EKONOMICKÁ PROGNÓZA KOMERČNÍ BANKY: NA TENKÉM LEDĚ

Česká ekonomika poroste letos podle aktualizované prognózy Komerční banky tempem 2,7 % po loňských 2,8 %. „Oproti listopadové aktualizaci naší prognózy jsme tak k žádné změně v růstových výhledech nepřikročili,“ uvádí Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Přes výrazné zhoršení situace v německém průmyslu ve druhé polovině loňského roku se to na českém průmyslu a jeho exportech nijak zásadně neprojevilo. „Navíc zpomalení německé ekonomky vnímáme jako dočasné“, doplňuje ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. To do značné míry bylo způsobeno tím, že německý automobilový průmysl doplatil na změnu homologací a nutnost nových certifikací u spalovacích motorů. Svou roli sehrálo i zpomalení čínské ekonomiky.

Zatímco zahraniční poptávka je v ohrožení, domácí poptávka hraje prim. Spotřebu domácností podporuje napjatý trh práce. Nezaměstnanost je rekordně nízká, podle metodiky Mezinárodní organizace práce se v listopadu její míra dostala po sezónním očištění již pod 2 %. Mzdy naopak svižně rostou. Vloni to bylo o silných 8,5 %, nejrychleji za posledních 17 let. Protože růst produktivity zaostává a firmy čelí hrozbě snížení cenové konkurenceschopnosti, musí investovat. A vloni byly investice hlavním motorem české ekonomiky. Ve druhé polovině roku se k soukromým přidaly i ty veřejné. I letos zůstane tím, co bude růst tuzemské ekonomiky podporovat, domácí poptávka. Nicméně další zrychlení je nepravděpodobné. Čeští producenti budou čelit dalším tlakům na ziskové marže, mzdy sice porostou o něco pomaleji, i tak ale o stále silných 6,9 %. K tomu se přidávají nejistoty ohledně zahraniční poptávky a na straně veřejného sektoru hlavní vlna projektů financovaných z evropských peněz skončila rokem 2018. Letos si tak investice polepší o 2,2 % po loňských 9,0 %.

Rekordní zaměstnanost a růst mezd budou i letos podporovat spotřebu domácností, i když tempo jejího růstu mírně zpomalí na 3,2 % z loňských 3,5 %. „V posledních kvartálech je patrné zvyšování míry opatrnostních úspor“, dodává Viktor Zeisel, „domácnosti vnímají, že současné tempo růstu mezd je neudržitelné.“ Silná spotřebitelská poptávka se projevuje i na inflačních číslech. Jádrová inflace, tedy bez regulovaných cen a cen potravin a pohonných hmot, se bezpečně usadila nad inflačním cílem a zůstane tam i v průběhu letošního roku. Po loňské inflaci ve výši 2,1 % letos očekáváme její zrychlení na 2,3 %. Kromě jádrové inflace za tím budou stát i regulované ceny, když zdražuje zejména elektrická energie.

Koruna se vyrovnala s efektem konce roku a do toho nového vstoupila silnější. Zahraniční rizika však přetrvávají a nenechají domácí měnu rychleji posilovat. Stojí za tím i velké množství korunové likvidity, které brání kurzu v návratu k dlouhodobě rovnovážným úrovním. Proto se v našem základním scénáři koruna nedostane ani pod 25 CZK/EUR.

ČNB začala jako první banka v Evropě s návratem měnové politiky k normálu. Vloni přitom ušla velký kus cesty, když zvedla úrokové sazby hned pětkrát. Hlavním důvodem bylo robustní domácí inflační prostředí navzdory zpomalení domácí a světové ekonomiky a rostoucí nervozitě na finančních trzích. Centrální banka je v tuto chvíli již velmi blízko rovnovážným sazbám a navíc nejistota ohledně vnějšího prostředí výrazně vzrostla. Inflační tlaky plynoucí ze silného mzdového růstu ale přetrvávají, a ČNB tak pravděpodobně bude pokračovat v utahování měnové politiky. Předpokládáme, že sazby letos půjdou nahoru dvakrát. Na nadcházejícím zasedání to ale zřejmě nebude. „Současná prohlášení, která jsou z ČNB slyšet, sice nedávají jasný obrázek, nicméně podle nás převáží nejistoty plynoucí z vnějšího prostředí a sazby se v únoru měnit nebudou“, upřesňuje Viktor Zeisel.                                                                      

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Poznámka: (*) zahraniční obchod dle přeshraniční statistiky