Rodina je pro české táty priorita. Měsíčně za ni vydají do 30 000 korun, záložní plán pro výpadek příjmu však nemají

Jak vypadá žebříček hodnot průměrného českého táty? Vedle rodiny (91 %) je pro české otce důležité také vlastní zdraví (55 %) a osobní štěstí (37 %). Pouze 4 % tátů považují
za klíčové shromažďovat majetek, ještě méně z nich pak dává na vrchní příčky žebříčku hodnot svou kariéru (3 %).

„Skvělá zpráva je, že hodnota rodiny dnes neklesá. Přes všechny peripetie s hledáním nové role muže a ženy v moderní společnosti se tak zdá, že táta není ohrožený druh. Zajímavá je také tendence současných rodičů trávit s dětmi daleko více času, než tomu bylo dříve. Role otce je ale univerzální. Od biologicky podmíněné snahy šířit své geny až po emoce spojené s rodičovstvím,“ říká psycholog Tomáš Vašák.

Zatímco jen necelá třetina mužů si na sobě samém nejvíce cení právě umění být dobrým rodičem (30 %), pro jejich manželky je tato schopnost u muže naprosto zásadní. Na první místo ji kladou čtyři z deseti žen. Ženy si ale na svých partnerech váží také schopnosti vydělat peníze, tedy zabezpečit rodinu (28 %), a jejich zručnosti (12 %).

„Mým cílem je dovést rodinu k blahobytu a zářné budoucnosti. Máme s manželkou v plánu, že náš syn bude v NHL a potom mi koupí jezero, kde budu do konce života už jen chytat ryby. Pak samozřejmě zdraví, protože kdybych byl nemocný, na tom jezeře bych si moc nezachytal. Osobní štěstí jsou pro mě maličkosti – přivonět si k rozkvetlé květině, pozorovat švitořící sýkorky a rybařit na jezeře, které mi syn koupí za výdělek z NHL,“ komentuje svůj hodnotový žebříček bloger Dominik Landsman – populární český otec a autor blogu Deníček moderního fotra – glosující každodenní starosti otce na otcovské dovolené.

V pětině českých rodin rozhoduje o financích žena

Celých 85 % českých tátů v průzkumu Pojišťovny České spořitelny říká, že na provoz rodiny včetně nákladů na bydlení a výdajů na děti vynaloží měsíčně do 30 000 korun. Jen čtvrtině otců ale tato částka stačí. Pro zajištění pohodlného života své rodiny by nejčastěji potřebovali zhruba o 10 000 korun více. „Podle výsledku průzkumu nemá paradoxně počet dětí v rodině zásadní vliv na měsíční rodinné výdaje,“ říká Martina Švábová, manažerka výzkumu Pojišťovny České spořitelny.

I když o rodinném rozpočtu většinou rozhodují oba partneři rovným dílem (55 %), jsou to právě muži (80 %), kteří svorně tvrdí, že svou rodinu zcela nebo z větší části živí, a ženy to potvrzují (78 %). V pětině domácností pak o rozpočtu rozhoduje žena, a to přestože do něj více peněz přináší muž.

„Peníze jsou bohužel jedním z nejčastějších důvodů rodinných konfliktů. Je proto důležité nastavit funkční pravidla hospodaření. Ženy mají většinou dobrý přehled o běžných výdajích, muži zase lépe odhadují náklady u větších akcí, jako je nákup auta nebo stěhování. Doporučuji věnovat dva či tři večery právě nastavení finančního fungování rodiny a alespoň jednou ročně prověřit, zda je vše, jak má být. V případě problémů by měl být jeden partner schopen zastoupit druhého. Například aby věděl, jaké platby kam odcházejí, ale aby také mohl například disponovat účtem partnera (pokud nemají společný) v případě nehody,“ říká Tomáš Vašák.

Dominik Landsman jeho pohled s nadhledem potvrzuje: „V naší domácnosti rozhodujeme
o rozpočtu společně. S manželkou probereme naše možnosti, já něco navrhnu, ona něco navrhne… a potom uděláme to, co navrhla manželka.“

Odpusťte si jedno pivo denně a získejte životní jistotu

Přestože je pro české tatínky rodina na prvním místě, často jim schází jakýkoliv záložní plán pro její zabezpečení v případě nenadálého výpadku příjmu. Nemá jej téměř polovina otců a desetina o něm ani nepřemýšlí. Zbytek má buď peníze naspořené bokem, životní pojištění, nebo jejich kombinaci.

„Tátové se často mylně spoléhají na to, že jim se nemůže nic stát. Opak je ale pravdou. I když si to nikdo nepřeje, vážné nemoci nebo úrazy, které člověka vyřadí na několik měsíců až let ze zaměstnání, jsou v České republice na denním pořádku. Mít záložní plán, díky kterému bude v případě vážných životních situací o rodinu postaráno, by mělo být prioritou každého otce, který rodinu živí,“ říká Petr Procházka, ředitel úseku řízení produktů Pojišťovny České spořitelny.

Jednou z možností zabezpečení výpadku příjmu pro případy, jako jsou vážné nemoci, úrazy
a jejich trvalé následky, invalidita nebo dokonce úmrtí, je sjednání životního pojištění a jeho správné nastavení s důrazem na vážná rizika. „Průměrný český tatínek u nás zaplatí za optimálně nastavenou pojistku přibližně 1 500 korun[1] měsíčně. Když si tedy například dá o jedno pivo[2] denně méně, nejen že pomůže svému zdraví, ale získá také životní jistotu, klidný spánek a jistotu pro svou rodinu,“ shrnuje Procházka.

 „Nejsem otcem, který spoléhá na to, že se mu nemůže nic stát. Vzhledem k tomu, že se zraním i u výměny žárovky, a když jsem luxoval, rozrazil jsem si loket o futra, mám životní pojištění pro případ úrazu či smrti. Když se mi něco stane, rodina bude mít peníze na hezkou dovolenou,“ glosuje situaci ve vlastní domácnosti Dominik Landsman.

^[1] Počítáno na průměrného českého tatínka ve věku 38 let, se dvěma dětmi a s příjmem 30 000 Kč.

^[2] Při ceně cca 50 korun za točené tankové pivo v restauraci.

* Doporučujeme nastavení individuálních konců jednotlivých pojištění na 15 let a poté úpravu pojistky podle aktuálních potřeb klienta. Nastavení individuálních konců sníží výslednou částku za pojistné. Pojištění pak nestojí tolik, jako kdyby pojistné částky v potřebné výši byly nastavené konstantně až do konce pojištění. Ovšem je nutné svoji pojistku pravidelně aktualizovat – nejlépe každých pět let a také při každé významné události (svatba, hypotéka, narození dítěte).