13. 09. 2018
ECB nemá důvod spěchat se zvyšováním svých úroků a k prvnímu takovému kroku přistoupí nejdříve za dvanáct měsíců
ECB na svém dnešním měnově-politickém zasedání potvrdila jízdní řád své politiky, avizovaný již v předchozích měsících. Konkrétně: počínaje říjnem bude snížen měsíční objem nákupů aktiv na polovinu (na 15 miliard euro) a od počátku roku 2019 by nákupy aktiv měly přestat úplně, úrokové sazby ECB zároveň zůstanou beze změny přinejmenším do konce léta 2019.
![]()
Pro finanční trhy tak ECB žádné překvapení, co se výhledu měnové politiky v eurozóně týče, dnes nepřichystala.
Investoři budou nicméně pozorně sledovat odpolední tiskovou konferenci ECB, kde bude prezentována i nová čtvrtletní prognóza vývoje ekonomiky eurozóny a v tomto ohledu se ještě můžeme dočkat určité reakce finančních trhů.
Z pohledu středoevropského regionu je ale podstatné, že hlavní scénář výhledu měnové politiky v eurozóně se nijak nemění: ECB nemá důvod spěchat se zvyšováním svých úroků a k prvnímu takovému kroku přistoupí nejdříve za dvanáct měsíců.
V takovém prostředí a též s přihlédnutím k nízké inflaci v domácí ekonomice se může držet politiky stabilních úrokových sazeb držet i polská centrální banka. Spěchat se zpřísňováním své politiky nemusí ani centrální banka v Maďarsku: ta dává najevo, že případné přitvrzení její měnové politiky bude v následujících čtvrtletích dáno právě změnou vnějších podmínek, ať už se týče vývoje na finančních trzích anebo měnové politiky klíčových centrálních bank, a ze strany ECB v tomto ohledu žádný nový impuls nepřišel.
Výhled měnové politiky v eurozóně, tedy potvrzení opatrnosti co se zvyšování sazeb ECB týče, by neměl mít dopad ani na kroky ČNB v nejbližších týdnech a měsících.
Česká centrální banka má našlápnuto k tomu, aby na svém zářijovém zasedání, jež se bude konat poslední středu v tomto měsíci, opět zvýšila své úroky.
Po zvýšení sazeb na zasedání v červnu a v srpnu by šlo o třetí takový krok v řadě, což je bezprecedentní nejen při porovnání s vývojem ve zbytku Evropy, ale i ve srovnání s kroky amerického Fedu, jenž zvyšuje sazby tempem jedno zvýšení za jedno kalendářní čtvrtletí.
Uplynulý rok ovšem ukázal, že růst sazeb ČNB a tedy zvyšující se úrokový diferenciál mezi korunou a eurem nemá žádný zásadní dopad na kurz české měny ve smyslu jejího posilování a česká centrální banka tak se zvyšováním sazeb nemusí váhat, pokud po takových krocích volá situace v tuzemské ekonomice.
REKLAMA
Potvrzení opatrného přístupu ECB by tak nemělo českou centrální banku odradit od dalšího zvýšení jejich úroků.
Růst jádrové inflace v české ekonomice a výroky, jež v tomto týdnu přišly z nejvyšších míst ČNB, vedou k očekávání růstu sazeb na zářijovém zasedání (repo sazba by šla takto nahoru o čtvrt procentního bodu na úroveň 1,50 %) a ještě jednou pak v závěrečném čtvrtletí letošního roku, možná hned na listopadovém zasedání bankovní rady.
Repo sazba ČNB by tak letošní rok mohla zakončit na úrovni 1,75 %, když její počáteční úroveň letos v lednu činila 0,50 %.
Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE
![]()


