Středa 26. ledna. Svátek má Zora.

Jak na ESG reporting, který zanedlouho bude pro firmy povinný? Banky přichystaly unikátní ESG dotazník, který pomůže firmám připravit se!

Banky 30.11.2021 | 12:02 0 Komentářů

Šestnáct bank působících na českém trhu, které se letos otevřeně přihlásily podepsáním Memoranda ČBA pro udržitelné finance k posilování ekologického a společensky odpovědného podnikání v Česku, připravily a zveřejnily modelový ESG dotazník, který pomůže firmám připravit se na legislativní požadavky EU. Ty vstoupí v platnost v letech 2023 až 2026. Dotazník je firmám volně k dispozici na stránkách České bankovní asociace. Banky tak vyslaly další signál, že jsou připraveny podílet se na vytváření takového podnikatelského prostředí, které povede k udržitelnému a společensky odpovědnému rozvoji země. Principy, které jsou k dosažení tohoto cíle nezbytné, se zároveň banky zavázaly zohledňovat i ve svých činnostech.

Novým požadavkům na povinný reporting podle EU standardů o udržitelnosti mohou domácí podniky čelit již zanedlouho. Na úrovni Evropské unie (EU) probíhá v současné době příprava novelizace směrnice, která se týká podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Corporate Sustainability Reporting Directive, CSRD). Tato směrnice zavede podrobnější požadavky na informování podle povinných EU standardů o udržitelnosti. Pokud by byly požadavky přijaty v současné podobě, vztahovaly by se na velké podniky od 1. ledna 2023 a na kotované malé a střední podniky od 1. ledna 2026.  Na většinu finančních institucí se povinnost reportingu (dle stávající Non-financial Reporting Directive, NFRD) vztahuje již od 2018, od poloviny roku 2021 pak banky musí klasifikovat nové úvěry z hlediska ESG. Z tohoto důvodu Česká bankovní asociace spolu s členskými bankami, které podepsaly Memorandum ČBA, připravila modelový dotazník, který bankám pomůže dostát svým povinnostem při klasifikaci firemních úvěrů, ale zároveň pomůže i firmám postupně se připravovat a adaptovat na legislativní požadavky v dostatečném předstihu. „ESG dotazník zahrnuje okruh údajů, které jsou banky schopny o klientovi získat z veřejně dostupných zdrojů, nicméně některé informace však minimálně do doby, než je budou firmy samy zveřejňovat na dobrovolné či později obligatorní bázi, nebudou zjistitelné jinak než přímým dotazem na klienta. Snahou bank je přitom zbytečně nezvyšovat administrativní zátěž svých klientů a zároveň jim pokládat jednoznačné a jasně formulované otázky. Proto banky ve spolupráci s ČBA sestavily rámcový modelový dotazník, který budou používat při poskytování firemních úvěrů. Přístupy jednotlivých bankovních domů se budou lišit v závislosti na politice a veřejných závazcích jejich mateřských institucí a skupin, nicméně okruh údajů zahrnutých v dotazníku dostatečně vystihuje typologii a obsah potřebných dat v celé šíři,“uvedl Petr Procházka, gestor Komise pro udržitelné finance ČBA. Dotazník je zveřejněn na webu České bankovní asociace, stejně tak jako na webových stránkách některých bank. Firmy tak mají možnost se dopředu s dotazníkem seznámit a požadované údaje si doplnit. Vesměs se jedná o informace, které později firmy, na něž se bude vztahovat legislativní povinnost EU, budou muset od 1. ledna 2023 (velké podniky) a od 1. ledna 2026 (kotované malé a střední podniky) zveřejňovat.

K čemu má sloužit ESG dotazník a na koho se vztahuje? Proč zrovna banky požadují od klientů data vztahující se k dopadu jejich aktivit na životní prostředí?

Aby bylo možné transformační a udržitelné projekty podporovat, jsou zapotřebí kvalitní data. Vzhledem k tomu, že v současné době se povinnost sbírat a zveřejňovat ESG data týká pouze těch největších firem kotovaných na veřejných trzích, je jedinou cestou k jejich získání – kromě monitorování veřejně dostupných zdrojů – dotázat se klientů přímo.

V současné době však probíhá příprava novelizace EU směrnice k podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Corporate Sustainability Reporting Directive, CSRD), která okruh a povinnosti vykazujících subjektů podstatně rozšíří na všechny velké firmy nad 250 zaměstnanců a všechny firmy kotované na veřejných trzích. Direktiva také zavede povinný audit vykazovaných ESG informací a podrobnější požadavky na podávání zpráv podle povinných EU standardů o udržitelnosti. EU požaduje, aby společnosti digitálně „označily“ nahlášené informace, aby byly strojově čitelné a vkládaly se do Jednotného evropského přístupového bodu (který zatím neexistuje, nicméně jeho vytvoření je součástí kroků předvídaných v rámci Unie kapitálových trhů). Pro malé a střední podniky EK uvažuje o zjednodušeném ESG výkaznictví.

Zveřejňovaný ESG dotazník tak mimo jiné pomůže firmám postupně se připravovat a adaptovat na výše uvedené požadavky v dostatečném předstihu.

Budou všechny banky postupovat stejně nebo se budou jejich přístupy lišit?

ESG dotazník, který banky spolu s ČBA připravily, zahrnuje okruh typických údajů, které banky buď samy o klientovi sbírají ze veřejně dostupných zdrojů, nebo se klientů na ně dotazují s tím, že jsou mu zároveň připraveny bezplatně poskytnout metodickou podporu pro jejich správné vyhotovení. Přístupy jednotlivých bankovních domů se budou lišit v závislosti na politice a veřejných závazcích jejich mateřských institucí a skupin, nicméně okruh údajů zahrnutých v dotazníku dostatečně vystihuje typologii a obsah potřebných dat v celé šíři.

Které údaje monitoruje banka z otevřených zdrojů a které údaje bude získávat od klientů?

Už jen z letmého podhledu na jednotlivé oblasti v dotazníku je zřejmé, že ne všechny informace si banky dokážou samy obstarat ze třetích zdrojů. Jejich samozřejmou snahou bude, aby zbytečně nezvyšovaly administrativní zátěž svých klientů. Některé typy údajů tedy minimálně do doby, než budou výše uvedené firmy samy zveřejňovat v rámci dobrovolné či později obligatorní Zprávy o udržitelnosti, nebudou zjistitelné jinak než přímo od klienta. Zároveň je snahou bank, aby dokázaly klientovi položit, pokud možno jednoznačné a jasně formulované otázky, na které lze ideálně odpovědět buď ano nebo ne. U některých otázek bude třeba, aby  kladná odpověď klienta byla doplněna i stručným vysvětlením.

Jak bude banka tyto údaje vyhodnocovat a s jakým cílem? Jaký dopad bude mít takové hodnocení na klienta?

Povinný ESG reporting se na banky částečně vztahuje již od poloviny roku 2021 a jejich povinnosti se budou velmi rychle rozšiřovat. Už v současné době údaje obsažené v dotazníku banky shromažďují u nových úvěrů či při přeceňování zástav (kde jde např. i o průkazy energetické náročnosti budov). Druhým důvodem jsou i skupinové závazky a politiky, které se nicméně do určité míry liší. Je známým faktem, že banky neposkytují financování do určitých oblastí, mezi které například patří hazard, drogy či obchodování s ohroženými druhy rostlin a zvířat. V souvislosti s ESG se často hovoří i o byznysu založeném na produkci či spalování fosilních paliv, nicméně tady platí a bude platit, že banky mají zájem podporovat a financovat transformaci takového byznysu směrem k udržitelnosti a samozřejmě za podmínky, že transformační projekt bude dávat smysl i ekonomicky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.