Fórum, jako každoročně, mapovalo situaci na trhu pohledávek a snažilo se zodpovědět otázku, zda se budou pohledávky v budoucnu vůbec vymáhat, případně jaké změny jsou v následujícím období očekávány. Fórum svou přednáškou zahájil Radek Laštovička, nastupující prezident Asociace inkasních agentur, který upozornil na eskalaci situace s dlužnickými poplatky. „Mimosoudní inkaso je poslední neregulovanou částí procesu správy pohledávek. Vezměte si, jak jsou regulované banky, co by poskytovatelé půjček, úvěrů, nově i nebankovní finanční instituce, nemluvě o právním inkase a exekucích. Nesmím také zapomenout na insolvence. To vše je legislativně ošetřeno. Pouze mimosoudní inkaso není. Připravili jsme v Asociaci návrh zákona o inkasní činnosti, jehož prvotním impulsem pro vznik byl vývoj praxe v oblasti poplatků požadovaných po dlužnících za mimosoudní vymáhání. Poplatky, které jednotlivé inkasní společnosti po dlužnících požadují, nejsou nijak ukotveny a velmi se různí. U běžné pohledávky ve výši třeba 1500 Kč jedna společnost požaduje po dlužníkovi navíc 250 korun, jiná třeba 2000 korun.
Pokusili jsme se navrhnout eticky přijatelnou a nákladově opodstatněnou výši poplatků, kterou jsme doporučili jak členským agenturám, tak i ostatním, k dodržování. Všichni by hned měli jasno. Dlužníci by věděli, kolik po nich mohou inkasní agentury požadovat, agentury by měly maximální výši, do které by se mohly pohybovat. Jenže do dění vstoupil Úřad na ochranu hospodářské soutěže s upozorněním, že prosazování maximální výše poplatků přenášených na dlužníky může být považováno za nepovolenou kartelovou dohodu, a že takový zásah do volné soutěže lze udělat jen formou zákona.Konkurence mezi inkasními agenturami se tak stále méně odehrává na poli kvality služeb nebo ceny služeb pro naše klienty (věřitele), a profitabilní jsou mezi inkasními agenturami spíše ty, které dokáží nejvíce sedřít dlužníky na poplatcích,“ uvedl Radek Laštovička.
73 % přítomných odborníků, kterých se na fóru sešlo více než 130, souhlasilo prostřednictvím hlasovacího zařízení, s přiměřenou výší poplatků přenášených na dlužníky, které by odpovídaly nákladům.
Velkou pozornost si získala také úvaha Tomáše Mottla, předsedy senátu Městského soudu v Praze, na téma „závazky v soudním řízení aneb vyplatí se soudit?“
Marek Švehlík z advokátní kanceláře Švehlík & Mikuláš advokáti se věnoval problematice nárokovatelnosti nákladů spojených s vymáháním u B2B pohledávek ve výši 1200 Kč. Jako nejzajímavější řečník byl zvolen ekonom Lukáš Kovanda ze skupiny Roklen, který představil prognózy makroekonomického vývoje.
REKLAMA
Pohledy z různých stran přinesla panelová diskuze na hlavní téma, tedy „zda se budou pohledávky ještě vymáhat?“ Diskuze se zúčastnili Petr Polanský, člen prezídia Exekutorské komory ČR, Antonín Stanislav z Ministerstva spravedlnosti ČR, Jaromír Vrubel z RWE Zákaznické služby, Vladimír Gazárek, současný prezident Asociace inkasních agentur a Ivan Kabát z O2 Slovakia. Všichni zúčastnění se shodli na tom, že pohledávky je nutné a společensky žádoucí vymáhat. O tom, jak na to konkrétně, měl každý z řečníků trochu odlišný názor. Nicméně budou-li nastavena jasná pravidla oboru, bude to plus pro všechny.
V závěru fóra byla vyhlášena Cena Asociace inkasních agentur 2015, kterou získal díky volbě jednotlivých členů Asociace ministr spravedlnosti pan Robert Pelikán, který byl nominován za odložení nesmyslné snahy o teritorialitu exekutorů.
„Jsem velmi rád, že se nám podařilo připravit platformu pro každoroční setkávání a střetávání názorů. Není našim cílem zvát pouze řečníky, se kterými si notujeme a můžeme se plácat po ramenou, ale naopak se snažíme každý rok pozvat i naše oponenty a velmi oceňujeme, když dorazí. Také se snažíme stále přicházet s něčím novým, což je rok od roku náročnější. Děkuji všem, kteří nám vyjadřují dlouhodobou podporu, účastní se fóra, dávají nám podněty a snaží se přispět ke zlepšení celého našeho oboru,“ uvedl Vladimír Gazárek, dosavadní prezident Asociace inkasních agentur
