Neděle 21. dubna. Svátek má Alexandra.

ČNB vydala Zprávu o inflaci III/2016

Nová prognóza je založena na předpokladu stability tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu koruny jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Poté je s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb.

Inflace se podle prognózy v nejbližším období začne zvyšovat a na horizontu měnové politiky mírně přesáhne 2% cíl, poté se k němu bude shora navracet.

Růst HDP v letošním roce zpomalí, když se projeví zejména propad vládních investic financovaných z evropských fondů. V příštím roce ekonomický růst opět zrychlí.

Rostoucí ekonomická aktivita se na trhu práce bude projevovat pokračujícím zvyšováním zaměstnanosti, poklesem nezaměstnanosti a dalším zrychlením růstu mezd.

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná.

Bankovní rada proto znovu konstatovala, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině příštího roku.

Bankovní rada České národní banky na svém zasedání 11. srpna 2016 schválila letošní třetí Zprávu o inflaci. Tato zpráva je jednou ze základních součástí komunikace centrální banky s veřejností v režimu cílování inflace. Stěžejní částí Zprávy o inflaci je popis čtvrtletní makroekonomické prognózy ČNB. Ta představuje klíčový vstup pro rozhodování o měnové politice. Smyslem zveřejňování prognózy a jejích předpokladů je činit měnovou politiku co nejvíce transparentní, srozumitelnou, předvídatelnou, a proto důvěryhodnou. Zprávu o inflaci předkládá ČNB dvakrát ročně k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Domácí inflace se počínaje třetím čtvrtletím letošního roku začne zvyšovat vlivem rostoucí domácí aktivity a mezd při slábnoucím protiinflačním působení dovozních cen. Na horizontu měnové politiky, tedy v období za rok až rok a půl, inflace mírně přesáhne dvouprocentní cíl a poté se k němu bude shora navracet. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle nové prognózy dojde v polovině příštího roku. Měnověpolitická inflace, tedy inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, se bude od celkové inflace odchylovat jen nevýrazně. I v případě měnověpolitické inflace tedy dojde na horizontu měnové politiky k mírnému překročení cíle.

Růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku znatelně zpomalil a podle prognózy v dalším průběhu roku dále zvolní. Vlivem propadu vládních investic spolufinancovaných z fondů Evropské unie totiž v letošním roce poklesne tvorba hrubého kapitálu. Ekonomiku naopak podporují nadále uvolněné měnové podmínky, nízké ceny komodit i rostoucí zahraniční poptávka. Po odeznění propadu vládních investic a v podmínkách nadále robustní spotřeby domácností ekonomický růst v příštím roce zrychlí na tři procenta a stejným tempem ekonomika poroste i v roce 2018. Rostoucí ekonomická aktivita se bude projevovat pokračujícím zvyšováním zaměstnanosti, i když jeho tempo bude zpomalovat. To povede k dalšímu, byť již jen lehkému, poklesu míry nezaměstnanosti. Mzdy v podnikatelské i nepodnikatelské sféře dále zrychlí svůj růst.

Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Po opuštění kurzového závazku je s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb.

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná. K hlavním nejistotám prognózy patří dopady výsledků  referenda ve Spojeném království na zahraniční poptávku, vliv domácího volebního cyklu na zvyšování výdajů a hloubka propadu vládních investic v letošním roce. Poněkud se přitom zmírnila nejistota ohledně vlivu dlouhodobě nízké inflace na ukotvenost inflačních očekávání. Česká národní banka je však v této souvislosti i nadále připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň, pokud by mělo dojít k systematickému poklesu inflačních očekávání projevujícímu se ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd.

Potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu přetrvává. Bankovní rada proto znovu konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.