Vyhlídky na sazby jsou výš, přebytek českých samospráv níž

Většina respondentů průzkumu ZEW očekává, že ECB bude na válku a její dopady do cen reagovat navyšováním úrokových sazeb. Tomu ostatně odpovídá i situace na finančních trzích: z tamních cen plyne očekávání, že ECB do půlroku zvýší základní sazbu o čtvrtku (ještě před měsícem se čekalo, že ECB bude sazby spíš mírně snižovat).

Když už jsme u implikovaných úrokových sazeb: dnes vynese svůj verdikt ohledně vhodné výše úrokových sazeb americká centrální banka, přičemž trh žádnou změnu nečeká. Tržní výhled pro zbytek letošního roku roků se za posledních několik týdnů posunul vzhůru u Fedu míň (o cca 30 bb.) než u ECB (o cca 45 bb.).

Hospodaření krajů a obcí v roce 2025 skončilo přebytkem 14 mld. Kč. To je výrazně méně než 52 mld. Kč v roce 2024 (a dokonce 72 mld. Kč v roce 2023). Důvodem byl nečekaně vysoký objem investic územních rozpočtů. Jako u většiny ukazatelů za samosprávy jako celek, i tady hraje velkou (zkreslující) roli hlavní město Praha: bez jejího přebytku (24 mld. Kč) skončil zbytek samospráv ve skutečnosti zhruba desetimiliardovým schodkem. Ministerstvo financí v tiskové zprávě Prahu nijak nešetří: „Ze strany hl. m. Prahy dochází k pravidelným vysokým přebytkům hospodaření a k nevyužívání investičního potenciálu. Hl. m. Praha ani není reálně schopna zcela využít svůj investiční potenciál a ve větší míře zapojit přebytky minulých let. Je tak naprosto nezbytné novelizovat zákon o rozpočtovém určení daní, aby se tento nepříznivý trend zastavil.“ Ostře ale MF hodnotí i chování zbytku krajů a obcí: „Systematické podhodnocování příjmové strany a nadhodnocování výdajů při tvorbě rozpočtů vede k tomu, že územní rozpočty opakovaně dosahují výrazně lepších výsledků hospodaření, než které plánují. Na rok 2025 byl plánován za územní rozpočty schodek 118,8 mld. Kč, ale výsledek v podobě 13,2 mld. Kč byl o 131 mld. Kč lepší.“

Dosti vykloubená je i finanční pozice samospráv: „Územní samosprávné celky nadále udržují trend zvyšování rozdílu stavu peněžních prostředků na BÚ [bankovních účtech] a dluhem. V roce 2025 rozdíl činil 440,3 mld. Kč.“ Obce a kraje měly ke konci loňského roku na bankovních účtech celkem téměř 540 mld. Kč, z toho ovšem třetina připadala na samotné hl. m. Praha. Ministerstvo vysvětluje, že samosprávy – ač mají tyto obří rezervy – často s investicemi čekají na dotace, „které by jim umožňovaly realizovat investice i bez výrazného objemu přijatých investičních transferů“. „Vysoké úspory obcí, zejména pak hl. m. Prahy, v minulých letech v době vysoké inflace pouze ztrácely na reálné hodnotě místo smysluplného a přínosného využití,“ uzavírá MF. Změna chování samospráv směrem k větším investicím je důležitá nejen pro investice samotné (to je jistě dobrá zpráva), ale i proto, že se tak zmenšuje rezerva, jejímž prostřednictvím sféra samospráv dosud vytvářela centrální vládě prostor pro vyšší deficity státního rozpočtu (při dodržení téhož čísla za celý vládní sektor).

Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny