Výnosy z dluhopisů stoupají

Jak už jsem psal dříve, samotný nákladový šok důvodem pro přísnější měnovou politiku není (tím je jedině nepřiměřeně silná poptávka, tj. příliš uvolněná měnová nebo fiskální politika), nicméně trhy si toto buď neuvědomují, nebo kromě dění okolo Hormúzu začínají započítávat i riziko volnější fiskální politiky. To by přinejmenším v případě české vlády, a tedy sazeb ČNB, bylo na místě, protože čerstvě ve Sněmovně schválená sada novel dává vládě větší prostor pro deficity. Úvahy o fiskálu ale budou živé nejspíš i v jiných zemích, jak o tom svědčí například fakt, že výnosy francouzských státních dluhopisů se zvýšily výrazně víc než německých, přestože z měnověpolitického hlediska jsou obě země pod kuratelou téže centrální banky.

V on-line hlasování doprovázejícím podnikatelské soutěže Firma roku a Živnostník roku se ukázalo, že veřejnost pokládá za nejhorší byrokratický předpis tohoto roku nově zavedené jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Může se zdát, že jde o nepříliš zajímavou kuriozitu, ale ve skutečnosti je to docela děsivá zpráva. Je to totiž nejnovější příklad toho, jak špatně se českým vládám daří veřejnosti vysvětlovat zvolené kroky. Výhody JHMZ jsou přitom zcela jasné: výrazně sníží administrativní zátěž firem tím, že nahradí dnešní roztříštěný systém opakovaného vykazování obdobných údajů různým institucím (ČSSZ, zdravotní pojišťovny, finanční správa, úřady práce atp.). Omezují se tak duplicity a snižuje se riziko chyb. Z pohledu státu – tedy nepřímo nás všech – dává JMHZ rychlejší a kvalitnější přístup k datům o zaměstnanosti, mzdách či odvodech, což zlepší kontrolu výběru daní a pojistného i dovolí rychleji vyhodnocovat ekonomický vývoj (podobně jako EET). JMHZ by také mělo zlepšit propojení databází jednotlivých úřadů, což by mohlo usnadnit komunikaci firem se státem i omezit potřebu dodatečných kontrol a oprav.

Pokud tak jasně přínosnou věc vnímá veřejnost jako nové nežádoucí obtěžování, pak není divu, že má stát v Česku velmi špatnou pověst. A že se mnozí z nás v důsledku toho mimo jiné snaží vyhýbat daním coby platbám „tomu hloupému a špatně řízenému státu“. Nebo že mnozí z nás berou jako běžnou samozřejmost, když třeba ministryně financí vyrukuje s prapodivnou interpretací zákona (jako se to stalo počátkem tohoto roku u zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti), aby se tak vyhnula politicky bolestivé nutnosti šetřit.

Většina republikánů Trumpa nadále poslouchá Primárky v šesti amerických státech během posledních 24 hodin potvrdily, že Donald Trump dál republikánské straně zcela dominuje. V Kentucky v souboji o republikánskou kandidaturu na místo ve Sněmovně reprezentantů hladce porazil Trumpem podporovaný veterán Ed Gallrein dlouholetého kongresmana Thomase Massieho, který se v posledních měsících dostával s Trumpem do sporů. V témže státě v republikánských senátních primárkách zvítězil trumpovec Andy Barr. Na první pohled můžou tato Trumpova primárková vítězství budit dojem dobré pozice jeho křídla pro podzimní midterms. Jenomže Trump v těchto soubojích obvykle podporuje ostré MAGA hochy a děvčata, kteří a které v důsledku svých extrémních postojů můžou mít v listopadu problém získat dostatek hlasů váhajících voličů. Trump tak svými dnešními úspěchy paradoxně možná řeže větev pod republikánskou většinou v Kongresu.

Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny