Kurz koruny k euru (nad úrovní 27,0) a samozřejmě úrokové sazby zůstanou minimálně do začátku druhého čtvrtletí tam, kde jsou. Guvernér Singer přitom připustil, že především s ohledem na zahraniční protiinflační tlaky může být prodloužen kurzově-měnový status quo za horizont výše uvedeného termínu. Z hlediska upřesnění načasování „exitu“ pak bude zcela jistě důležité příští zasedání bankovní rady (31. srpna). Na něm se bude řešit nová prognóza a bankovní rada se bude muset k posunutí termínu vystoupení z kurzového režimu nějak postavit. S ohledem na stále mizivé inflační tlaky v eurozóně, které zřejmě hned tak nezlomí ani poslední akce ECB, hrozí posunutí exitu z intervenčního režimu o několik kvartálů. Teď jde o to o kolik – my stále držíme načasování exitu na léto 2015, ale makroekonomická (inflační) realita zvyšuje pravděpodobnost, že to bude později.
Zatímco u nás a v Evropě centrální bankéři dávají zřetelně najevo, že jakékoliv utažení měnové politiky je stále na hony (roky) daleko, pak z USA přicházejí opačné signály. Posledním budiž včerejší vyjádření prezidenta Fedu v Saint Louis Bullarda dříve velmi silného proponenta expanzivní politiky kvantitativního uvolňování. Ten se vyslovil pro zvyšování amerických úrokových sazeb již v prvním čtvrtletí příštího roku. Tak horké to asi nebude, neboť Bullardův názor není uvnitř vedení Fedu většinový, nicméně nás tyto výroky utvrzují, že náš názor, že Fed zvýší sazby přibližně v létě příštího roku, je správný. Nepřekvapilo by nás, kdyby se tak stalo přibližně v době, kdy se ČNB rozhodně opustit intervenční režim…
Jan Čermák
Analytik ČSOB
