„Přestože se obecně hovoří o čtyřech možných scénářích vývoje, budoucnost eurozóny je značně nejistá. Zřejmě i proto se více než třetina firem zatím nerozhodla přistoupit k žádnému krizovému opatření,“ vysvětluje Jan Žůrek, řídící partner společnosti KPMG Česká republika.
Hned 32 procent respondentů průzkumu tvrdí, že utahování opasků a nedostatek dostupných finančních prostředků může významně ohrozit fungování jejich firmy. Rozvoji v jejich podnikání brání podle 34 procent manažerů vládní úsporná opatření, která se snaží snížit schodky státních rozpočtů. Letos se navíc výrazně zhoršila důvěra podniků ve společnou evropskou měnu – už 37 procent manažerů (proti 23 procentům v 2011) je přesvědčeno, že euro ve své současné podobě přestane do pěti let existovat.
Nástup druhé ekonomické recese čeká polovina dotázaných
Oslovení vrcholoví manažeři předpovídají globální ekonomice negativní vývoj. Polovina z nich (51 procent) se domnívá, že se situace nezlepší. Naopak to vypadá, že vstupujeme do druhé Velké hospodářské krize. Více než tři čtvrtiny respondentů (79 procent) ke všemu očekávají, že minimálně jedna členská země eurozóny nebude schopna splácet své závazky, a s největší pravděpodobností se tak ještě letos ocitne na pokraji bankrotu.
Snižování nákladů pokračuje
Z průzkumu dále vyplynulo, že většina podniků – čelící nejistému vývoji globální ekonomiky, potažmo eurozóny – nadále omezuje náklady a zaměřuje se na efektivitu výroby. Největší priority vedení firem nyní přisuzují potřebě zavádět změny ve fungování podniku, aby došlo ke snížení nákladů (43 procent), zlepšit řízení hotovostních toků a pracovního kapitálu (32 procent), využít příležitosti k růstu prostřednictvím úspěšných akvizic (30 procent), připravit podnik na zásadní změny obchodního modelu (25 procent), a dále řídit, rozvíjet a udržet své klíčové pracovníky ve společnosti (24 procent).
Češi sází na inovace a potřebu adaptovat se na změny v chování zákazníků
„Ani v České republice se obecné trendy v řízení firem příliš neliší. Podle výsledků průzkumu mají místní respondenti jen vyšší ambice měnit provoz podniku tak, aby dosáhli ještě nižších nákladů; opatření tohoto typu plánuje hned 63 procent manažerů. Vyšší prioritu než jejich kolegové v ostatních zemích ještě přisuzují inovacím v oblasti produktů a služeb (33 procent) a potřebě přizpůsobit se změnám chování zákazníků (30 procent),“ komentuje lokální výsledky Jan Žůrek.
REKLAMA
Zneklidňující nedostatek plánování
Průzkum dále odhalil nízkou připravenost manažerů na případnou krizi eurozóny. Celých 36 procent na negativní vývoj zatím překvapivě nehodlá vůbec reagovat. Necelá čtvrtina (23 procent) uvedla, že určité plánování pro případ, že by krize nastala, probíhá na skupinové úrovni.
Nedostatečný růst nutí podniky zvyšovat zisky pomocí podnikových transakcí, aby buď získaly větší podíl na trhu, nebo se zbavily svých neprosperujících divizí. Celá čtvrtina vedoucích pracovníků proto zvažuje, že změní svůj obchodní model. V některých sektorech, jmenovitě např. v maloobchodu nebo médiích, jde zdaleka o nejvýznamnější téma.
Motivovaní zaměstnanci? Pro firmy to nejdůležitější
„Jedním z pozitivních výsledků průzkumu je, že se firmy mnohem více zaměřují na podporu talentů a řízení lidských zdrojů. Jestliže dochází k omezení růstu, je logické, že se vedení snaží zaměstnance motivovat, aby nebyla ohrožena samotná obchodní činnost,“ konstatuje Jan Žůrek.
