Jaká je lhůta pro uplatnění životní pojistky po úmrtí blízkého?
Úmrtí blízkého člověka přináší kromě emocionální zátěže i řadu administrativních povinností. Jednou z nich je vyřešení životního pojištění zemřelého, které není součástí dědictví, ale řídí se určením takzvané obmyšlené osoby ve smlouvě, případně zákonem. Oprávněné osoby mají na uplatnění nároku na pojistné plnění 10 let od úmrtí pojištěného.
Zajímavostí je, že jednotlivé pojišťovny nabízejí pozůstalým různé možnosti, jak naložit s původní smlouvou – od okamžitého ukončení až po bezproblémový převod na další pojištěné osoby bez nutnosti nového zdravotního posouzení.
„Plnění z životního pojištění v případě úmrtí není součástí dědictví. Vyplacení peněz se řídí především tím, jak byla pojistná smlouva nastavena,“ vysvětluje Petr Motáček, pojišťovací specialista společnosti FinGO, a pokračuje: „Proto je důležité již při sjednávání pojištění určit takzvanou obmyšlenou osobu, která má v případě úmrtí nárok na výplatu pojistného plnění.“
Obmyšlených osob může být i více najednou a každé z nich lze stanovit různý procentuální podíl z pojistného plnění.
V pojistné smlouvě lze takovou osobu určit nejen jménem, ale také vztahem k pojištěnému, například jako manželku, bratra či rodiče. Je však nutné průběžně kontrolovat aktuálnost tohoto určení, protože životní situace se mohou měnit – ať už jde o rozvod, úmrtí obmyšlené osoby nebo změnu rodinných vztahů. V takových případech je důležité smlouvu včas upravit, aby odpovídala aktuální vůli pojištěného.
REKLAMA
Pokud obmyšlená osoba není ve smlouvě uvedena, řídí se výplata zákonem. „V takovém případě mají nárok na plnění postupně manžel či manželka, děti a rodiče zemřelého. Teprve pokud tyto osoby neexistují, nebo dědictví odmítnou, připadne plnění dědicům,“ upřesňuje Motáček.
Pozůstalí, kteří si nejsou jisti existencí životního pojištění zesnulého, se mohou obrátit na Českou asociaci pojišťoven. Ta jim pomůže zjistit, zda a kde byl jejich blízký pojištěn. V některých případech se o existenci pojistky dozví i díky upomínkám na další splátky pojistného, které pojišťovna automaticky zasílá, pokud nebyla o úmrtí svého klienta informována.
„Jakmile zjistíte existenci pojistné smlouvy, je potřeba úmrtí co nejdříve nahlásit příslušné pojišťovně,“ upozorňuje Petr Motáček. „K vyřízení pojistného plnění je nutné doložit úmrtní list a lékařskou dokumentaci. Pokud je vše jasné a jednoznačné, pojišťovna může vyplatit peníze oprávněným osobám prakticky obratem,“ pokračuje.
Přístup pojišťoven k dalšímu trvání smlouvy se výrazně liší. Výhodné podmínky nabízí Generali Česká pojišťovna, která umožňuje jednoduchý převod stávající smlouvy na kteroukoliv z dalších ve smlouvě uvedených osob, musí se však jednat o zletilou osobu. Podobně vstřícný přístup má i YouPlus, kde smlouva automaticky přechází na další plnoletou osobu uvedenou ve smlouvě bez nutnosti jakýchkoliv administrativních kroků.
Podobně to má i Komerční pojišťovna, která v případě úmrtí pojistníka/hlavního pojištěného umí převést smlouvu na další dospělou osobu, která je součástí smlouvy. U pojišťovny UNIQA smlouva při úmrtí první pojištěné osoby sice zanikne, ale pokud byla na smlouvě nějaká další osoba, vystaví pojišťovna za původních podmínek pojistnou smlouvu, pouze bude vedena pod novým číslem.
Další pojišťovny poskytují pozůstalým časově omezené možnosti. Kooperativa, MetLife nebo Maxima pojišťovna nabízejí šestiměsíční lhůtu, během které lze sjednat novou smlouvu za původních podmínek. Allianz pak poskytuje dvouměsíční období na vyřešení situace, kdy lze rovněž zachovat původní podmínky pojištění.
„Každá pojišťovna přistupuje k této citlivé situaci jinak, ale většina z nich se snaží vyjít pozůstalým maximálně vstříc,“ vysvětluje Motáček. „Proto doporučuji co nejdříve kontaktovat příslušnou pojišťovnu a probrat s ní konkrétní možnosti. Zachování pojistné ochrany pro další pojištěné osoby bez nutnosti nového zdravotního posouzení může být v některých případech klíčové, zejména pokud se zdravotní stav pojištěných osob v průběhu let zhoršil,“ uzavírá Petr Motáček z FinGO.
