12. 07. 2021
Živnostníci mají u finančních institucí půjčeno 116 miliard korun. Úvěr má šestina aktivních živnostníků
Na konci dubna letošního roku mělo v Česku úvěr od bank a nebankovních finančních institucí 142 tisíc živnostníků. Celkový dluh živnostníků dosahoval 116 miliard korun, z nichž 2,1 miliardy korun, tedy 1,8 % nebyly řádně spláceny. Své úvěry nezvládalo splácet 6 820 živnostníků, tedy 4,8 % těch, kteří měli nějakou formu úvěru. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
V celé České republice aktivně podniká necelých 900 tisíc živnostníků, což znamená, že na konci dubna mělo určitou formu dluhu 16 % z nich. Zatímco v Jihočeském, v Moravskoslezském a v Ústeckém kraji šlo o 18 % všech aktivních živnostníků, v Praze to bylo pouze 12 %.
Většina živnostníků s dluhem přitom byla ve věku od 35 let. Mezi lidmi do 34 let mělo určitou formu dluhu jen necelých 20 tisíc živnostníků. „Jedním z důvodů může být vyšší rizikový profil živnostníků a jejich přísnější posuzování ze strany finančních institucí. Mladší podnikatelé s kratší historií stabilních příjmů proto nedostanou úvěr tak snadno jako zaměstnanci, u kterých je riziko poklesu nebo ztráty budoucích příjmů nižší,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Nejhůře splácejí své úvěry mladí živnostníci do 34 let
Vyšší rizikovost mladších živnostníků potvrzují i data o počtu podnikatelů, kteří své dluhy nezvládají splácet. Na konci dubna své dluhy řádně nesplácelo 4,8 % živnostníků, ale u lidí mezi 25 a 29 lety šlo o 10 % a ve skupině 30-34 let o 7 % živnostníků.
REKLAMA
Z pohledu krajů měli nejlepší platební morálku živnostníci v Plzeňském kraji a ve Středočeském kraji, kde své dluhy řádně nesplácela pouhá 4 % z nich. Naopak nejohroženější skupinou byli živnostníci v Moravskoslezském kraji, kde jich své dluhy řádně nesplácela 6,1 %, a v Ústeckém kraji, kde šlo o 5,7 %.
Hůře si živnostníci vedou v porovnání s obchodními společnostmi. „V porovnání s nimi mají živnostníci trojnásobný podíl objemu ohroženého dluhu na celkovém objemu dluhu a více než pětkrát vyšší podíl ohrožených klientů na počtu klientů s dluhem,“ doplňuje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
