Neděle 17. listopadu. Svátek má Mahuléna.

Regulace provizí: Klín ve vládní koalici?

Regulace či neregulace provizí za zprostředkování smlouvy o životním pojištění je věčným jablkem sváru. Pod zástěrkou ochrany klienta se svádí boj o provizní miliardy a zakonzervování kmene pojištění… a i o budoucnost současné vládní koalice.

Regulace provizí v podání Ladislava Šincla (ČSSD), které šlo proti původnímu stanovisku ministerstva financí vedené Andrejem Babišem (ANO), vedlo nejen k odvolání náměstka ministra pro finanční trh Martina Prose (ČSSD) po veletoči a odsouhlasení cenové regulace v Rozpočtovém výboru, ale spory ani nadále nekončí. Do role Parida se nominoval Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a jablko sváru navrhl stáhnout z jednání v Poslanecké sněmovně. Spory tím ale nekončí a regulace provizí je i nadále klínem vraženým do vládní koalice.

Ministerstvo financí zastávalo dlouhodobě negativní postoj k cenové regulaci finanční distribuce. I na jednání Legislativní rady vlády tento postoj převážil a až veletoč Martina Prose v Rozpočtovém výboru pomohl „Šinclův přílepek“ propašovat do novely zákona o pojišťovnictví. Do zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích se ale již nedostal a ministerstvo financí stojí zpět na svém původním stanovisku. Důvodem by mělo být to, že bratr Andreje Babiše podniká v distribuci pojištění nejen na Slovensku, ale filiálku natahuje i do České republiky.

Andrej Babiš samozřejmě, jako též v případě domnělého střetu zájmů stran dotací na pěstování řepky olejné, jakýkoli střet zájmů odmítl. Naopak nařkl z korupce Ladislava Šincla a jeho rodinu.

Kritiky na „Šinclův přílepek“ se od Andreje Babiše dostalo mnohem více. O tom, že je návrh poslance Šincla šit velmi zvláštní jehlou, už snad není třeba příliš hovořit. Těch nedostatků je spousta, namátkou vybírám. Návrh poslance Šincla nebere v úvahu možnost oddělení nákladové položky od provize, což umožní obcházení stanovené maximální výše pobídky, tedy vyplacení nejen pobídky ve výši 150 % ročního pojistného, ale k tomu i nákladů zprostředkovatele spojených s uzavřením pojištění, např. ve výši 30 % tohoto pojistného, čímž se příjmy zprostředkovatelů oproti současnosti nezmění,” uvedl Andrej Babiš.

Ministerstvo financí navíc navrhuje důrazně rozlišovat mezi rezervotvornou složkou a rizikovou složkou, kde je snaha o regulaci neopodstatněná. To ukázal i příklad USF ČR na porovnání ceny pojištění rizika, které v čase dlouhodobě klesá a kde se tedy uzavření nové pojistky může vyplatit.

MF ČR přišlo se svým návrhem regulace provizí. Návrh MF reguluje (rozkládá v čase) náklady jako celek, což je zásadní rozdíl. Realita se tak nemůže nikam odchýlit, protože jakýkoliv náklad navíc by se musel vejít do zákonem stanoveného rámce 20 % ročně. Uplatnění jakéhokoliv dalšího nákladu třeba v prvním roce by naopak bylo porušením zákona,” vysvětluje rozdíl mezi návrhem ministerstva a poslance Šincla Petr Šafránek, generální sekretář AFIZ, a dodává: “Navíc návrh MF nezasahuje do svobody smluvního vztahu mezi pojišťovnou a zprostředkovatelem – pojišťovna může dle svého svobodného uvážení vyplatit zprostředkovateli jakoukoliv odměnu, může například vyplácet i následné odměny za správu smlouvy, a to třeba i k tíži své marže, pokud uzná, že se jí to vzhledem ke kvalitě produkce konkrétního zprostředkovatele vyplatí.”

Regulace provizí se dostala do novely zákona o pojišťovnictví, který je aktuálně vrácen zpět na půdu vlády. Nedostala se do zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, do něhož již nemohl zasáhnout odvolaný Martin Pros. Na stole leží dva návrhy regulace provizí či celkové nákladovosti životního pojištění. A významná otázka: Do jaké míry má stát vstupovat do svobodného vztahu mezi dvěma (a více) svobodnými subjekty? Vždyť pojišťovna si se zprostředkovatelem dojednává sama podmínky.

A klient? Bez omezení svéprávnosti je svobodným plnoprávným občanem, který v mnoha situacích rozhoduje nejen sám za sebe, ale má vliv i na rozhodování za ostatní. Pokud není schopen dle stoupenců regulace rozhodnout ani o svých záležitostech, neměla by mu být odebrána práva rozhodovat o ostatních? Dovedeno ad absurdum by optimální regulace ve světě, kdy se lidé nejsou schopni sami rozhodovat ani o svých záležitostech, vedla k totální diktatuře… a jak taková vypadá, je vidět přes ocelovou oponu v Severní Koreji.

 

Má stát regulovat provize vyplácené finančními institucemi?

Nahrávání ... Nahrávání ...

16 komentářů: “Regulace provizí: Klín ve vládní koalici?”

  1. Míra napsal:

    Proboha, všichni jste posedlí regulací. Ať už diskutující, tak pos®anci, novináři a já nevím kdo ještě. A přitom existuje jednoduché, elgantní řešení. REGISTR SMLUV
    Z tohoto registru by se nechaly vyčíst a korigovat všechny prasárny, kterých se „poradci“ dopouštějí.
    Když takové registry fungují v bankovnictví, tak proč by nemohl fungovat i ten v pojišťovnictví. A stanovit sankce za porušení až po odebrání licence PZ. A bylo by vymalováno. Prasata by po chvíli vychcípala a ti slušní by se neměli čeho bát.

    • napsal:

      Ba ne, nic takového není řešením, je to jen doplněk řešení. Začněte pane Míro vyplácet provize zaslouženě (nikoliv zálohově, tedy dopředu) a uvidíte, jak rychle se trh sám napraví a pročistí. Zakopaný pes je ve dvou věcech: okamžitá výplata provize po sjednání v celé výši a směšně krátká doba, po kterou se za ni ručí poměrnou částí (dnes nejčastěji dva roky). Ať se nereguluje výše provize, ta ať je klidně 999%, ale ať je vyplácena hezky zaslouženě, díl po dílku hezky každý rok klidně i 30 nebo 40 let, v ten moment máte po problému. Jak jednoduché…

      • XXX napsal:

        Upřímně? Nechápu proč regulovat něco co se zregulovalo za posledních 5 let výrazně samo a dále se reguluje… Před 5ti lety bylo naprosto běžné pojištění na spoření, dnes je to výjimka… Dnes poradci sjednávají primárně smlouvy na rizika… Tudíž nevidím důvod proč podporovat pojišťovny a konzervovat trh nějakou regulací… To tu opravdu chcete všichni socialismus? Nebo komunismus? Jste vůbec normální? Zasahovat do smluvního vztahu dvou podnikatelských subjektů? Proč tedy nechráníme spotřebitele před drahými potravinami a neregulujeme to? Proč neregulujeme cenu knih? Proč neregulujeme cenu aut? To už jste všichni zapomněli jaké to bylo před rokem 89? Jákákoli regulace je prostý nesmysl a komunistický výmysl… Zkuste přemýšlet…

  2. Jiří x napsal:

    Proč pořád všichni chcete řešit regulace? Je dobře že Babiš postrašil pojišťovny, možná se pojišťovny nebudou tak snažit protlačovat Šinclův návrh, protože riskují že se věc opravdu bude řešit a navrhne se řešení které je poškodí.Ať si pojišťovny distribuci vybírají to je tak těžké? Nechte svobodný trh on se sám zreguluje a už se i tak děje…

  3. napsal:

    Petr Borkovec: Pojišťovny ukázaly sílu. Bohužel naprosto nefér způsobem.

    „Nemám nic proti regulaci jako takové. Pokud se pravidla hry pro distribuci pojištění nastaví správně, můžou klientům a trhu přinést mnoho dobrého. Návrh poslance Ladislava Šincla je ale špatný. A ještě horší je způsob, jakým je prosazován – pomocí bezohledného lobbingu pojišťoven,“ říká Petr Borkovec, generální ředitel Partners Financial Services, v exkluzivním rozhovoru. Regulace životního pojištění a jeho distribuce je dlouho diskutované téma. Už několik let se připravuje novela zákona č. 38/2004, o pojišťovacích zprostředkova­telích. Vznikla na základě diskuze Ministerstva financí, pojišťoven a finančněporaden­ských společností, přes které se dnes většina životních pojistek sjedná.

    Víc o novele zákona o pojišťovacích zprostředkova­telích: Novela zákona o pojišťovacích zprostředkova­telích: Konec poradců bez maturity.
    Osud novely, která by zásadním způsobem změnila pravidla hry, chránila spotřebitele, donutila pojišťovny transparentně komunikovat, kolik životní pojištění stojí a jak si jednotlivá pojištění vedou vůči sobě navzájem, a zároveň výrazně zvýšila nároky na finanční poradce, kteří pojištění klientům sjednávají, je nyní nejistý. Vody rozbouřil poslanec Ladislava Šincl z ČSSD, který před několika týdny přišel s nečekaným „přílepkem“ k zákonu č. 277/2009 o pojišťovnictví. Tento zákon přitom poslanci potřebují schválit, protože implementuje evropskou směrnici. Přílepek ale nepožaduje transparentní komunikaci při prodeji pojištění nebo zvýšení nároků na finanční poradce, řeší jediné – regulaci provizí.

    Zásadní část Šinclova přílepku najdete o malinko níž v boxu Šinclův návrh. Co se má změnit v zákoně o pojišťovnictví, víc o návrhu poslance Šincla v souvislostech pak najdete v textu Regulace prodeje životních pojistek. Revoluční tajfun, nebo větříček? A komu pomůže? Proti návrhu poslance Šincla se postavila jak většina distribučních sítí, tak Ministerstvo financí, které následně přišlo s protinávrhem. Ten nereguluje výši provize, omezuje ale celkovou výši nákladů, které si může pojišťovna v prvních pěti letech od vzniku pojištění včetně provize nárokovat v případě, kdy dojde k zániku pojistné smlouvy. Strop je nastavený také na maximálně dvaceti procentech ročně, počítá se ale z jiného základu, který v tomto případě nezahrnuje pouze provizi, ale celkové náklady pojišťovny.

    V současné chvíli tedy existují dva návrhy toho samého. Jeden podporuje ČSSD, druhý Ministerstvo financí a ANO. Spor mezi Andrejem Babišem a Ladislavem Šinclem navíc přerostl do osobní roviny. Proto se koalice ve středu dohodla, že novelu zákona o pojišťovnictví z projednávání ve Sněmovně stáhne, dokud nebude znovu nalezena shoda.

    Co se bude dít dál? Pravděpodobné je, že zákon o pojišťovnictví bude schválen bez jakéhokoliv pozměňovacího návrhu, který by distribuci, výši poplatků a provize reguloval. Tyto regulace se pravděpodobně zakomponují do novely zákona o finančních zprostředkova­telích. V jaké podobě, to však jasné není. Jak to vidí Petr Borkovec?

    Pokud by nakonec prošel návrh poslance Šincla na regulaci provizí, budou pojistky skutečně levnější, jak tvrdí?

    Nebude-li návrh součástí novely zákona o pojišťovacích zprostředkova­telích, nevyřeší se reálně vůbec nic. Návrh sice obsahuje rozložení nákladů v čase, řeší ale pouze náklady na provizi. Pojišťovna tak může zatížit odkupné klienta jinými náklady a poplatky, které regulovány nejsou, a klient tak reálně nic neušetří. Náklady se pouze přesunou z jedné kolonky do druhé. Pojišťovny budou mít pořád dost peněz, jak motivovat k vyšším prodejům, stejně jako doposud… Regulovat provizi bez regulace nákladů je nesmyslné. Pojištění je dnes pro klienta stejně drahé, když si ho jde koupit do pojišťovny nebo ke zprostředkovateli. Stejný produkt je prostě stejně drahý. Jaký prospěch má tedy klient z regulace provizí, když produkt, který si jde koupit přímo do pojišťovny bez provize, je pro něj stejně drahý? Žádný.

    Jak by návrh poslance Šincla ovlivnil prodej životního pojištění z dlouhodobého hlediska?

    Došlo by k pročištění trhu, který pojištění distribuuje. Návrh by jednoznačně pokosil stovky minifirmiček na trhu a krátkodobě by znamenal cashflow problém pro většinu velkých a středně velkých firem, omezení jejich investic a výrazné zvýšení rizika v podnikání. Nejvíce ohroženy by dle mého názoru byly poolové společnosti, jejichž model je postaven právě na lákání poradců na výši provize. Nastal by chaos, zmenšila by se konkurence, a tím pádem i tlak na cenu a kvalitu pojištění… Jinak řečeno, pojistný trh by se zakonzervoval a pojišťovny by ztratily motivaci inovovat produkty a snižovat cenu pojistných rizik.

    V zahraničí, pokud se pojistný trh reguluje, bývá častěji regulována celková nákladovost produktu, nikoliv pouze výše provize. Z jakého důvodu by se měla Česká republika přiklonit k regulaci provizí?

    Protože si to přejí pojišťovny. Návrh si samy napsaly tak, aby jim vyhovoval. Ve většině evropských zemí je skutečně běžná regulace celkové nákladovosti produktu. Všichni dobře vědí, že regulace provizí nic neřeší, a už vůbec nezajistí levnější produkty pro klienty. Je to stejné, jako kdyby někdo zreguloval cenu mouky a řekl, že díky tomu bude rohlík levnější. Ve skutečnosti bude ale rohlík stát stejně, jen na tom někdo víc vydělá. A to je přesně to, co pojišťovny chtějí, být ziskovější a současně nést menší rizika.

    Pojišťovny by tedy zaplatily míň za sjednání produktu a ze sjednaných pojistek tak získaly větší podíl.

    Pokud by se nezměnila poplatková struktura, tak ano. Novela zákona o pojišťovacích zprostředkova­telích, která by měla zajistit větší odpovědnost pojišťoven a také transparentnost produktů, je v současné chvíli na bodu mrazu, takže zatím neexistují žádné „páky“, které by pojišťovny přinutily ke změně poplatkové struktury.

    Jakým způsobem řeší tahle „zamrzlá novela“ odpovědnost pojišťoven a transparentnost produktů?

    Mimo jiné zavádí povinnost vytvořit jednotný nákladový ukazatel a zvyšuje informační povinnost při prodeji pojištění včetně povinnosti informovat o provizi. A také zvyšuje odpovědnost pojišťoven za volbu a kontrolu jejich distribuce včetně distribuce externími firmami, se kterými podepsaly smlouvy. Pojišťovny dnes nenesou absolutně žádnou odpovědnost za to, s kým spolupracují (a komu platí často nesmyslné provize vzhledem ke kvalitě a rizikovosti). Pro zprostředkovatele a pojišťovny znamená novela víc práce, víc povinností, víc odpovědností a víc investic do vzdělání, procesů a kontroly práce. Poctivým zprostředkovatelům, kteří chtějí na trhu být dlouho, to nevadí, protože chtějí kultivovaný trh, a ne džungli.

    Pro klienty znamená novela více informací, vyšší ochranu, transparentnější produkty a vyšší šanci dovolat se svých práv při poškození. A také vyšší pravděpodobnost, že jim bude pojištění zprostředkovávat odborník, a nikoliv prodejce s dolary místo očí, který tu zítra nebude.

    Diskuze ohledně novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích probíhaly poměrně dlouho, navíc se jich účastnily samotné pojišťovny. Nepřipadá vám proto “přílepek“ úkrokem stranou i pro ně?

    Pojišťovny se diskuze účastnily, jenže nejsou spokojeny s finální podobou novely. Plyne z ní velká odpovědnost, kterou nechtějí, nést a nároky, které na ně klade, označují za příliš administrativně náročné. Proto přišly s tímhle návrhem.

    Já osobně nemám problém s regulací, trh se musí změnit. Ale vadí mi způsob, který pojišťovny v tomto případě zvolily. A nemluvím jen o textaci návrhu, mám na mysli také lobbing a naprosto nestandardní legislativní postup, jakým se přílepek do Sněmovny dostal. Pojišťovny zcela rezignovaly na konzultaci s trhem či diskuzi s legislativní radou vlády a Ministerstvem financí. Nemají také problém s naprostým popřením reality a lživými výpočty. To mám na mysli například nesmyslné tvrzení, že provize jsou 200 procent ročního pojistného, nebo tvrzení, že návrh regulace, jak je formulovaný v novele poslance Šincla, klientům něco garantuje.

    Negarantuje?

    Ne. Návrh naprosto nesmyslně uvádí, že pojišťovny si můžou z poplatku na provizi nechat určitou částku. Jenže nic jako poplatek za provizi neexistuje, není nijak definovaný. Pojišťovny profitují na management fee či dokonce dvojitém management fee, na inkasním poplatku, správním poplatku, alokačních procentech či na uzamknutí počátečních jednotek, tedy vlastně výstupním poplatku, a tak dále. Vše, co jsem popsal, se rozhodně nerovná provizi. Není proto zřejmé, co všechno má pojišťovna vracet klientům. Kdyby v návrhu bylo jasně napsané – všechno, co zprostředkovatelé vrátí, půjde ke klientovi, bude to něco znamenat. V reálu ovšem návrh opravdu negarantuje snížení ceny pro klienty.

    Proč se regulace provizí, tak jak je obsažena v návrhu, dotýká také rizikových pojistných smluv, u kterých obecně přepojišťování není proti zájmu klientů?

    U rizikových smluv skutečně nedává smysl regulovat provizi, což opět dokazuje zájem, který mají na celém návrhu samotné pojišťovny. Rizikové životní pojištění je transparentní komodita. Přepojištění je v tomto případě v zájmu klienta. Klienti zde nic nespoří, neinvestují, neplatí žádné poplatky, chtějí službu a chtějí ji co nejlevněji – a to jim zajistí pouze konkurenční trh. V posledních dnech se na stole objevil ještě návrh z dílny Ministerstva financí (viz box vpravo – Ministerský návrh. Co se má změnit v zákoně o pojišťovnictví). V čem je jiný a jak ho hodnotíte?

    Musím říci, že tento návrh mě velmi příjemně překvapil. Myslím, že to lidi z Ministerstva trefili naprosto přesně, a je skvělé vidět, že trhu rozumí. Návrh totiž opravdu řeší to podstatné – nákladovost rezervotvorných pojištění. Přizpůsobit se budou muset pojišťovny i zprostředko­vatelé. Návrh bude navíc velmi těžké obejít. Pokud projde tato verze, opravdu zavede jednotná pravidla pro všechny hráče na trhu, a to je velmi důležité. Pojištění bude navíc konečně sloužit k pojišťování, a nikoliv ke spoření, protože se zvýší podíl čistých rizikových pojištění bez investic. Pojišťovny si budou muset na nová pravidla zvyknout, protože ztratí možnost zvýhodnit interní sítě a zaměstnance a uplácet externí distribuci, ale to je přece správně – klienti na tom vydělají. A to především v prvních pěti letech, kdy při dnešním nastavení nedostávají téměř nic. Nově budou mít jistotu, že dostanou 80 procent investované hodnoty po odečtení rizikového pojistného a až 20 procent pořizovacích nákladů. Dlouhodobě vliv změny bude pro klienta už výrazně menší. V prvních letech zásadní.

    Jak se spor o podobu regulace podepíše na vztahu pojišťoven a distribučních sítí?

    Distribuční sítě jsou z logiky věci proti regulacím provizí a volají spíše po snížení nákladovosti, aby byly produkty, co nejlevnější. U pojišťoven je tomu přesně naopak. Nechtějí si nechat regulovat cenu svých služeb. Chtějí minimalizovat náklady na distribuci a maximalizovat své zisky. Spory tu budou vždycky. Jeden bez druhého ale nemůžeme existovat, takže řešení nakonec nalezneme. Pěvně věřím, že bude co nejvýhodnější především pro klienty a dlouhodobě udržitelný trh.

    Ať už projde Šinclův nebo ministerský návrh na regulaci, splní svou roli? Dojde k omezení přepojišťování?

    Kdybych se chtěl pustit do předpovídání, zásadní roli hraje to, jestli současně s regulací provizí či nákladů projde i novela zákona o pojišťovacích zprostředkova­telích, která přináší pravidla pro nabízení pojistek. To je nezbytný předpoklad pro to, aby všechno správně zafungovalo. Takže regulace provizí či nákladů musí jednoznačně být v novele zákona o pojišťovacích zprostředkova­telích, jinak na trhu nastane neuvěřitelný chaos – a pak se nedá předvídat nic. Pokud regulace nákladů projde společně s novelou zákona o pojišťovacích zprostředkova­telích, pak má velkou šanci vyčistit a zkultivovat trh. A díky kultivaci trhu dojde i k omezení přepojišťování u rezervotvorných životních pojištění.

    Přepojištění u čistých rizikových pojistek je za dodržení pravidel odborné péče pro klienta výhodné, jak už bylo řečeno. Pokud projde jenom regulace v zákoně o pojišťovnictví bez novely zákona o pojišťovacích zprostředkova­telích, pak přijde vlna přepojišťování. Některé zprostředkovatelské sítě se domnívají, že v první vlně budou prodejci přepojišťovat, aby se mstili pojišťovnám a získali vyšší provizi, dokud je to možné. Osobně si tedy neumím představit, jak někdo přesvědčuje klienta, ať si od něj něco koupí, protože on potřebuje vyšší provizi, ale možné to asi je.

    Druhá vlna přepojištění přijde během příštího roku v souvislosti se zlevněním produktů. Upřímně, my sami jej budeme muset doporučit. Přijdou nové, krátkodobě levnější produkty, proto budeme muset klientům doporučit nové nastavení smlouvy. Doteď byl trend opačný – externí sítě tlačily na zlevňování produktů pro klienty, provize ale zůstávaly stejné. Myslíte, že pojišťovnám zkrátka došla trpělivost?

    Doplnil bych, že proti tomuto tlaku byl paradoxní tlak pojišťoven na to, aby platily vyšší provizi, když dostanou vyšší produkci. Pokud by u nás fungoval konkurenční trh, pokračoval by trend zkvalitňování produktů pro klienty dál. Produkty by se dál zlevňovaly, rizika rozšiřovala, nesmyslné pasti v pojistných podmínkách mizely. Za poslední dva roky se pojistný trh opravdu neuvěřitelně posunul, zkvalitnil. Pojistky jsou, co se týče rozsahu rizik a ceny, na velmi dobré úrovni a jsou tak dostupné pro větší množství klientů. A mohlo by to tak jít dál. V Partners máme stejnou provizi od všech pojišťoven, a proto vždy doporučujeme produkty, které nabídnou klientům nejlepší podmínky. Odměna nehraje roli. V tomto směru je tedy tlak na pojišťovny opravdu velký. A věřím, že bude i nadále… Jak jsem ale již řekl, osobně s regulací víceméně souhlasím, ale vadí mi způsob, kterým byla připravena. Nový návrh ministerstva naopak skutečně něco řeší a řeší to správným směrem.

    Pojišťovny ukázaly sílu, bohužel naprosto nefér způsobem. Mysleli jsme si, že fungujeme v rovném prostředí, jenže se ukázalo, že to tak není, že stále rozhoduje moc a peníze. To je věc, se kterou mám osobně největší problém. V našem státě není právně zaručena jistota dlouhodobého podnikání. Skupina subjektů může přes politické strany a lobbistické organizace prosadit lepší podmínky pro své vlastní podnikání na úkor druhých. Právě to vnímám jako největší problém celého návrhu. Ministerstvo financí dlouhá léta na něčem pracuje, je o tom přesvědčené, ale je to k ničemu, protože najednou přijdou lobbisti a prosadí, co chtějí, přes naprosto neinformovaně a zmanipulované poslance.

    Zdroj: http://www.pe­nize.cz/zivot­ni-pojisteni/301535-petr-borkovec-pojistovny-ukazaly-silu-bohuzel-naprosto-nefer-zpusobem

  4. Míra P. napsal:

    Regulace provizí začíná připomínat mexickou telenovelu, přitom je to tak jednoduché a průzračně čisté…jádro pudla nejsou provize jako takové, ale jen ty zálohové. Ať jsou klidně i 500%, ale ať se nic nevyplácí dopředu, nechť dostává poradce (pool, MLM, makléř) každý rok např. 20–25% z roční platby klienta po celou dobu trvání pojistné smlouvy. Dle mě jedině zasloužená výplata provize je to jediné správné řešení. Poradce má důvod se o klienta průběžně zajímat a starat, v případě storna je v pohodě poradce i pojišťovna a pokud trvá smlouva mnoho let, tak si poradce přijde na provize v řádu i několika set procent ročního pojistného.

    • napsal:

      Pane Míro, ale vždyť přesně o tom návrh MF přece je. Návrh MF reguluje (rozkládá v čase) náklady jako celek, jakýkoliv náklad se musí vejít do zákonem stanoveného rámce 20 % ročně. Chápu to tak, že za sjednání ŽP dostanete provizi max. 20% RP každý rok. Předpokládám, že se zde myslí jakékoliv rezervotvorné ŽP, tedy i např. Flexi nebo Perspektiva 7BN nastavené na rizika na minimální postačitelné pojistné, což bude pro spoustu prodejců opravdu velký problém. Možná proto je v navrhované novele počátek až od 1.května 2016, aby měly pojišťovny (např. zmíněná Pojišťovna ČS, Kooperativa a další) čas na to uvést v život skutečně čistou rizikovku. Co jsem z novely v podání MF nevyčetl je, jak to bude s čistými rizikovkami (Uniqa RŽP-D, Allianz Rytmus Risk ap.) – zde se bude ručit 2 roky poměrnou částí a výplata provizí bude zálohová, tedy tak jak ji známe dnes ? Pokud by tomu tak bylo, tak s tím nemám sebemenší problém a takto připravenou novelu beru všema deseti !!!

      • PT napsal:

        Cituji:
        Při výpočtu odkupného může pojišťovna v prvních 5 letech od vzniku pojištění, které výplatou odkupného zaniká, odečíst za každý celý rok trvání tohoto pojištění nejvýše 20 % z celkové hodnoty pořizovacích nákladů pojišťovny souvisejících s tímto pojištěním, včetně hodnoty pobídky. Byla-li sjednána pojistná doba kratší než 5 let, určí se roční odečitatelná částka podle věty první jako podíl celkové hodnoty pořizovacích nákladů pojišťovny souvisejících s daným pojištěním, včetně hodnoty pobídky, a sjednané pojistné doby vyjádřené v celých letech.“

        Návrh rozkládá náklady pouze při výplatě odkupného. Takže já jako pojišťovna můžu klidně zálohovat dopředu 200%, ale pokud mi to klient zruší v prvním roce, můžu mu strhnout pouze 20% z této provize. To podle mě povede k tomu, že pojišťovny samy začnou prodlužovat dobu ručení a protáhnou dobu výplaty, aby náklady na storny nenesly na svých hrbech

        • napsal:

          Aha, tak jsem to pravděpodobně nesprávně pochopil. V tom případě je to v pytli a nic se nezmění, vyplácet zálohově provize dopředu nás vrací zpět a jsme opět tam, kde jsme byli. Škoda, provizní agónie trvá dál…

          • pavel-hanzl napsal:

            Ano, patrně jste tohle jako spoustu jiných věcí nesprávně pochopil. A je zřejmé, že byste měl mít zákaz vycházek mimo uzavřené oddělení. Hlavně ne k internetu :-)

            • napsal:

              Zrovna od Vás to pane Hanzle sedí, stačí si přečíst Vaše výplody na Poradci-Sobe.cz. Samozvaný bojovník a zástupce poradenské obce :0)

              • PT napsal:

                Ano, pan Hanzl se sám dosadil do role Dona Qujiota, a bojuje proti větrným mlýnům s čistě ryzími úmysly.
                Bohužel si neuvědomuje, že jeho posty a články u poradenské veřejnosti budí spíše pobavené nebo soucitné reakce viz jeho „smysluplný“ článek na poradci-sobe.cz.
                U laické veřejnosti si myslím, že jeho aktivity mají spíše opačný efekt, než zamýšlí.

            • Zdeněk napsal:

              Zrovna Vám bych pane Hanzle novelu zákona od pana Šincla přál, aspoň by se ukázalo, jak excelentní a áčkový poradce jste, protože jím nejste. Jestliže Vaše příjmy padají s tím, zda bude nebo nebude regulována provize za ŽP, tak nejste žádný áčkový poradce, ale normální sjednávač životních pojistek. Proto z návrhu máte takové fedry a strach. Co takhle investice, hypotéky, majetkové pojištění ? Asi moc práce, co ? Já vím, za jednu životku je dvacka hned příští měsíc na účtě, za domácnost, povinné ručení nebo nějaký Conseq to není…

              • pavel-hanzl napsal:

                Kdepak, pane. Děláme hodně investic přes Conseq, momentálně nejsem VZ, ale moje žena ano.

              • Lukin napsal:

                Divím se vám, že reakcí na příspěvky pana Hanzla vůbec ztrácíte čas a energii, mě bohatě stačilo jeho vystoupení na květnové konferenci finančních poradců tady u nás v Praze. Toho pána už nikdy více…ještě teď se stydím a nevěřícně kroutím hlavou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.