EKONOMICKÁ PROGNÓZA KOMERČNÍ BANKY JESTŘÁBI SE VRACÍ

Česká ekonomika již letos poroste. „Po loňském bezprecedentním propadu o 5,6 % letos podle aktualizované prognózy Komerční banky přidá 3,4 %. Oproti lednové prognóze tak byl růstový výhled pro rok 2021 zvýšen o významných 0,8 procentního bodu“, uvádí Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Protipandemická opatření a omezení značné části maloobchodu a služeb během prvních čtyřech měsíců letošního roku se sice podepsala na sestupné revizi letošní předpokládané spotřeby domácností z původních 2,8 % na 1,8 %, oproti tomu ale došlo k navýšení investiční aktivity (na 1,8 %) zejména díky veřejným investicím. K oživení přispěje i globální poptávka. „Růst americké ekonomiky bude letos dokonce nejrychlejší za několik posledních dekád“, doplňuje ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. „Ve srovnání s aktuálně dostupnými prognózami oficiálních institucí, jako je Ministerstvo financí či Česká národní banka, tak vidíme letošní rok o něco optimističtěji“, doplňuje Jan Vejmělek. 

Oživení domácí poptávky udrží inflaci nad cílem ČNB. „Hospodářský růst budou letos výrazně podporovat vládní výdaje, ale postupně by se hlavními tahouny ekonomiky měly stát spotřeba domácností a investice“ uvádí ekonom Komerční banky Michal Brožka. „Dojde pravděpodobně i k obnově zásob a růstu objemu nedokončené výroby kvůli chybějícím komponentám. Růst spotřeby domácností bude vytvářet inflační tlaky a inflace se tak letos udrží nad 2 %. V příštím roce by zpomalení růstu dovozních cen a utaženější měnová politika měly navigovat inflaci v ČR zpět ke 2 %“, dodává Michal Brožka.

 Veřejné finance pandemie brutálně zasáhla, letošní rok bude ještě horší. Hospodaření s veřejnými prostředky skončilo vloni s historicky rekordním deficitem 6,2 % HDP. Výsledek státního rozpočtu však skončil oproti plánu s nižším schodkem. „Obdobný scénář předpokládáme i pro letošní rok. Jeho druhá polovina by měla přinést oživení spotřeby domácností a s tím i vyšší inkaso nepřímých daní“, předvídá stratég Komerční banky František Táborský. Na druhou stranu „covidové“ výdaje budou i letos podle nás nižší, než vláda očekává. „I přesto letošní deficit přesáhne historicky rekordní hodnoty z minulého roku“, obává se Táborský. Z pohledu financování státního dluhu a růstu výnosů státních dluhopisů má trh to nejhorší za sebou. A to přestože naše centrální banka dává jasně najevo, že se chce ucházet o prvenství ve zvyšování úrokových sazeb v regionu a vláda významnou konsolidaci svých financí neplánuje. „To vše je již v současné ceně dluhopisů započítáno a zájem investorů o český dluh je obrovský, za čímž stojí bez pochyby výhodný poměr výnosu a rizika“, objasňuje František Táborský.

Koruna se během března zbavila své covidové prémie a vrací se ke své původní posilující trajektorii. Do konce první poloviny roku by se tak měla posunout k úrovni 25,50 CZK/EUR a letošek uzavře na 25,10 CZK/EUR. Na předcovidové úrovně by se měla dostat do konce první poloviny příštího roku. „V rámci regionu větší potenciál k posílení má polský zlotý, ale česká měna podle nás nabízí nejlepší poměr rizika a výnosu“, hodnotí letošní šance koruny František Táborský.

Pro následující týdny na finančních trzích bude klíčové vyznění květnového zasedání ČNB. To podle nás opět probudí tržní úrokové sazby k růstu a ve spojení s pokračujícím posilováním eura vůči americkému dolaru a pozitivním globálním sentimentem bude tlačit korunu k silnějším úrovním. „Úrokové sazby ČNB podle nás setrvají na současné nízké úrovni až do listopadu, kdy očekáváme jejich první zvýšení. Hlavním důvodem pro jejich pokračující stabilitu po velkou část letošního roku je nejistota kolem dalšího vývoje pandemie a ekonomiky. Rizika naší prognózy měnově politických sazeb jsou však vychýlena ve směru jejich dřívějšího zvýšení, které by mohlo nastat již ve třetím čtvrtletí“, uvádí ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Jan Vejmělek

Hlavní ekonom Komerční banky