Středoevropským měnám včetně koruny se v poslední době opravdu daří. Vidět je to zejména u polského zlotého a maďarského forintu, neboť obě měny posílily od počátku roku vůči euru o přibližně 9 %.
Domněnku, že za spanilou jízdou středoevropských měn v tomto roce stojí likvidita od ECB, podporují dva argumenty. Za prvé, ekonomické fundamenty zemí v regionu se v poslední době nijak zásadně nezměnily, takže z makroekonomického hlediska dramatické posílení zlotého či forintu nemá oporu v domácích událostech (v případě Maďarska a jeho sporů s EU dokonce došlo k “papírovému” zhoršení situace). Za druhé, stovky miliardy eur, které ECB poskytla bankám, způsobily razantní pokles eurových krátkodobých sazeb, takže např. jednoměsíční Euribor poklesl ke svým historickým minimům zaznamenaným při finanční krizi v roce 2009. To učinilo relativně vysoko úročené měny, jako je právě zlotý či forint, ještě více atraktivní.
Aktuální oslabení eura vůči středoevropským měnám, ale i ostatním hlavním měnám, je tak logickým důsledkem politiky centrální banky (v tomto případě ECB), která tváří v tvář hrozící bankovní krizi a bankrotu některých zemí měnové unie raději naplno otevřela měnové kohouty, čímž podrazila nohy kurzu vlastní měny. Prozatím se tato taktika ukazuje jako vítězná, zdali tomu tak bude i v dalším období, teprve uvidíme.
Jan Čermák, analytik ČSOB
