Na ruskou ekonomiky dopadají sankce prostřednictvím tří základních kanálů. Zaprvé, kvůli slabému rublu a zákazu dovozu určitého zboží (především potravin) roste v Rusku inflace (do blízkosti 8 % y/y), a to ochlazuje spotřebitelský apetit. Byly to přitom právě útraty rychle se zadlužujících domácností, které poháněly ruskou ekonomiku v roce 2013.
Za druhé, ruské domácnosti a především podniky mají výrazně horší přístup k penězům (financování). Ruský desetiletý výnos se v uplynulých týdnech pohyboval na dostřel od 10 % – tedy blízko od úrovně naposledy spatřené před čtyřmi lety. Ruská centrální banka navíc bude pravděpodobně dál nucena tlumit inflační tlaky a bránit slabý rubl utahováním měnové politiky – zvyšováním úrokových sazeb. Ruským podnikům a bankám se také v zásadě uzavřely mezinárodní kapitálové trhy. To vše dopadá a bude dopadat ještě více ve slabé investiční aktivitě – investice v Rusku na začátku roku padaly o 7 %.
Za třetí, ruskou ekonomiku v tuto chvíli svazují především obavy z další eskalace napětí a zavedení nových sankcí. A to nejen sankcí ze strany západu. Podobně škodlivá mohou být pro ruské hospodářství I odvetná opatření ruské administrativy. Zákaz dovozu řady zboží omezuje konkurenci na ruském trhu, tlačí vzhůru ceny a poškozuje zranitelné ruské spotřebitele.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
