Bankovní rada je skeptická ohledně oživení ekonomiky eurozóny

Podle záznamu z posledního jednání bankovní rady ČNB centrální bankéře nejvíce znepokojuje vývoj v zahraničí. Ten se podle jejich slov doposud neprojevuje v domácí ekonomice. Při dalším zhoršení vnějšího prostředí se však Česká republika negativnímu dopadu nevyhne. Ze záznamu tak vyplývá spíše skepse ohledně možného zlepšení vývoje v zahraničí. Překvapivě pro nás bankovní rada také diskutovala interpretaci inflačního cíle centrální banky. Obdobnou diskuzi jsme mohli nedávno vidět v případě Evropské centrální banky, která dlouhodobě bojuje s poklesem inflačních očekávání. To však není případ ČNB, což je i závěr diskuze bankovní rady. Díky tomu tak centrální banka nemusí reagovat na každou odchylku inflace od dvouprocentního cíle. Ohledně prognózy úrokových sazeb někteří členové bankovní rady vidí podobný vývoj s krizovým rokem 2008. Velká část diskuze byla také věnována změně daní v příštím roce, která se významně dotkne i inflace. Ačkoli běžně centrální banka na růst inflace z daňových důvodů nereaguje, tentokrát vidí bankovní rada významný sekundární dopad do cen, který musí brát v potaz při nastavování měnové politiky. Rada také diskutovala pokles delších tržních úrokových sazeb, které ovlivňují např. sazby hypotečních úvěrů, které v posledních měsících klesají.

My pro příští rok očekáváme vyšší dopad daňových změn do inflace a celkově tak její vyšší úroveň. Zároveň také předpokládáme oživení v Německu a s ním i v celé eurozóně. Nicméně rizika vnějšího prostředí vnímáme obdobně jako ČNB směrem dolů. Domácí ekonomika však stále generuje silné proinflační tlaky a navíc se domníváme, že koruna nebude posilovat tak, jak ČNB ve své prognóze očekává. K tomu vidíme, že i model ČNB pro další čtvrtletí předpokládá mírné zvýšení sazeb. To nás vede k přesvědčení, že centrální banka ponechá sazby beze změny za horizont prognózy ČNB, tj. až do konce roku 2021.

František Táborský, ekonom Komerční banky