Za prvních devět měsíců hospodařila vláda s deficitem téměř 271 mld. korun, čímž se jí téměř podařilo dosáhnout na celý rok naplánovaného schodku -280 mld. korun. Jen za jeden poslední měsíc se dosáhl deficit rozpočtu téměř 40 mld. korun, což byl mimochodem stejně jako v srpnu nejhorší měsíční výsledek v historii ČR.
Co se v rozpočtu tak dramatického odehrává? Na příjmové straně se docela dobře daří vybírat daně, zvláště pak DPH, kterou podporuje vysoká inflace. Jen na této dani stát vybral meziročně o 38 mld. více než za prvních devět měsíců loňského roku. Celé veřejné rozpočty si na DPH přilepšily o rovných 60 mld. korun.
Problémem příjmové strany není ve srovnání s plánem daňový výběr, ale pomalé čerpání peněz z fondů EU. Tam je zatím oproti plánu skluz už téměř 70 mld. korun.
Výdajová strana je už nicméně nad plánem, a to především v důsledku rostoucích sociálních dávek a neinvestičních transferů územním orgánům a neziskovkám. Vyšší byl i transfer pro podnikatelský sektor, který ovlivnila první splátka tzv. úsporného sociálního tarifu v objemu 17,4 mld. korun. Více se vynaložilo za nákupy do státních hmotných rezerv.
Dosáhnout plánovaný roční deficit ve výši 280 mld. korun je stále méně pravděpodobné. Stát sice nemusí vynakládat peníze na kompenzace proticovidových opatření, avšak začíná financovat kompenzace za drahé energie, rychle navyšuje penze a rozhodl se navyšovat i mzdy části veřejného sektoru.
REKLAMA
Vzhledem že u posledně jmenovaných (penze & mzdy) jde o mandatorní výdaje, zavazuje zvyšuje si automaticky i výdaje pro rok 2023, a snižuje si tak prostor pro zlepšení rozpočtového hospodaření.
Petr Dufek, hlavní ekonom CREDITAS
