Co tedy čekat od dnešního jednání v Bruselu? I když víc a víc hlasů v EU stále volá po tvrdších sankcích, dnešní setkání pravděpodobně nebude v pravém slova smyslu průlomové. Ministři zahraničí mohou sami rozšířit sankce pouze v tzv. fázi 2 – ty se týkají individuálních osob a podniků. Teoreticky by tak mohli rozšířit stávající sankce na okruh firem a jedinců spadajících do tvrdého jádra kolem prezidenta Putina.
Přechod k fázi 3, ve které by byly sankce uvaleny na celé sektory (banky, zbrojní firmy), by musela schválit nejprve Evropská rada. Spojené státy tak se svým posledním balíkem sankcí, který je na pomezí fáze 2 a 3, dál zůstanou o krok napřed. O rozšíření sankcí podle Financial Times v tuto chvíli nejvíce usiluje Velká Británie a země střední a východní Evropy. Přechod do fáze 3 má ale nadále také řadu odpůrců, především ve Francii a v Itálii.
Ať už bude dnešní rozhodnutí EU jakékoliv, tvrdší postup Washingtonu a vidina výraznější izolace je sama o sobě pro ruskou ekonomiku velice nepříjemná. Pravděpodobně opět zrychlí odliv kapitálu ze země. Ten se po masivním úprku na počátku roku (více než 50 mld USD za první kvartál) v posledních měsících trochu stabilizoval. Současně se bezesporu výrazně zhorší přístup ruských firem k zahraničnímu financování. To vše stlačí dolů již tak slabé investice. Současně slabý rubl pravděpodobně negativně dopadne na spotřebitelskou poptávku a na inflaci, která v okolí 8 % atakuje tříletá maxima. To nevěští pro osmou největší světovou ekonomiku nic dobrého.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
