Čtvrtek 06. května. Svátek má Radoslav.

ECB nemá důvod spěchat se zvyšováním svých úroků a k prvnímu takovému kroku přistoupí nejdříve za dvanáct měsíců

Banky 13.09.2018 | 15:10 0 Komentářů

ECB na svém dnešním měnově-politickém zasedání potvrdila jízdní řád své politiky, avizovaný již v předchozích měsících. Konkrétně: počínaje říjnem bude snížen měsíční objem nákupů aktiv na polovinu (na 15 miliard euro) a od počátku roku 2019 by nákupy aktiv měly přestat úplně, úrokové sazby ECB zároveň zůstanou beze změny přinejmenším do konce léta 2019.

Pro finanční trhy tak ECB žádné překvapení, co se výhledu měnové politiky v eurozóně týče, dnes nepřichystala.
Investoři budou nicméně pozorně sledovat odpolední tiskovou konferenci ECB, kde bude prezentována i nová čtvrtletní prognóza vývoje ekonomiky eurozóny a v tomto ohledu se ještě můžeme dočkat určité reakce finančních trhů.

Z pohledu středoevropského regionu je ale podstatné, že hlavní scénář výhledu měnové politiky v eurozóně se nijak nemění: ECB nemá důvod spěchat se zvyšováním svých úroků a k prvnímu takovému kroku přistoupí nejdříve za dvanáct měsíců.

V takovém prostředí a též s přihlédnutím k nízké inflaci v domácí ekonomice se může držet politiky stabilních úrokových sazeb držet i polská centrální banka. Spěchat se zpřísňováním své politiky nemusí ani centrální banka v Maďarsku: ta dává najevo, že případné přitvrzení její měnové politiky bude v následujících čtvrtletích dáno právě změnou vnějších podmínek, ať už se týče vývoje na finančních trzích anebo měnové politiky klíčových centrálních bank, a ze strany ECB v tomto ohledu žádný nový impuls nepřišel.

Výhled měnové politiky v eurozóně, tedy potvrzení opatrnosti co se zvyšování sazeb ECB týče, by neměl mít dopad ani na kroky ČNB v nejbližších týdnech a měsících.
Česká centrální banka má našlápnuto k tomu, aby na svém zářijovém zasedání, jež se bude konat poslední středu v tomto měsíci, opět zvýšila své úroky.
Po zvýšení sazeb na zasedání v červnu a v srpnu by šlo o třetí takový krok v řadě, což je bezprecedentní nejen při porovnání s vývojem ve zbytku Evropy, ale i ve srovnání s kroky amerického Fedu, jenž zvyšuje sazby tempem jedno zvýšení za jedno kalendářní čtvrtletí.
Uplynulý rok ovšem ukázal, že růst sazeb ČNB a tedy zvyšující se úrokový diferenciál mezi korunou a eurem nemá žádný zásadní dopad na kurz české měny ve smyslu jejího posilování a česká centrální banka tak se zvyšováním sazeb nemusí váhat, pokud po takových krocích volá situace v tuzemské ekonomice.

Potvrzení opatrného přístupu ECB by tak nemělo českou centrální banku odradit od dalšího zvýšení jejich úroků.
Růst jádrové inflace v české ekonomice a výroky, jež v tomto týdnu přišly z nejvyšších míst ČNB, vedou k očekávání růstu sazeb na zářijovém zasedání (repo sazba by šla takto nahoru o čtvrt procentního bodu na úroveň 1,50 %) a ještě jednou pak v závěrečném čtvrtletí letošního roku, možná hned na listopadovém zasedání bankovní rady.

Repo sazba ČNB by tak letošní rok mohla zakončit na úrovni 1,75 %, když její počáteční úroveň letos v lednu činila 0,50 %.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.