Neděle 20. září. Svátek má Oleg.

ČNB částečně uvolňuje limity na hypotéky, snižuje proticyklickou kapitálovou rezervu

  • Bankovní rada České národní banky potvrdila nastavení limitu ukazatele LTV (poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti) ve výši 90 % a zároveň zrušila limit ukazatele DSTI (poměr měsíční splátky dluhu k čistému příjmu).
  • Bankovní rada ČNB snížila sazbu proticyklické kapitálové rezervy bank na 0,5 % s platností od 1. července 2020 (z aktuální úrovně 1 %). Částečné uvolnění proticyklické kapitálové rezervy podpoří schopnost bank plynule úvěrovat nefinanční podniky a domácnosti.
  • Kapitálová pozice domácího bankovního sektoru je díky kapitálovým rezervám a dobrovolně drženému přebytku kapitálu robustní. Většina bank v současnosti splňuje souhrnný kapitálový požadavek a má dostatečnou volnou kapacitu k úvěrování.
  • ČNB je připravena v případě výrazného nárůstu úvěrových ztrát bank proticyklickou kapitálovou rezervu zcela uvolnit, aby podpořila jejich schopnost plynule úvěrovat nefinanční podniky a domácnosti.
  • Nadhodnocení cen bytů ke konci roku 2019 činilo dle odhadů ČNB 15–25 % a oproti odhadu k polovině roku 2019 (15–20 %) dále mírně vzrostlo.
  • Koronavirová krize zatím ceny rezidenčních nemovitostí významněji neovlivnila. Vzhledem k nepříznivému vývoji v reálné ekonomice však vzniká potenciál pro jejich pokles v příštích čtvrtletích.

Bankovní rada České národní banky dnes projednala Zprávu o finanční stabilitě 2019/2020, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru. Tato zpráva je východiskem pro volbu nástrojů tzv. makroobezřetnostní politiky, kterými jsou zejména limity ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů a proticyklická kapitálová rezerva bank.

Na základě této zprávy dnes bankovní rada ČNB rozhodla, že v tuto chvíli nepovažuje za žádoucí měnit současný doporučený limit ukazatele LTV, vyjadřující poměr úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti. Ten s ohledem na přetrvávající nadhodnocení cen bydlení zůstává na 90 % (při možnosti uplatnit 5% výjimku). Bankovní rada však v současné ekonomické situaci nepovažuje za nezbytné nadále stanovovat limit ukazatele DSTI (poměr měsíční splátky dluhu k čistému příjmu). Limit pro ukazatel DTI (poměr celkového zadlužení žadatele o úvěr a výše jeho čistého ročního příjmu) ČNB zrušila již v dubnu 2020. Bankovní rada nejpozději na svém listopadovém jednání opět posoudí, zda je v závislosti na tržním vývoji třeba Doporučení bankám pro poskytování hypotečních úvěrů upravit.

„Naše dnešní rozhodnutí o zrušení limitu ukazatele DSTI by nemělo být pro nikoho překvapením. Vždy jsme říkali, že limity budeme používat v době zvyšování rizik pro stabilitu finančního systému v České republice, ale ve špatných časech je zmírníme nebo dokonce zrušíme. K tomu jsme dnes přistoupili právě u limitu DSTI, protože banky i jejich klienti si jsou v současné nelehké ekonomické situaci způsobené opatřeními proti pandemii nemoci COVID-19 sami dobře vědomi rizik a chovají se silně konzervativně. Limit ukazatele LTV jsme prozatím při vědomí pokračujícího nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí ponechali v platnosti,“uvedl k dnešnímu rozhodnutí guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Sadu pravidel k omezení rizik spojených s poskytováním hypotečních úvěrů (zkráceně „Doporučení“) využívá ČNB od roku 2015. Nejviditelnější částí těchto pravidel jsou ukazatele LTV, DSTI a DTI. Doporučení se zaměřuje i na další parametry rizikovosti hypotečních úvěrů, např. na délku jejich splatnosti. Doporučení má zásadní význam v období rozvoje spirály mezi dluhovým financováním nákupu rezidenčních nemovitostí a jejich rychle rostoucími cenami.

Dle Zprávy o finanční stabilitě 2019/2020 se nadhodnocení cen bytů podle odhadů ČNB ke konci roku 2019 pohybovalo v rozmezí 15–25 % a oproti poslednímu odhadu vztaženému k polovině loňského roku (15–20 %) dále mírně vzrostlo. Dostupná neoficiální data za první měsíce roku 2020 naznačují, že opatření proti pandemii nemoci COVID-19 prozatím významněji neovlivnila ceny rezidenčních nemovitostí. Vzhledem k nepříznivému vývoji v reálné ekonomice však vzniká potenciál pro jejich pokles v příštích čtvrtletích.

Situace v domácím finančním sektoru se s vypuknutím pandemie nemoci COVID-19 radikálně změnila, uvádí dále Zpráva o finanční stabilitě 2019/2020. Domácí finanční sektor, který ještě v roce 2019 zaznamenal růst ve většině segmentů, vstoupil do koronavirové krize v dobré kondici. Hlavním úkolem mikroobezřetnostní i makroobezřetnostní politiky je nyní zajistit dostatečnou odolnost bankovního sektoru vůči dopadům koronavirové krize. Kapitálová vybavenost bankovního sektoru je prozatím robustní. Na kapitálovém polštáři nad regulatorním minimem se přitom kromě kombinované kapitálové rezervy významně podílí i přebytek kapitálu a zisk zadržený v souladu s doporučením ČNB. ČNB je připravena využít všechny své dohledové i regulatorní nástroje k zachování tohoto stavu.

Stabilizační a podpůrné programy vlády dodávají reálné ekonomice likviditu a brání překotné vlně úvěrových selhání. Měnověpolitická opatření ČNB zase stabilizují dluhovou službu podniků a domácností a zavedením nových nástrojů preventivně podporují likviditu finančních institucí. Přesto je nutno počítat s tím, že u řady domácností a firem dojde k výraznému snížení příjmů, což může mít citelný dopad na jejich solventnost. Zvýšená rizika hrozí zejména po ukončení moratoria na splátky úvěrů na podzim tohoto roku,“ řekl Jan Frait, ředitel sekce finanční stability České národní banky.

V návaznosti na toto posouzení bankovní rada ČNB snížila sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 0,5 % s platností od 1. července 2020 z aktuální úrovně 1 %. Tímto krokem ČNB potvrzuje, že bude provádět makroobezřetnostní politiku tak, aby banky měly dostatečný prostor pro pokrytí předpokládaného nárůstu potřeby financování podnikatelského sektoru.

ČNB zároveň považuje za přirozené, že za silně nepříznivého vývoje domácí ekonomiky banky po případném rozpuštění proticyklické kapitálové rezervy využijí rovněž bezpečnostní kapitálovou rezervu a eventuálně i kapitálovou rezervu ke krytí systémových rizik, aby mohly dál poskytovat služby svým klientům.

Celou Zprávu o finanční stabilitě 2019/2020 a nové znění Doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním retailových úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí ČNB zveřejní 8.  července 2020. Ve stejný den bude vydán také záznam z dnešního z jednání bankovní rady k otázkám finanční stability.

Markéta Fišerová
ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB


Poznámky pro novináře:

Finanční stabilita je vedle cenové stability dalším klíčovým cílem České národní banky, a to od roku 2013.

Bankovní rada ČNB projednává problematiku finanční stability dvakrát ročně – na jaře, obvykle v květnu (letos vzhledem krizi vyvolané koronavirovou pandemií byla projednána až v červnu) a na podzim. Cílem této zprávy je identifikovat rizika pro finanční stabilitu České republiky pro nejbližší období na základě předchozího i očekávaného vývoje reálné ekonomiky a finančního systému. Podzimní zpráva Rizika pro finanční stabilitu bude projednána  26. listopadu 2020.

Hlavními nástroji makroobezřetnostní politiky uplatňované v České republice jsou proticyklická kapitálová rezerva (CCyB) a Doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním retailových úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí.

Proticyklická kapitálová rezerva (CCyB) – Cílem tohoto nástroje je zvýšit odolnost bankovního sektoru vůči rizikům spojeným s výkyvy v úvěrové aktivitě. Díky této rezervě by měly být banky schopny poskytovat úvěry domácnostem a podnikům i v době recese či finanční nestability. Aktuálně uplatňovaná sazba je 1 %.

Kombinovaná kapitálová rezerva – součet bezpečnostní kapitálové rezervy (CCoB), proticyklické kapitálové rezervy (CCyB), kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika (KSR) a kapitálové rezervy pro jiné systémově významné instituce.

Ukazatel LTV (loan-to-value) – poměr mezi výší hypotečního úvěru a hodnotou zastavené nemovitosti. ČNB doporučuje, aby tento ukazatel nepřesáhl u nových úvěrů 90% hranici u více než 5 % objemu nových úvěrů. Banky poskytující úvěry by měly brát toto doporučení ČNB v potaz.

Ukazatel  DTI (debt-to-income) – poměr výše celkového zadlužení žadatele o úvěr a výše jeho čistého ročního příjmu. ČNB v současnosti nestanovuje horní hranici tohoto ukazatele, při níž by úvěr neměl být poskytnut. Zároveň však ČNB dlouhodobě upozorňuje na to, že riziko nesplacení úvěru hrozí ve zvýšené míře už v případě, kdy celkové zadlužení žadatele o úvěr převýší osminásobek jeho čistého ročního příjmu.

Ukazatel DSTI (debt-service-to-income) – výše měsíční splátky dluhu vůči čistému měsíčnímu příjmu žadatele – poměr mezi celkovou výší všech měsíčních splátek a čistým měsíčním příjmem žadatele o úvěr. ČNB doporučuje, aby tento ukazatel nepřesáhl hodnotu 50 % u více než 5 % objemu nových úvěrů. Banky poskytující úvěry by měly brát toto doporučení České národní banky v potaz.

Péče o finanční stabilitu je definována v zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance, jako jeden z jejích klíčových cílů. Ten uvádí, že ČNB rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému a udržení finanční stability a vytváří tak makroobezřetnostní politiku.

ČNB usiluje o zákonnou pravomoc stanovovat horní hranice ukazatelů LTV, DTI a DSTI. Novelu zákona o ČNB právě projednává Poslanecká sněmovna. Právní závaznost dodržování limitů ukazatelů je zásadní pro zajištění rovných podmínek na trhu a zabránění nekalé konkurenci I v budoucnu, pokud by do tohoto tržního segmentu vstoupili noví (obzvláště nebankovní a zahraniční) hráči, u nichž by vynucování pravidel stanovených Doporučením nebylo stejně účinné jako u bank.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.