Sobota 24. října. Svátek má Nina.

Smrt a daně: daňové povinnosti zesnulých podnikatelů musí vyřešit pozůstalí, včetně podání daňových přiznání

Makro 07.08.2014 | 09:14 0 Komentářů

S trochou nadsázky lze říct, že daňovým povinnostem poplatník neuteče ani po své smrti… Všechna daňová přiznání, která se zesnulého týkají, totiž musí být podána ke dni jeho úmrtí, prostřednictvím pozůstalých nebo správcem dědictví. Skon podnikatele je třeba oznámit finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně. (Tisková zpráva: TaxVision)

„Nabytí majetku děděním spadá od Nového roku pod daň z příjmů a je od daně zcela osvobozeno. To platí i v případě, že dědictví získá právnická osoba. Majetek získaný děděním se do daňového přiznání k dani z příjmů neuvádí,“ popsala daňová poradkyně Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision. „Případný prodej dědictví – kromě majetku zařazeného v podnikání zůstavitele – je z hlediska daní považován za prodej osobního majetku, který je ve většině případů od daně z příjmů také osvobozen.“

Pokud měl zesnulý nemovitost, její prodej bude pro dědice osvobozen za podmínky, že ji nabyvatel alespoň pět let vlastnil, přičemž si do lhůty může započítat i délku vlastnictví zesnulého příbuzného v řadě přímé nebo manžela. Další možností je, že byla nemovitost alespoň dva roky vlastněna a zároveň užívána k bydlení nabyvatelem. Prodej motorového vozidla, které patřilo zesnulému, nebudou dědicové muset danit, počkají-li jeden rok od jeho nabytí. „Pokud byl ale zděděný majetek zařazen v podnikání zemřelého, je jeho prodej vždy předmětem daně z příjmů jako příjem z podnikání,“ doplnila Blanka Štarmanová.

Kromě majetku jsou ale součástí dědictví také veškeré daňové povinnosti zesnulého, vyplývající například z podnikání nebo pronájmu. Ty je povinen vyřídit pozůstalý manžel nebo partner, jiný zákonný dědic či správce dědictví. „Každý daňový případ je individuální a pro většinu pozůstalých po podnikatelích je obtížné vyznat se v agendě, o které do té doby neměli tušení. V takových případech je opravdu na místě obrátit se na daňové poradce, kteří nic neopomenou,“ doporučila Blanka Štarmanová.

Ke dni úmrtí podnikatele je třeba podat přiznání k dani z příjmů a dále všechna další daňová přiznání související s podnikatelskou činností – tj. přiznání k DPH, k silniční dani, vyúčtování daní za zaměstnance, přehledy pro Správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu a další. „Postupuje se stejně jako při ukončení podnikání. Například u DPH je třeba vypořádat, tedy částečně vrátit, daň z majetku, u kterého byl uplatněn odpočet DPH ve lhůtě pěti let, u nemovitostí deset let, před ukončením podnikání. Ovšem pouze v případě, že v podnikání nepokračuje někdo z dědiců,“ upozornila Blanka Štarmanová z TaxVision.

Výjimkou jsou situace, kdy zavedené podnikání funguje dál pod vedením právoplatného nástupce, určeného buď na základě závěti, nebo dohody s ostatními dědici. Smrtí podnikatele jeho podnikání končí, ale za určitých podmínek uvedených v živnostenském zákoně v něm může dědic pokračovat. Daňové povinnosti pak přebírá on.

„Ovšem až ode dne rozhodnutí soudu o dědictví. Do té doby vyrovnává daňové povinnosti správce dědictví jménem zemřelého z jeho majetku. Teprve ukončením soudního řízení o dědictví nastupují daňové povinnosti dědiců,“ popsala Blanka Štarmanová jednu z novinek letošního roku.

Do tří měsíců od úmrtí podnikatele musí jeho následovník o pokračování činnosti informovat živnostenský úřad. Pokud tato lhůta uplyne, zaniká živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele dnem jeho smrti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.