Sobota 24. října. Svátek má Nina.

Nová podoba finanční záchranné sítě Evropské unie byla schválena. Změny se promítnou i do fungování českého Fondu pojištění vkladů

Změny výrazně sníží rizika finančních ztrát v rámci celé EU

Vkladatelé zkrachovalých finančních institucí dostanou své peníze výrazně rychleji

Finanční instituce čeká zavedení rizikově vážených příspěvků do systému pojištění vkladů

Po několika-letém hledání řešení poslanci Evropského parlamentu schválili směrnici o systémech pojištění vkladů. V rámci členských států EU tak začne fungovat stabilní a silná záchranná finanční síť, která minimalizuje problémy finančních trhů jednotlivých zemí i celé Unie. Schválené úpravy se postupně, ovšem poměrně zásadně, začnou dotýkat i občanů a finančních institucí v České republice.

Na straně jedné hlubší provázanost finančního sektoru v celé Evropské unii, na straně druhé větší operativnost v případě potřeby řešit obtíže v rámci konkrétní členské země. „Hlavním motivem pro vznik finanční záchranné sítě je stabilizovat evropský finanční sektor a minimalizovat možná rizika. V budoucnu už by se tak neměla opakovat například situace, které jsme byli svědky během kyperské bankovní krize v minulém roce. Významnou součástí záchranné sítě je kromě nově vznikajících národních fondů pro řešení krizí i posílení a zvýšení operativnosti systému pojištění vkladů,“ vysvětluje předseda správní rady Fondu pojištění vkladů Josef Tauber.

„Části schválené směrnice mají jednotlivé země šanci při zavádění doplňovat a nastavovat podle podmínek konkrétního trhu. To se bude dít v několika příštích měsících, kdy musí být jednotlivá ustanovení přijata do národních legislativ členských zemí EU. Nejžhavější úpravou, která má povinné datum účinnosti již k 1. 1. 2015 bude vznik a zahájení fungování resolučního fondu (fond pro řešení problémů úvěrových institucí). Následovat bude velký balík změn v samotném systému pojištění vkladů, což znamená rozsáhlou novelu Zákona o bankách a souvisejících Vyhlášek,“ komentuje náročný proces přijímání nových úprav do české legislativy Josef Tauber.

Rychlejší výplata a pojištění dočasně vysokých zůstatků nad 100 tisíc EUR

Zavedení novinek se přímo dotkne klientů, kteří své peníze ukládají do bank, záložen nebo stavebních spořitelen. Zásadně se totiž zkrátí lhůta, během níž musí být, v případě, že některá z finančních institucí zkrachuje, výplata náhrad zahájena. Směrnice nařizuje současných 20 pracovních dnů zkrátit postupně na 15, 10 až konečných 7 pracovních dnů – a to nejpozději do konce roku 2023. FPV ale bude při zavádění opatření upřednostňovat, aby lhůta 7 pracovních dnů byla uplatněna v jednom kroku a platila od 1. 6. 2016. „Z technického hlediska je Fond na tuto změnu již připraven. Větší nároky však bude klást na finanční instituce, které jsou do systému pojištění vkladů zapojeny. Zkrátí se jim lhůty na předání dat o vkladatelích,“ uvádí Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů a doplňuje: „Pro Fond je nejtěžším úkolem v tak krátké době zadat a vyhodnotit minitendr na vyplácející banku a zajistit likviditu finančních rezerv.“

Další novinkou je i zavedení krytí dočasně vysokého zůstatku nad běžně pojištěnou částku 100tisíc EUR. Cílem úpravy je podchytit situace, kdy střadatel mimořádně získá na účet vyšší sumu peněz, například z prodeje nemovitosti či v rámci dědického řízení, a finanční instituce v době uložení peněz na účtu zkrachuje. Tyto mimořádné vklady, které mohou souviset například se zásadními životními okamžiky, jako jsou rozvod, svatba, odchod do důchodu či úmrtí, musí být nově chráněny pojištěním vkladů minimálně 3 a nejdéle 12 měsíců od připsání na účet.

Banky a další instituce budou do Fondu přispívat podle míry rizika

Pro banky, družstevní záložny a stavební spořitelny bude jednou z největších změn zavedení rizikově vážených příspěvků. Poplatky institucí, povinně zapojených do systému pojištění vkladů, budou nově zohledňovat míru rizika, kterou pro Fond respektive trh instituce představuje. Zjednodušeně řečeno: čím vyšší kategorie rizika, tím vyšší bude příspěvek do Fondu pojištění vkladů.

„Zavedení rizikově váženého příspěvku je v podmínkách českého trhu, kdy do jednoho Fondu přispívají a jsou z něj sanovány instituce s různým rizikovým modelem, zcela zásadní. Zvažovaných metod a modelů výpočtu je několik. EBA  se zavázala přijít nejpozději příští rok v květnu s doporučeným modelem. Směrnice však umožňuje členské zemi stanovit vlastní metodu výpočtu. Určitě tedy budeme preferovat způsob, který bude co nejvěrněji odrážet potřeby domácího trhu,“ vysvětluje Renáta Kadlecová.

Omezení pojištění vkladů obcí a měst

Nově budou ze systému pojištění vkladů zcela vyloučeny veřejné orgány. Toto nařízení se dotkne především obcí a měst. Směrnice však umožňuje využít výjimku, která pojištění vkladů zaručí obcím s ročním rozpočtem do 500 000 EUR. „V případě, že by tato výjimka byla využita, zůstaly by pojištěny vklady obcí, které mají cca do 1 000 obyvatel,“ komentuje tuto úpravu Renáta Kadlecová.

Další přijaté změny:

  • zavedení cílové částky – nejpozději do 10 let musí dosáhnout Fond alespoň 0,8 % objemu pojištěných vkladů (FPV bude prosazovat 1,5 % objemu pojištěných vkladů)

  • snazší výplaty náhrad vkladů poboček zahraničních bank přímo Fondem v zemi pobočky

  • možnost výběru mimořádných příspěvků do Fondu 

  • povinnost (pro finanční instituce) pravidelně informovat klienty o pojištění vkladů

  • možnost vyloučení finančních institucí ze systému pojištění vkladů

  • zavedení zátěžových testů (simulace krachu různě velkých institucí)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.