Záznam z jednání bankovní rady ČNB na zásadnější názorové rozdíly mezi jejími členy neukazuje

Centrální bankéři se vesměs shodovali na potřebě měnovou politiku ještě mírně utáhnout a názorové rozdíly se týkaly spíše načasování tohoto kroku. V souhrnu bankovní rada stejně jako na předchozím jednání vyhodnotila rizika a nejistoty plnění inflačního cíle jako proinflační. V diskuzích v tomto ohledu rezonovala hlavně stále zvýšená a zrychlující jádrová inflace, stejně tak i rizika plynoucí ze zahraničí, a to zejména s ohledem na vyšší světové ceny energií a potravin. Jako proinflační faktor byl zmíněn také zrychlující růst cen tuzemských průmyslových výrobců. Zároveň s tím však zazníval i argument vlivu vysokých tržních úrokových sazeb s delší dobou splatnosti, které tlumí úvěrovou aktivitu. Zdůrazněn byl především oslabující zájem o hypoteční úvěry, který by měl přispět ke zvolnění dynamiky cen nemovitostí a imputovaného nájemného, které doposud bylo jednou z hlavních příčin rychlého růstu cen služeb. Rovněž bylo ale zopakováno, že očekávání finančního trhu jsou přestřelená.

Diskutován byl i stav české ekonomiky, která podle bankovní rady zůstává navzdory zpomalení odolná a mohla by zesilovat působení sekundárních dopadů energetického šoku. Snaha omezit přenos dražších energií do ostatních cen byla podle záznamu hlavním důvodem zvýšení úrokových sazeb na posledním zasedání. Další vývoj konfliktu na Blízkém východě je podle členů bankovní rady stále vysoce nejistý. Jeho trvání je však již natolik dlouhé, že podle centrálních bankéřů je nyní spíše otázkou, jak silné druhotné efekty budou než to, zdali k nim opravdu dojde. Za odolností české ekonomiky byla spatřována především domácí poptávka a předchozí výrazné investice do vyšší energetické efektivnosti. Bankovní rada ovšem zmiňovala i negativní rizika hospodářského vývoje spojená s vysokými cenami energií, zrychlující inflací a vysokou nejistotou, které by mohly výkon ekonomiky omezit. Značná nejistota kolem dalšího vývoje byla pro některé členy bankovní rady důvodem, proč s dalším zvýšením úrokových sazeb ještě vyčkat, a to i s ohledem na to, jak se v prosinci k vývoji sazeb postaví ECB a Fed. Zmíněno bylo také to, že inflační očekávání zatím zůstávají poměrně ukotvená. Do dalších měsíců je ale podle bankovní rady v případě domácností rizikem vyšší citlivost jejich očekávání na ceny energií a potravin.

Pro zvýšení úrokových sazeb o 25 bb na zasedání v minulém týdnu hlasoval guvernér Michl a členové bankovní rady Kubíček, Procházka a Seidler. Oba viceguvernéři Zamrazilová a Frait, stejně tak i členka bankovní rady Kubelková pak byli ti, kteří upřednostňovali stabilitu sazeb. V kontextu rozhodování byla bankovní radou zdůrazněna jeho vyšší složitost, než tomu bylo v předchozích měsících.

Nadále očekáváme, že úrokové sazby zůstanou na současné úrovni ve zbytku letošního roku a po celý příští rok. Inflace bude pravděpodobně dále růst, a to až do února, kdy by měla podle nás dosáhnout svého vrcholu kolem 4 %. Důvodem budou hlavně vyšší ceny energií, pohonných hmot a potravin. Druhotné efekty energetického šoku budou podle nás patrné zejména na cenách zboží. Růst cen služeb by naopak mohl zpomalovat pod tlakem vysokých úrokových sazeb a nejistoty, stejně tak i působením efektu zvyšujících se životních nákladů. Rizika však podle nás zůstávají vychýlena ve prospěch dalšího zvyšování sazeb ČNB, o čemž pravděpodobně do velké míry napoví inflace za leden. Ta by totiž mohla přinést jasnější obrázek o síle sekundárních dopadů energetického šoku, které byly dosud velmi omezené.

Autor: Martin Gürtler. Analytik Komerční banky