ČR má jeden z nejnižších vládních dluhů v EU. Neusínejme ale na vavřínech

Česká republika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dále zlepšila stav svých veřejných financí. Dluh sektoru vládních institucí v poměru k HDP se dále snížil a nachází se již více než čtyři procentní body pod úrovní krizových maxim roku 2013. Na dohled je redukce dluhu v poměru k HDP pod úroveň 40 procent, kde se naposledy nacházel v roce 2011.

Poměr se redukoval i mezičtvrtletně. Přitom už ve třetím čtvrtletí 2015 jen několik zemí Evropské unie hospodařilo z hlediska daného ukazatele lépe než ČR. Konkrétně se jednalo o Bulharsko, Rumunsko, Pobaltské státy a Lucembursko.

Celoroční deficit sektoru vládních institucí, ve výši 0,42 procenta, se ocitl na své vůbec nejnižší úrovni od roku 1995. To je nepochybně další příznivá zpráva, kterou ocení světové finanční trhy i ratingové agentury a která by se měla promítnout dalším zlepšením ratingové pozice České republiky. Zvyšuje se také pravděpodobnost, že česká vláda by opravdu mohla v roce 2017 vykazovat vyrovnané hospodaření. Takovou možnost indikuje ostatně i výhled České národní banky. Jak ovšem ČNB sama uvádí, tato prognóza nebere v potaz efekt politického cyklu, tj. fakt, že politici zvláště právě v době před parlamentními volbami neodolají pokušení uvolnit svoji fiskální politiku. Několik desetin procenta si tak deficit pravděpodobně připíše nejen v roce letošním, ale i v roce 2017, jakkoli by v příštím roce při předpokládaném vývoji ekonomiky již bylo možno hospodařit vyrovnaně (což se naposledy podařilo v polovině 90. let).

Tuzemské veřejné finance tak bez problémů splňují klíčová Maastrichtská kritéria. Dluh sektoru vládních institucí v poměru k HDP se nachází poměrně citelně pod limitní úrovní 60 procent a schodek hospodaření sektoru vládních institucí je zase výrazně nižší, než limitní hodnota tří procent. 

Poměrně příznivý stav zadlužení vlády v poměru k HDP je výsledkem loňského zářného růstu české ekonomiky a stabilizace státního dluhu. Té ale bylo z velké části dosaženo prostřednictvím rozpouštění rezervních prostředků. Také zářný růst ekonomiky byl do značné míry dán vzácnou a přechodnou souhrou několika faktorů a nebude si již letos opakovat. Z těchto důvodu je třeba neusnout na vavřínech a dále se snažit o redukci vládního zadlužení, zejména v hospodářsky relativně příznivých časech, jako je tento.

^REKLAMA

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen