24. 04. 2025
Pluxee: Ceny obědů se drží kolem 200 korun. Nejdražší zůstávají na jihu Čech, nejlevnější tradičně na Vysočině
Obědy zůstávají drahé, jejich ceny se však ustálily. Za první čtvrtletí tak nejsou vidět žádné výrazné výkyvy, ve všech krajích zdražují či zlevňují jen o desetihaléře, maximálně koruny. Průměrná cena se tak drží kolem 194 korun. Vyplývá to z transakcí stravenkovými kartami společnosti Pluxee.
Nad psychologickou hranici 200 korun se ceny obědů poprvé dostaly v listopadu 2022 v Praze a postupně i v dalších krajích. Vůbec nejvyšší byly v prosinci 2023, i když pořadí se už promíchalo. Nejdražší již nebyly obědy v hlavním městě, jak tomu vždycky bývalo. Na první příčku se dostal Středočeský kraj, později ho předstihl Jihočeský kraj, kde musí na jídlo v době oběda vytáhnout lidé z peněženky nejvíce. Toto pořadí zůstává neměnné už několik měsíců. Ceny ale nezaznamenávají žádné zásadní výkyvy, útraty v době oběda zůstávají po celý první kvartál roku 2025 poměrně vyvážené. Pokud jídlo zdražuje nebo zlevňuje, tak jen o desetihaléře, maximálně korunové položky.
Za kolik se dalo najíst v lednu a únoru
Nejdražší tak byly i v lednu obědy v Jihočeském kraji, průměrně se zde dalo najíst za 204,32 korun. Druhým nejdražším zůstal na začátku roku Středočeský kraj, cena tu byla v průměru 201,97 korun. Třetí a čtvrtá příčka patřila Praze a Pardubickému kraji, kde se dalo v průměru najíst za cenu kolem 199 korun. Libereckému kraji s průměrnou cenou 197,55 korun patřilo v lednu páté místo. Nejlevnější byly tradičně obědy na Vysočině, v lednu se tu dalo v průměru naobědvat za 167,38 korun.
Takřka stejné byly obědové útraty napříč kraji v únoru, v průměru 193,65 korun. Nejdráže se opět stravovalo v Jihočeském kraji, průměrná cena zde byla 205,98 korun. Druhá příčka patřila i tentokrát Středočeskému kraji s průměrnou cenovkou 204,65 korun. Třetí byla Praha s průměrnou cenou 200,38 korun, čtvrtý Pardubický kraj, kde se dalo v průměru najíst za cenu 199,17 korun. Na pátou příčku se ovšem v únoru nově dostal Ústecký kraj s průměrnou cenou 198,14 korun a Liberecký, s průměrnou cenou 197,39, se dostal na šesté místo. Nejlevnější byla jako vždy Vysočina, v únoru se tu dalo v průměru naobědvat za 167,89 korun.
REKLAMA
Ani březen kartami nezamíchal
„Žádné překotné změny nepřišly ani v závěru prvního čtvrtletí letošního roku. Průměrná cena za oběd činila 194,05 korun,“ uvedl Jan Michelfeit ze společnosti Pluxee, která patří mezi největší poskytovatele benefitů u nás. V Jihočeském kraji útrata za jídlo v době obědů zůstala takřka totožná jako měsíc předtím, 205,92 korun. Ve druhém, Středočeském kraji, byla nepatrně nižší, a sice 202,78. V Praze pro změnu nepatrně vyšší, útrata tu v průměru dosáhla 201,09. Přes psychologickou hranici 200 korun se ceny dostaly ještě v Pardubickém kraji. V ostatních regionech se pohybovaly nejčastěji mezi 190 až 200 korunami. Výjimkou zůstala i v březnu Vysočina, kde se dalo najíst v průměru za 168,53 korun.
Zdroj : Data ze stravenkových karet Pluxee
Vyhláška na rostoucí ceny pamatuje, zaměstnavatelé už méně
Daňově optimální hodnota stravenka, která pro letošní rok činí 225 korun by tak na obědy v této cenové hladině stačila. „Částka daňově optimální stravenky přitom vychází z nejoblíbenějšího scénáře, kdy firma uhradí 55 procent, tedy pro rok 2025 částku 123,90 korun a zbývajících 45 procent, tedy 101,10 korun zaplatí zaměstnanec. V součtu je to právě uvedených 225 korun. Za to už se dá pořídit i slušný oběd v restauraci,“ konstatuje Michelfeit.
Problém je ale jinde, a to sice v tom, jak tuto možnost využívají, nebo spíše nevyužívají zaměstnavatelé. „Naše data ukazují, že nejčastější hodnota stravenek, kterou firmy svým lidem poskytují, je jen 120 až 130 korun. To bohužel dnes už na oběd nestačí,“ upozorňuje Michelfeit. Přitom kvalitní jídlo dává člověku potřebnou energii, která je nutná i proto, aby se mohl dobře soustředit na práci. O zdravotních benefitech v podobě předcházení různým zdravotním komplikacím nemluvě.
REKLAMA
Jak si stojí restaurace
Čekat, že by polední nabídky jídel v restauracích nějak výrazně zlevnily, očekávat nelze. Stále rostoucí náklady to restauratérům nedovolí. „Loni nám zvedly cenu nájmu za restauraci i zahrádku, zvedla se spotřeba elektřiny, opět o něco výš jsou také ceny surovin, z nichž vaříme. Vzhledem k inflaci i zaměstnanci požadovaly navýšení mezd,“ popisuje Aneta Sus Zajíčková, provozní restaurace Radegastovna v Ostravě. Loni tak ceny nepatrně zvedli, přesto jsou v centru Ostravy nadále těmi s nižší cenovkou poledního menu.
Z druhé strany ale samozřejmě i provozovatelé restaurací chápou, že ceny jídel nelze „šponovat“ stále výš, že to není pro lidi akceptovatelné a zákazníků jim kvůli tomu ubývá. „Mnozí naši partneři z řad restauratérů potvrzují, že na obědy chodí méně lidí než dříve, často také sledují, že ti, kteří k nim dříve chodili skoro denně, dnes přijdou třeba jen dvakrát za týden,“ poukazuje na současnou realitu Jan Michelfeit. A to se dá pochopit, protože při průměrných cenách 190-200 korun za oběd by návštěva restaurace ve všech pracovních dnech v měsíci vyšla na částku okolo 4 tisíc korun měsíčně.
V nejedné restauraci proto mění aspoň částečně strategii, snaží se jinak pracovat s menu. Například už nemají na každý den odlišnou nabídku jídel, ale některá se třeba v týdnu opakují. Nebo udělají jednotnou celotýdenní nabídku poledního menu. Díky tomu pak restauratér nemusí sahat po levnějších surovinách, anebo naopak rapidně zdražovat. „Navíc do něj můžete zakomponovat jídlo tzv. low cost, zdravé, ale třeba i minutkové. A z toho poskládáte menu tak, že si vybere každý. Ano, je tam riziko, že někdo, kdo chodí každý den, má poté ‚omezenější možnosti‘, ale s tím se musí počítat,“ říká Aneta SuS Zajíčková.
Přesto si stále větší část zaměstnanců připravuje jídlo doma a nosí si ho do práce v krabičkách. Zaměstnavatelé tak vedle vyššího příspěvku na stravování mohou své zaměstnance podpořit i tím, že vybudují ve firmě komfortní místo, kde si jídlo z domova mohou ohřát.