Český 3. pilíř to natřel německému Rürup

Němečtí penzisté jsou na tom lépe než čeští. To se ale může brzy změnit. Klíč je ve třetím pilíři. Státní podpora českého 3. pilíře je vyšší než podpora srovnatelného německého programu Rürup. Kdy zvítězí Češi a kdy vládnou Němci?

Důchodový systém Rürup je pojmenován po ekonomovi Hansi-Adalbertovi Rürupovi, který ho pomohl v roce 2005 přivést na svět jako možnost využít státem podporovaného penzijního spoření pro ty, kteří nemohou spořit systémem Riester. To znamená pro OSVČ a pro ty, kteří nejsou členy 1. pilíře německého penzijního systému. Těm se také Rürup vyplatí nejvíce, i když možnost uzavřít si toto spoření mají všichni.

Na německém trhu se Rürup vyskytuje ve třech formách. Buď jako kapitálové životní pojištění, u kterého jsou nastřádané finanční prostředky úročeny technickou úrokovou mírou od 2,25 %. Dále jako investiční životní pojištění, u kterého jsou příspěvky vkládány do investičního fondu a pro střadatele se tím otevírá možnost větších zisků, ale za cenu tržního rizika. Třetí formou je pak hybrid prvních dvou možností, kde si klient sám zvolí, jaká část příspěvků poputuje do investičních fondů.

U spoření Rürup funguje státní podpora na principu odložené daně. Veškeré příspěvky do systému jsou daňově odečitatelné jako zvláštní výdaje a snižují tak základ daně. Maximální roční vklad i maximální podíl příspěvku, který je daňově uznatelný, se každý rok mění. V roce 2012 je možné odepsat z daní 74 % vložené částky +2 % s každým dalším rokem. Od roku 2025 bude možné odepsat 100 % příspěvků.

Maximální daňově uznatelný vklad se zvyšuje o 400 EUR ročně (800 EUR pro manželské páry). V roce 2012 je to 14 800 EUR (29 600 EUR pro páry). Maximální vklad bude možné vložit v roce 2025 ve výši 20 000 EUR/rok (40 000 EUR/rok pro manželské páry).

Tabulka 1: Vývoj možných vkladů a daňově uznatelného podílu příspěvku v čase

Zdroj: Vlastní výpočty autora

U tohoto spoření Rürup je možnost vkládat prostředky nárazově, spoření přerušit či měnit výši příspěvků. Ze zákona neexistuje povinnost minimální výše vkladu, pojišťovny ale zpravidla vyžadují minimum v řádu desítek eur. Rürup může být spojen i s invalidním pojištěním a pojistné za toto pojištění se tím také stávají daňově uznatelnými, pokud je jeho podíl na výši příspěvku menší než 50 %.

Pokud by se klient dostal do insolvence, třetí strany nemohou na naspořenou částku uplatňovat žádný nárok.

V případě úmrtí klienta není možné naspořenou částku přepsat na dědice. V rámci smlouvy ale existuje možnost sjednat si připojištění zajišťující výplatu pozůstalostního důchodu buď manželovi/manželce, nebo vyživovanému dítěti. Zároveň je možné si sjednat lhůtu, během které je penze Rürup vyplácena bez ohledu na to, zda klient žije či nikoliv.

Svým pojetím je spoření Rürup poměrně flexibilní a lze ho snadno přizpůsobit aktuálním finančním možnostem klienta, čímž se podobá českému 3. pilíři. Zajímavý je rozdíl výši možných úspor klienta při penzijním připojištění v Česku a Německu. V Česku je možné si odečíst z daní pouze 12 000 Kč ve formě odpočtu životního a penzijního připojištění od základu daně. Při 15% daňové sazbě to dělá přibližně 1 800 Kč úspory ročně, a jestliže přičteme 2 760 Kč maximálního státního příspěvku, dostaneme se na 4 560 Kč státní podpory ročně, tedy asi 182 EUR. Ročně musíme do systému vložit kolem přibližně 720 EUR.

Životní pojištění v Německu od roku 2005 není daňově uznatelným nákladem, jeho podpora byla nahrazena právě podporou programu Rürup.  Němec by při stejné investici do své penze ušetřil od 0 do 500 EUR v závislosti na výši příjmu, a tedy i výši zdanění.

Tabulka 2: Porovnání výše úspor a státních příspěvků v Česku a Německu při vkladu 1 200 EUR

Zdroj: Vlastní výpočty autora

Zatímco český 3. pilíř není tolik závislý na výši příjmu a je nejvíce výhodný pro střední příjmové skupiny, výhody německého Rürupu jsou doopravdy výrazné až pro klienty s vyššími příjmy a většími vklady do systému.