Maďarský premiér Orbán chce splatit dluhy v cizích měnách devizovými rezervami

Maďarsko má devizové rezervy v celkovém objemu přes 32 miliard euro. I když je jejich přímé použití na konverzi soukromých zahraničních dluhů hodně nestandardním krokem, podle současných maďarských měřítek se rozhodně nejedná o nejzávažnější prohřešek. Navíc v situaci, kdy se řada centrálních bank po celém světě uchyluje k více či méně nestandardním opatřením. Malé a střední podniky mají v tuto chvíli dluh v cizích měnách přes 3 miliardy eur a domácnosti lehce nad 13 miliard.

To znamená, že by na konverzi jejich dluhu do forintu mělo být rezerv dost. Otázkou pouze zůstává, jaký bude konverzní kurz, a zda ztrátu z konverze ponese plně centrální banka nebo i soukromý finanční sektor. Vláda si od tohoto kroku bezesporu slibuje větší autonomii v měnové politice. To by v praxi znamenalo nižší sazby a slabší forint, což by v kombinaci mohlo prospět jak domácí poptávce, tak vývozcům. Nebude to ale tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Nelze zapomenout na to, že i vláda má v cizích měnách dluh, a to za celých 29 miliard euro (40 % celkového vládního dluhu). Na to devizové rezervy rozhodně nestačí, a proto se Budapešť dál bude muset ohlížet na sílu forintu a těžko se naplno zapojí do globální soutěže o nejslabší měnu.

Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny