Za prvních deset květnových dní pohledávky ČNB vůči zahraničí vzrostly takřka přesně o 18 miliard Kč

Aktivita ČNB na devizovém trhu by v případě prvních květnových dní nebyla překvapivá, neboť koruna se držela jen dva až tři haléře nad úrovní 27 za euro, čili byly zde tendence k posílení české měny, jimž se ČNB musela postavit do cesty.

Za prvních deset květnových dní pohledávky ČNB vůči zahraničí vzrostly takřka přesně o 18 miliard korun, v přepočtu tedy o více než 660 milionů euro.

Část tohoto růstu samozřejmě mohla souviset s případnou konverzi prostředků, jež do České republiky plynou z rozpočtu Evropské unie, i tak si ale myslím, že rozdíl v nastavení a výhledu měnové politiky v eurozóně a v české ekonomice vede k tomu, že se ve vlnách vracejí tlaky směrem k posílení koruny a česká centrální banka musí proti těmto tlakům na devizovém trhu intervenovat. Pokud by se objem intervencí za celý měsíc vyšplhal ke dvěma miliardám euro, tak by se již dalo konstatovat, že ČNB má po delší době s bráněním svého kurzového závazku na devizovém trhu hodně práce.

ČNB nechce pustit korunu pod úroveň 27 za euro a dle jejich vlastních vyjádření bude tento kurzový závazek praktikován zhruba do poloviny roku 2017. Osobně předpokládám, že tento kurzový závazek bude ČNB nakonec praktikovat až do konce roku 2017.

Ukončení kurzového závazku české centrální banky tak očekávám až v průběhu první poloviny roku 2018 a i poté bude ČNB připravena intervenovat, pokud by měla koruna tendenci výrazně a rychle posilovat. V mezidobí může bankovní rada zvažovat posunutí kurzového závazku směrem ke slabší úrovni koruny, tedy nad 27 za euro, anebo zavedení záporných úrokových sazeb. Akce tímto směrem by byla vyvolána růstem rizik pro českou ekonomiku, spojených se setrváním inflace na velmi nízkých úrovních: pak by ČNB zvažovala další oslabení koruny. Po záporných sazbách by ČNB sáhla v případě výrazných tlaků na devizovém trhu.Zatím ale ani česká ekonomika, ani devizový trh nejsou v takové situaci, aby bylo nutno sáhnout ať již k dalšímu oslabení české měny anebo k zařazení záporných úrokových sazeb do arzenálu české centrální banky.

^REKLAMA

Vývoj inflačních očekávání a mezd v české ekonomice, a tlaky na devizovém trhu a s nimi související objem devizových intervencí, budou ale těmi hlavními faktory, jež bude bankovní rada ČNB s velkou pozorností vyhodnocovat.

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE