Sobota 24. července. Svátek má Kristýna.

Za rok 2019 ekonomika eurozóny vzrostla o 1,2 %

Ekonomika eurozóny dle předběžných údajů vykázala v závěrečném čtvrtletí loňského roku růst HDP 0,1 % v mezičtvrtletním a 1,0 % v meziročním vyjádření.
Mezičtvrtletní růst HDP na úrovni 0,1 % odpovídá signálům, jež pro růst ekonomiky eurozóny dávaly průzkumy PMI.
Zároveň ale jde o určité zklamání pro trh, jenž pro závěrečné čtvrtletí očekával mezičtvrtletní růstu HDP tempem 0,2 %.

Za celý rok 2019 ekonomika eurozóny vzrostla o 1,2 %, když v roce 2018 růst HDP činil 1,9 %.
Pro letošek čekám další zpomalení celoročního růstu HDP eurozóny, jenž může činit méně než 1,0 %.
Zároveň ale očekávám, že v průběhu roku 2020 dojde k oživení tempa mezičtvrtletního růstu ekonomiky eurozóny.
Mezičtvrtletní růst HDP na úrovni 0,1 %, tak jak byl vykázán v závěrečném čtvrtletí 2019, by v tomto ohledu měl představovat minimum a mezikvartální nárůsty v roce 2020 by měly být v průměru silnější o jednu až dvě desetiny procentního bodu.


Předběžný údaj o výkonu HDP eurozóny za závěrečné čtvrtletí roku 2019 přišel mírně pod očekáváním trhu.
Mezičtvrtletní růst 0,1 % znamená nejslabší výsledek od prvního čtvrtletí roku 2013, zároveň ale odpovídá tomu, co naznačovaly průzkumy PMI.
Zatím jde o tzv. předběžný bleskový odhad a údaj o výkonu HDP za závěrečné čtvrtletí roku 2019 tak může být dále zpřesňován.

Předběžný údaj o výkonu HDP v závěru loňského roku zatím zveřejnilo jen několik členských zemí eurozóny.
Na jedné straně byl reportován solidní růst ekonomiky Španělska, Belgie či Rakouska, na druhou stranu ale zklamaly Francie a Itálie, v jejich případě je hlášen mezičtvrtletní pokles HDP.
U Francie ale nepříznivě zaúřadoval vývoj zásob a z tohoto pohledu se zdá být hodně pravděpodobné, že se francouzská ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí vrátí k růstu.
Pro eurozónu jako celek u tohoto předběžného čísla nejsou k dispozici žádné detailnější údaje, co se struktury HDP týče.

Na hospodářský výkon v letošním roce bude mít vliv jak situace v mezinárodně-obchodních vztazích včetně dojednávání obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, tak například vývoj situace okolo koronaviru a souvisejících dopadů na světovou ekonomiku.
Signály přicházející z řady regionů světové ekonomiky byly přitom na přelomu loňského a letošního roku většinou příznivé.
Sdílím názor, že se mezičtvrtletní růst HDP v eurozóně v průběhu letošního roku oživí, v celoročním vyjádření ale nebude snadné, aby růst HDP eurozóny v roce 2020 dosáhl anebo dokonce překonal úroveň jednoho procenta.

Z pohledu středoevropských ekonomik není předběžný údaj o HDP eurozóny za loňské závěrečné čtvrtletí dobrou zprávu, zároveň si ale dovolím říci, že ani nejde o nějaké velké překvapení.
Pro středoevropský region – a platí to samozřejmě i pro českou ekonomiku – je žádoucí, aby se situace na poli mezinárodního obchodu dále nekomplikovala, a aby se dynamiku růstu v eurozóně podařilo restartovat.

Pro středoevropské centrální banky čerstvý údaj o HDP eurozóny zároveň představuje signál, že se žádný výrazný růst v nejbližším ekonomickém okolí momentálně neodehrává.
Středoevropským centrálním bankám tak zprávy z eurozóny pomohou i nadále držet vyčkávací pozici ohledně nastavení úrokových sazeb v situaci, kdy vidíme bobtnání inflačních tlaků napříč regionem.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.