Jako připomínka tentokrát posloužila data o náladě v americkém průmyslu v podobě indexu ISM za minulý měsíc, která výrazně pozitivně překvapila.
Pomineme-li obligátní reakci ceny zlata, která na růst amerických tržních úrokových sazeb a posílení dolaru zareagovala výrazným propadem, tak zajímavá byla především odlišná reakce mědi a ropy Brent jakožto cyklických komodit. Ačkoliv cena ropy po zveřejnění čísel dosáhla na dvou a půlměsíční maxima, tak cena mědi podobně jako cena zlata klesala, i když ne zdaleka tak razantně. Část vysvětlení se může odvíjet od relativně menšího podílu USA na celosvětové spotřebě mědi než je tomu u ropy. Jádro pudla však spíše tkví v momentálně odlišné nabídkové situaci.
Zatímco cena mědi je v posledním roce až dvou pod tlakem plynoucím z rychle rostoucí produkce měděných koncentrátů (produkce dolů podle údajů ICSG rostla v prvních osmi měsících meziročně o 10 %) a čeká se v podstatě “pouze” na to, až se tento nárůst ještě výrazněji než doposud projeví na trhu s rafinovanou mědí, tak cena ropy se pohybuje plus mínus kolem loňského průměru. Výrazné zvýšení produkce lehké vázané ropy v USA a rostoucí těžba v dalších zemích prozatím nedokážou výrazněji převážit neočekávané výpadky produkce. Poslední připomínkou v tomto směru jsou znovu se vynořivší problémy v Libyi. Ty přitom mají spolu s nižším exportem ropy z Íránu kvůli sankcím západu lví podíl na neplánovaných odstávkách produkce ve světě. Co se týče zmíněného Íránu, tak historicky první výraznější krok k dohodě se světovými mocnostmi na omezení jeho jaderného programu je sice pozitivní zprávou, avšak z krátkodobého pohledu bilanci nabídky a poptávky na trhu s ropou zřejmě nijak zásadně neovlivní.
Je patrné, že doby, kdy komodity reagovaly na stejné podněty (jako například QE) obdobně, jsou za námi a pozornost trhů se začíná obracet od poptávky čím dál více k nabídce.
Petr Báča, analytik ČSOB
REKLAMA
