Neschopnost vlády porozumět principům dnešního kapitalismu se projevuje třeba jen v jejích reakcích na chování občanů, starajících se o svoje úspory. V momentě, kdy se Ind rozhodne zabezpečit se nákupem zlata, hledá vláda způsob, jak tuto individuální a svobodnou investiční volbu potlačit. Z pohledu kabinetu je totiž jedinou jistotou tzv. fiat měna, kterou stát sám vydává a kontroluje. V očích obyčejných lidí je ale právě fiat měna, nekrytá zlatem, ze své podstaty zranitelná – právě proto volí pro uchování svého bohatství zlato a stříbro.
Jak takové vládní opatření proti spontánnímu chování na investičním trhu vypadá? Ilustrujme na případu z roku 2013: v květnu bylo do Indie dovezeno rekordních 165 tun zlata, hned následující měsíc rozhodla vláda o zvýšení dovozního cla na zlato ze 4 na 8 % a v srpnu téhož roku až na 10 % (stejné clo bylo uvaleno i na stříbro). Další vládní zásah z července 2013 nutil indické obchodníky k exportu celých 20 procent veškerého dovezeného zlata. Výsledek? Od září 2013 došlo v Indii k propadu dovozu zlata oficiální cestou na pouhých 16 tun. Žně naopak zažívalo pašování, protože obchod se zlatem se jednoduše přesunul na černý trh.
I přes silné omezení importu zlata oficiální cestou došlo v polovině roku 2014 k jakémusi oživení. Indická vláda se rozhodla „zmobilizovat“ své vlastní bohatství, aby v budoucnu dokázala pokrýt domácí poptávku a omezila tím dovoz. Trik spočíval ve snaze donutit lidi k ukládání zlata do bank, kde došlo ke zhodnocení s relativně nízkým úrokem. Vláda přitom spoléhala na určitou naivitu domácností a firem – ty ovšem odtušily, že pokud by se vlivem vážných ekonomických problémů dostaly banky do krize, k bohatství uloženému v kovech by se již nikdy nedostaly.
V řeči čísel lze problematiku popsat takto:
Podle světové rady pro zlato dosáhla v loňském roce poptávka po zlatě ze strany indických spotřebitelů asi 849 tun.
REKLAMA
Dovoz v prosinci 2015 činil 111 tun – což je nárůst meziměsíčně o 9, meziročně pak o celých 218 %.
Celkový hrubý dovoz zlata byl v roce 2015 třetí nejvyšší v historii (a o 22 % vyšší než v roce 2014). Čistý dovoz dosáhl za celý rok 797 tun, celá osmina (100 tun) pak připadla na prosinec.
Vývoz byl naopak minimální – v prosinci 2015 pouhých 11 tun.
Také import stříbra zaznamenal své rekordy. V prosinci 2015 činil 1 042 tun, což je meziroční nárůst o 198 %. Celkový hrubý dovoz stříbra představoval neuvěřitelných 8 504 tun. Tedy o 20 % více než v roce 2014. Celkový čistý dovoz v roce 2015 tvořil 8 494 tun, což představuje 31 % z celosvětové těžby stříbra. Naproti tomu export stříbra je zanedbatelný.
Při pohledu na oficiální statistiky dovozu a poptávky po těchto drahých kovech se nabízí otázka, zda svými omezeními skutečně dosáhla indická vláda vytouženého efektu. Odpověď je zřejmá – bylo to „šlápnutí vedle“. Indové totiž přes různé překážky nákupy zlata ani stříbra neomezili. Pokud by však došlo k obratu vládní politiky směrem k podpoře a propagaci volného trhu, indický zlatý průmysl by z toho mohl jen „těžit“ a Indie by se stala celosvětovým lídrem ve světě zlata.
Ing. Jaroslav Křůpala, investiční analytik, Zlaťáky.cz
