Pondělí 19. dubna. Svátek má Rostislav.

Slunce svítí na Visegrád. Obloha se ale může rychle zatáhnout

Makro 18.08.2015 | 09:34 0 Komentářů

V posledních letech jsme si zvykli, že nepřicházelo mnoho pozitivních zpráv o českém hospodářství. Média nás masírovala nepřeberným množstvím strašáků v podobě témat: krize v Řecku, vysoké státní dluhy, korupce, … atd. Chmurné dny jsou zřejmě u konce, mraky se roztáhly a začalo svítit slunce. Přijdou ale bouřky!

Nemůžeme v žádném případě tvrdit, že za to vděčíme současné vládě nebo té předešlé, protože ani v jednom případě by to nebyla pravda. Slunce totiž začalo svítit na celou střední Evropu a podle toho také vypadají ekonomická data zemí Visegrádské čtyřky.

 

Růst HDP Q2/2015

Nezaměstnanost

6/2015

Inflace

6/2015

ČR

4,3%

6,3%

0,5%

SR

3,2%

11,6%

-0,2%

Polsko

3,3%

10,3%

-0,7%

Maďarsko

2,7%

6,9%

0,4%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Když se podíváme na tato data, tak zjistíme, že region střední Evropy je momentálně tahounem celé Unie. Čemu za to vděčí? 

Je to souběh několika faktorů. Primárně je to nižší srovnávací zaklad, v porovnání s drtivou většinou jiných ekonomik. Dalším důvodem je příliv eurodotací. O jejich efektivní alokaci a dlouhodobé udržitelnosti můžeme jen spekulovat. Na HDP mají určitě pozitivní vliv.

Dalším elementem růstu ekonomik v srdci Evropy je kvantitativní uvolňování ECB a slabé euro oproti dolaru. Kurz eura totiž ovlivňuje měny těchto ekonomik ať už přímo jako u nás a na Slovensku (ČNB cílí kurz eura na 27,5 Kč/eur) nebo nepřímo (Polsko, Maďarsko).

Ostatní Evropské země si ten svůj růst částečně vyčerpaly. Například pobaltské státy mají hlavní růst za sebou, protože udělaly velmi tvrdé a efektivní reformy hned po krizi. Prudký propad HDP následoval prudký růst. Visegrád šel cestou menšího odporu a svůj „odložený“ růst si vybírá až nyní. 

Kvantitativní uvolňování se nám statisticky projevuje ve všech ukazatelích. Strukturální problémy ani zdaleka neřeší, i když je má celá Evropa a to zejména na pracovním trhu. I proto je ve statistikách stále vidět vysoká nezaměstnanost i u států, které mají solidní hospodářský růst. Dokud nebude pracovní trh flexibilnější, nezaměstnanost bude stále v některých státech přesahovat 10 a na jihu Evropy 20 procent. ECB pomáhá růstu ekonomik, tento trend je ale dočasný a až skončí program kvantitativního uvolňování, jeho efekt se vypaří jako pára nad hrncem. 

Experiment kvantitativního uvolňovaní je postavený na vytvoření pocitu „máme dost pro všechny“ nebo v našich kruzích známého výroku jednoho bývalého eurokomisaře „zdroje jsou“.  Iluze dostatku likvidity, peněz, vede k vyšší důvěře. Jakmile se spotřebitelé osmělí, začnou více utrácet a ekonomiky jedou dál. To je hlavní cíl tohoto experimentu. O tom jestli se pokus podaří, můžeme pouze spekulovat. Co je jisté, že jednou tisk peněz skončí. Jisté je také, že dnešní růst bude vykoupený zvýšenou inflací a cyklickým poklesem HDP. 

Jaroslav Brzoň

Chief Investment Officer Best Buy Investments 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.