Na základě výrobních průzkumů, Indexu spotřebitelských cen vykazujícím deflaci a záporného HDP v druhém kvartálu (což signalizuje recesi, protože za Q1 byl také záporný) Švýcarská národní banka pravděpodobně vyvine na politiky podstatně větší tlak než v březnu. Otázkou zůstává, jakou politiku může zvolit po lednovém debaklu, kdy byla nucena zrušit strop pro švýcarský frank. Kvantitativní uvolňování se v zemi s velmi malým dluhem jeví jako nevhodné, sazby se navíc pohybují velmi nízko – pod nula procenty na osm let. Fiskální stimul by neměla Švýcarská národní banka regulovat sama, do procesu by se měla zapojit i vláda. Snižování sazeb není vhodné, protože ty již na úrovni –0,75 % záporné jsou a dokazují, že držba peněz v hotovosti nese vyšší výnos, než jejich uložení na bankovním účtu, zápornější sazby by navíc ublížily bankám. Kapitálové kontroly jsou příliš rušivé. Jediným vhodným krokem může být přímá měnová intervence, tentokrát však bez jakéhokoli konkrétního zastropování, protože Švýcarská národní banka nechce zavdat jediný stín podezření, že by se mohla opakovat situace z 15. ledna.
Otázkou je, zda Švýcarská národní banka skutečně oznamuje politický tah nebo tento týden dělá pouze trochu povyku a poté skutečně prohloubí svoji neoficiální intervenci, kterou následně představí jako překvapení. Nejlepší radou by bylo počkat, až se situace v Řecku vyjasní předtím, než se oznámí jakékoli konkrétní kroky.
John J. Hardy, měnový stratég Saxo Bank
