31 % Evropanů žijících v manželství nebo v partnerském svazku si myslí, že je normální mít před partnerem nějaké tajemství týkající se financí. Češi se v tomto ohledu s 33 % řadí k evropskému průměru. Maximální otevřenost a upřímnost vyznávají Nizozemci, mezi kterými považuje utajování peněžních záležitostí za běžné jen 13 % dotazovaných, naopak nejbenevolentnějším národem jsou Francouzi (42 %).
„Pro vlastnictví tajného účtu může existovat dobrý důvod, například spoření na tajné plány do budoucna – na snubní prsten nebo exotickou dovolenou, kterou chce střadatel svého partnera překvapit. Na druhou stranu to může být signálem neochoty řešit se svým protějškem osobní finance, což je ve většině evropských kultur vnímáno negativně,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank, a doplňuje: „Pravděpodobnější se jeví hypotéza, že tajnými finančními úsporami partneři posilují svůj pocit nezávislosti, což platí především pro mladší generaci Evropanů. Podle průzkumu totiž finanční tajnůstkaření v partnerství s věkem klesá a u osob nad 55 let je oproti nejmladší generaci na polovičních hodnotách.“
Pokud se podíváme na to, jaká je realita, 17 % Evropanů přiznalo, že mají tajný bankovní nebo spořicí účet, o kterém jejich partner neví. V Čechách se k tajnému účtu přiznala dokonce pětina (19 %) zadaných respondentů, v Rakousku téměř čtvrtina (24 %) a v Turecku až 28 % osob.
Obdobně jsou na tom Evropané i při nákupech „na zapřenou“. Pětina z nich si v minulém roce koupila nějakou věc a tento výdaj před partnerem zatajila. V Čechách si tajný nákup dopřála dokonce více než čtvrtina (26 %) dotazovaných žijících v partnerském svazku. Větší tajnůstkáři jsou už jen obyvatelé Turecka (27 %) a Rumunska (31 %). Na druhém pólu stojí Nizozemci, kde v loňském roce před partnerem zatajilo nějaký výdaj jen 7 % dotazovaných.
Téměř čtvrtina Čechů (23 %) by se cítila trapně, pokud by si musela půjčit peníze v bance. Pokud by šlo o půjčku od rodiny a známých, trapně by se cítila dokonce více než polovina dotázaných (57 %). Rozpaky při půjčce v bance by cítilo 38 % Evropanů, při půjčce od přátel či rodiny pak téměř dvojnásobek (74 %). „Je přirozené, že v případě finančního závazku vůči rodině a známým bychom pociťovali stud ve větší míře než v případě bankovní instituce. Potřebu půjčit si peníze má řada lidí spojenu s pocitem, že v nějakém ohledu zklamali, protože nedokážou daný závazek sami ufinancovat a bez dluhů. Proto je pro lidi přirozeně snazší a méně stresující vytvořit si finanční závazek u anonymní společnosti, jakou je banka, než požádat o stejnou službu blízké,“ uzavírá Vaníček.
REKLAMA
Průzkum realizovala agentura Ipsos na přelomu října a listopadu 2014 ve 13 zemích Evropy na vzorku 12 743 lidí.
