CZK/€ 25.265 +0,14%

CZK/$ 23.707 +0,19%

CZK/£ 29.516 +0,05%

CZK/CHF 26.084 +0,21%

18. 02. 2016

0 komentářů

MĚNOVÁ POLITIKA ČNB A DŮSLEDKY PRO ČESKÝ BYZNYS

 


 

Cílem semináře bylo především seznámit a informovat firmy působící v ČR o průběhu kurzového závazku, o chystaném exitu z kurzového závazku a finančním řízení firmy, které s politikou centrálních bank úzce souvisí. Sám viceguvernér ČNB Mojmír Hampl si uvědomuje, že jde o téma velmi náročné, proto se ho kontinuálně snaží v maximální možné míře komunikovat: „Pro spoustu lidí je to těžko uchopitelné, ale je nutné problematiku chápat, aby bylo jasné, co dělá měnová politika. Proto dříve než budeme mluvit o intervenci a kurzovém závazku, je nutné si vysvětlit, jak vlastně funguje náš systém,“ zdůrazňuje Hampl a následně popisuje principy elastického peněžního systému a vysvětluje důsledky vysoké inflace a deflace.

Cenová stabilita je to, co je pro ekonomiku zásadní. V systému elastických peněz (množství peněz není fixní a peníze nejsou kryté, pozn. autora) totiž není podstatné to, kolik jich tam je, ale jaká je jejich kupní síla. A to je to, co trápí a zajímá české podniky.“ Jinými slovy to znamená, že cílem centrální banky je stabilizace inflace na velmi nízké kladné úrovni. Inflační cíl ČNB je 2 % (nejnižší, jaký kdy ČR měla), jak říká Hampl: „ani horečka, ani podchlazení“.

ČNB přistoupila ke kurzovému závazku v listopadu 2013 v době velké recese, kdy se obávala deflačního očekávání a skutečné poptávkově tažené deflace. Pro některé byznysmeny to bylo překvapením, někteří tento zásah očekávali. Mně osobně překvapilo, že čeští manažeři byli zaskočeni tím, že Česká národní banka sáhla na podzim 2013 k intervencím,“ uvádí Pavel Kafka jeden z hlavních důvodů, proč Česká manažerská asociace seminář již druhým rokem spoluorganizuje.

Pro nás to tehdy byl ze strany ČNB opravdu zásadní krok. Vzhledem k tomu, že jsme především importéři, představovalo to pro nás velké finanční ztráty. Jsem ráda za naši střízlivou firemní politiku, protože díky tomu se nám podařilo situaci ustát,“ vzpomíná na měnovou intervenci Jaroslava Valová, zakladatelka a majitelka společnosti SIKO KOUPELNY A KUCHYNĚ a MANAŽERKA ROKU 2013. Oproti tomu firmám zaměřujícím se na export kurzový závazek spíše pomohl, shodují se zástupci českého exportu přítomni na semináři.

Švýcarsko versus Česká republika

REKLAMA

Švýcarsko je země, která prošla v měnové politice obdobným vývojem jako ČR, jen o něco dříve. V mnohém také vykazuje podobné rysy: stejně jako ČR používá cílování inflace a úrokovou sazbu jako standardní nástroj měnové politiky. Obě centrální banky, česká i švýcarská, se po snížení standardních nástrojů na nulovou hranici rozhodly přistoupit ke kurzovému závazku. V září 2011, tedy měsíc po dosažení nulové hranice pro úrokové sazby, tak Švýcarsko stanovilo cenu za jedno euro minimálně 1,2 franku. V ČR se tak stalo v listopadu 2013, kdy minimální cena za euro byla stanovena na 27 Kč. Cesta ke stanovení měnového závazku se však v obou zemích lišila. Švýcarsko mělo silnou ekonomiku, frank dramaticky posiloval, oproti tomu v ČR bylo období nejdelší recese v dějinách, slabá domácí poptávka, stagnace mezd, deflační tendence. Centrální banky obou států se liší ve vlastnictví a dělení hospodářského výsledku i ve způsobu komunikace. Švýcarská národní banka podnikla před zavedením závazku několik mezikroků, jako jsou skryté měnové intervence. Závazek deklarovali bez určení časového horizontu. ČNB se dle slov Hampla z těchto švýcarských zkušeností poučila a od listopadu 2012 na možnost ovlivňování kurzu upozorňovala. Po vyhlášení závazku také stanovila časový horizont – nejdříve na rok 2015. Ten se však stále posouvá. Ze všech zmiňovaných důvodů lze očekávat, že průběh ukončení závazku ČNB v České republice (tzv. exit) bude jiný než ve Švýcarsku. 

Exit – kdy?

Podmínkou pro ukončení závazku je, aby v ČR panovaly podmínky pro udržitelné plnění dvouprocentního inflačního cíle, tedy nebude hrozit návrat k nekonvenčním měnovým nástrojům,“ říká Tomáš Holub, ředitel měnové sekce ČNB. Prognózy předpokládají stabilitu úrokových sazeb na technické nule a platnost kurzového závazku do konce roku 2016. Inflace se letos postupně zvýší a v první polovině příštího roku dosáhne 2 %, poté se bude pohybovat lehce nad. K potřebnému udržitelnému plnění cíle tak dle předpovědi prognostiků dojde v průběhu prvního pololetí roku 2017. Na tom se shoduje i bankovní rada ČNB. Dřívější ukončení lze již dle slov Tomáše Holuba vyloučit. ČNB deklaruje, že exit bude transparentní a bude znamenat návrat k režimu řízeně plovoucího kurzu. Konkrétní podoba exitu bude záležet na aktuální situaci. Jedno je však jasné, s exitem tohoto typu neexistuje žádná historická zkušenost.  

Řízení měnových rizik firmy

REKLAMA

Seminář zakončil Managing Partner FRSA Advisory Vít Lauer přednáškou o firemním řízení měnových rizik. Zmínil aktuální složitou situaci na finančních trzích a na příkladu společnosti Toyota Motors Co. Ukázal, jak významné dopady do finančních výsledků společnosti mohou nastat při pohybu směnných kurzů. Dále zdůraznil význam nastavení systému poskytujícího spolehlivá, systémová data potřebná pro řízení finančních rizik, jakožto základního předpokladu pro stanovení vhodné zajišťovací strategie. Optimální zajišťovací strategie je odlišná pro každou společnost vzhledem ke značné rozdílnosti uzavíraných obchodních kontraktů. Proto je vždy nutné tuto problematiku řešit na míru potřebám každé společnosti.

Seminář se setkal s velmi pozitivním ohlasem účastníků. Pochvalovali si především to, že se prezentujícím odborníkům povedlo komplexní a náročnou tematiku podat velmi srozumitelným způsobem. „S odstupem času a i díky tomuto semináři se mi podařilo kroku ČNB a smyslu kurzového závazku lépe porozumět,“ dodává Jaroslava Valová ze SIKO KOUPELEN. Potvrdila se tak snaha ČNB o otevřenost a dobrou komunikaci problematiky měnové politiky a bankovních intervencí, kterou kvitovali všichni zúčastnění.

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

P. Budinský: Bude ČNB bránit dalšímu oslabování koruny?

Pro omezení volatility koruny by bylo žádoucí, aby bankovní rada snižovala úrokové sazby častěji a až na výjimky maximálně o 0,25 procentního bodu. To lze docílit zvýšením počtu  měnově politických jednání z osmi třeba na dvanáct, nebo ještě lépe na omezenou dobu vyhlásit každé zasedání bankovní rady jako měnově […]

Text: Petr Budinský

Foto: Shutterstock

29. 02. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *