Regulace provizí v podání Ladislava Šincla (ČSSD), které šlo proti původnímu stanovisku ministerstva financí vedené Andrejem Babišem (ANO), vedlo nejen k odvolání náměstka ministra pro finanční trh Martina Prose (ČSSD) po veletoči a odsouhlasení cenové regulace v Rozpočtovém výboru, ale spory ani nadále nekončí. Do role Parida se nominoval Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a jablko sváru navrhl stáhnout z jednání v Poslanecké sněmovně. Spory tím ale nekončí a regulace provizí je i nadále klínem vraženým do vládní koalice.
Ministerstvo financí zastávalo dlouhodobě negativní postoj k cenové regulaci finanční distribuce. I na jednání Legislativní rady vlády tento postoj převážil a až veletoč Martina Prose v Rozpočtovém výboru pomohl „Šinclův přílepek“ propašovat do novely zákona o pojišťovnictví. Do zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích se ale již nedostal a ministerstvo financí stojí zpět na svém původním stanovisku. Důvodem by mělo být to, že bratr Andreje Babiše podniká v distribuci pojištění nejen na Slovensku, ale filiálku natahuje i do České republiky.
Andrej Babiš samozřejmě, jako též v případě domnělého střetu zájmů stran dotací na pěstování řepky olejné, jakýkoli střet zájmů odmítl. Naopak nařkl z korupce Ladislava Šincla a jeho rodinu.
Kritiky na „Šinclův přílepek“ se od Andreje Babiše dostalo mnohem více. „O tom, že je návrh poslance Šincla šit velmi zvláštní jehlou, už snad není třeba příliš hovořit. Těch nedostatků je spousta, namátkou vybírám. Návrh poslance Šincla nebere v úvahu možnost oddělení nákladové položky od provize, což umožní obcházení stanovené maximální výše pobídky, tedy vyplacení nejen pobídky ve výši 150 % ročního pojistného, ale k tomu i nákladů zprostředkovatele spojených s uzavřením pojištění, např. ve výši 30 % tohoto pojistného, čímž se příjmy zprostředkovatelů oproti současnosti nezmění,” uvedl Andrej Babiš.
Ministerstvo financí navíc navrhuje důrazně rozlišovat mezi rezervotvornou složkou a rizikovou složkou, kde je snaha o regulaci neopodstatněná. To ukázal i příklad USF ČR na porovnání ceny pojištění rizika, které v čase dlouhodobě klesá a kde se tedy uzavření nové pojistky může vyplatit.
REKLAMA
MF ČR přišlo se svým návrhem regulace provizí. „Návrh MF reguluje (rozkládá v čase) náklady jako celek, což je zásadní rozdíl. Realita se tak nemůže nikam odchýlit, protože jakýkoliv náklad navíc by se musel vejít do zákonem stanoveného rámce 20 % ročně. Uplatnění jakéhokoliv dalšího nákladu třeba v prvním roce by naopak bylo porušením zákona,” vysvětluje rozdíl mezi návrhem ministerstva a poslance Šincla Petr Šafránek, generální sekretář AFIZ, a dodává: “Navíc návrh MF nezasahuje do svobody smluvního vztahu mezi pojišťovnou a zprostředkovatelem – pojišťovna může dle svého svobodného uvážení vyplatit zprostředkovateli jakoukoliv odměnu, může například vyplácet i následné odměny za správu smlouvy, a to třeba i k tíži své marže, pokud uzná, že se jí to vzhledem ke kvalitě produkce konkrétního zprostředkovatele vyplatí.”
Regulace provizí se dostala do novely zákona o pojišťovnictví, který je aktuálně vrácen zpět na půdu vlády. Nedostala se do zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, do něhož již nemohl zasáhnout odvolaný Martin Pros. Na stole leží dva návrhy regulace provizí či celkové nákladovosti životního pojištění. A významná otázka: Do jaké míry má stát vstupovat do svobodného vztahu mezi dvěma (a více) svobodnými subjekty? Vždyť pojišťovna si se zprostředkovatelem dojednává sama podmínky.
A klient? Bez omezení svéprávnosti je svobodným plnoprávným občanem, který v mnoha situacích rozhoduje nejen sám za sebe, ale má vliv i na rozhodování za ostatní. Pokud není schopen dle stoupenců regulace rozhodnout ani o svých záležitostech, neměla by mu být odebrána práva rozhodovat o ostatních? Dovedeno ad absurdum by optimální regulace ve světě, kdy se lidé nejsou schopni sami rozhodovat ani o svých záležitostech, vedla k totální diktatuře… a jak taková vypadá, je vidět přes ocelovou oponu v Severní Koreji.
