Následný útěk investorů do bezpečí amerických státních dluhopisů a obavy z vnější stability států rozvíjejících se zemí s deficitní bilancí běžného účtu dále vedly k raketovému oslabování zejména turecké liry – od začátku roku vůči dolaru ztrácela až 8 %. Obava z dalšího pokračování nekontrolovaného oslabení kurzu a postupného průsaku do domácí inflace přiměla tureckou centrální banku k několika intervencím na obranu liry a ke svolání mimořádného měnověpolitického zasedání. Následně došlo k do té doby odmítanému zvýšení základní úrokové sazby a návratu ke standardnějšímu modelu měnové politiky. Dopad vyšších sazeb na růst turecké ekonomiky by měl být, ve srovnání s přínosy ze stabilizace měnového kurzu a omezení průsaku do inflace a odlivu investorů, pouze mírný a krátkodobý.
Turecká aktiva se nyní nachází ve složitém období. Jsou pod tlakem obecně negativního sentimentu vůči trhům rozvíjejících se zemí, jenž je ještě zesílen zvýšeným politickým rizikem. Trpí také slabými místy turecké ekonomiky v podobě vysokého deficitu běžného účtu vlivem energetické závislosti a doposud poměrně robustní domácí poptávky. Lednový krok turecké centrální banky by pak měl dále pomoci potřebnému rebalancování turecké ekonomiky, ale i k získání nazpět její pošramocené důvěryhodnosti. To vše by pak vedlo k postupnému snižování požadované rizikové prémie a růstu zájmu o turecká finanční aktiva. Pozitivem zůstává příznivý fiskální vývoj, robustní bankovní systém a přísné demografické rozložení. Rizikem jsou naopak blížící se regionální a prezidentské volby – očekáváme nicméně opětovné vítězství vládnoucí AKP premiéra Erdogana, což by mělo kladný dopad na finanční trh.
Jan Schiller, Portfolio Manager, Conseq Investment Management
