznámení přijde na listopadovém zasedání měnového výboru a že akce bude spíše postupná, než nárazová.

Už méně jasno ale mají bankéři v opodstatněnosti dalšího pokračování v nákupech vládních dluhopisů ze strany centrálních bank. Podle FEDu jsou hlavními důvody pro další kroky nepříznivý vývoj v oblasti zaměstnanosti (která je stále příliš vysoká) a inflace (které je zase nízká) a cílem je opětovné nastartování ekonomiky, na které není první kolo kvantitativního uvolňování příliš znát.

FED chce nakupováním nízkorizikových státních dluhopisů omezovat jejich množství na trhu, co by pak mohlo vést ke zvyšování zájmu o riziková aktiva, jako jsou akcie. Barton Biggse ze společnosti Traxis Partners pro CNBC uvedl, že by následný růst cen akcií měl zajistit zvýšení důvěry podnikatelů a ekonomika by se tak dostala do pozitivní spirály. A čím větší bude objem nakoupených aktiv ze strany centrální banky, tím lépe.

Peníze ekonomice nepomohou

Na rozdíl od centrálních bankéřů si většina dotazovaných bankéřů myslí, že kvantitativní uvolňování nejspíš bude mít vliv na výnosy dluhopisů, ale významnější vliv na ekonomiku očekávat nelze. Příliv peněz se možná projeví mezi velkými hráči, ale „normální“ lidé jej nepocítí. Zřejmě totiž nedojde ke zjednodušení získávání úvěrů pro malé a střední podniky, které jsou na bankovních úvěrech závislé. A rovněž to nepovede ke snížení nákladů na úvěry u majitelů domů, kteří nejsou kvůli propadu cen nemovitostí schopni refinancovat své hypotéky.

Podle ekonoma Mickey Leviho z Bank of America, kterého citovala CNBC, kvantitativní uvolňování nepomůže ani spotřebě domácností, které se bojí dalšího zadlužování a spíše se orientují na tvorbu úspor.

Pryia Misra ze společnosti Merill Lynch pro internetový magazín wsj.com uvedla, že nakupování aktiv ze strany centrální banky sice udrží nízké úroky a bude mít pozitivní vliv na inflační očekávání, ale dopad na nezaměstnanost bude mnohem pomalejší. Podle Larryho Dyera z HSBC USA je kvantitativní uvolňování skvělým nástrojem pro krizi, ale jeho vliv v době pomalého oživení je nejistý.

Zajímavé postřehy o vlivu kvantitativního uvolňování prezentoval ve svém blogu nositel nobelovy ceny Myron Scholes. Pokud vláda svými kroky sníží rizikovou prémii, může podnítit investice, což bude dobré. To ale nemusí být rozumné řešení, protože investoři budou prodávat riziková aktiva vládě a nakupovat dluhopisy a FED tak bude držet riziková aktiva a investoři ty bezriziková. A riziko zůstane prakticky stejné. Bude v rukou FEDu, a jelikož FED je prakticky skupinou soukromých subjektů, riziko zůstává v rukou společnosti.

Kvantitativní uvolňování sice snižuje nejistotu kolem schopnosti vlády dtimulovat ekonomiku. Ale problémem je, že roste nejistota, jak si FED poradí s tím, když bude chtít tento způsob stimulace ekonomiky ukončit.

Zde se objevuje další riziko, na které upozorňují někteří ekonomové, a které si uvědomují i samotní centrální bankéři, je možnost, že FED na to půjde zhurta a nalije do systému velké množství peněz (v řádu bilionů dolarů). To sice na začátku bude mít kýžený efekt, o to těžší pak ale bude tyto peníze dostat z oběhu. Výsledkem bude příliš vysoká inflace, kterou FED rovněž nechce. Otázkou pak je, kolik peněz je vlastně ten správný objem. Pokud jich bude málo, efekt bude zanedbatelný, nebo žádný. Pokud jich bude moc, dostaneme se tam, kde jsme nechtěli být. Asi i to je důvod, proč nejsou představitelé FED v otázkách potřeby rázných kroku velmi jednotní.

Jedním z důležitých vlivů, které bude mít kvantitativní uvolňování, je oslabování dolaru. Silné měny ostatních zemí vůči dolaru jsou problémem již dnes, když se začíná mluvit o měnové válce. Takže můžeme očekávat rychlou odezvu a akci ostatních zemí, jako jsou Čína, Japonsko spod. A tuto akci svět potřebuje k tomu, aby nastala rovnováha na měnovém trhu (která by nastala stejně, i bez vládních zásahů), což může být pozitivní pro vývoj v globálním měřítku. Sice to bude velký problém pro zaměstnanost a exporty v Číně, ale to američany zajímat nemusí a podle Scholese je to vždy lepší, než sankce.

Do listopadového zasedání je však ještě poměrně daleko a my ostatní jen můžeme s napětím očekávat, co si na nás centrální bankéři připraví. Doufejme, že to vezmou z toho správného konce.