09. 07. 2026
Výdaje na zbrojení rostou, rezervy ČNB taky
V návaznosti na skončený summit NATO v Ankaře vyšla nová čísla ohledně sum, které jednotlivé členské státy vydávají na obranu. Minimálně z pohledu Česka jde o čísla mírně překvapivá, protože premiér Babiš před odletem na summit varoval, že ČR letos nejspíš alianční závazek vydávat aspoň 2 % HDP nesplní, samotní experti NATO prozatím očekávají, že ho splní, byť jen velmi těsně. Je ovšem otázka, jaké (a jak staré podklady) pro svůj výpočet použili, a tedy jestli by se při znalosti momentální situace spíš nepřipojili k páně Babišovu hodnocení.
Pokud se ale spolehneme na údaje samotné NATO, jediným ulejvákem by mělo zůstat Slovinsko, a to docela zřetelně (1,6 % HDP). Česko by se nicméně zařadilo mezi šest zemí, které by měly letos splnit limit jen s velmi odřenýma ušima; a protože hodnota má ve jmenovateli nominální HDP, kterýžto ukazatel prochází revizemi (občas i výraznými), může se snadno stát, že po čase se Česko ukáže být ulejvákem i letos, a to i kdyby experti NATO drželi hodnotu v čitateli na stejné úrovni. Letošnímu žebříčku dominují čtyři pobaltské země včetně Polska – jasný to náznak, v které částí NATO se očekává nějaká forma útoku s největší pravděpodobností. Vysoké výdaje má taky Řecko, možná v obavě, aby nepřišlo nějaké nehezké překvapení ze strany Turecka (třeba na půdě Kypru).
ČNB oznámila, že její devizové rezervy byly ke konci letošního června oproti stavu před rokem vyšší o necelých 20 miliard eur, takže činily zhruba 158 miliard eur. Přitom ale ČNB už od roku 2023 pravidelně po měsíčních částkách své rezervy „rozprodává“. Stanovená měsíční částka (obvykle 300 milionů eur) tedy evidentně nestačí ani na odprodej měsíčního přítoku do rezerv, a tudíž objem rezerv stoupá. Přítokem do rezerv se zde myslí součet (1) výnosů z jejich držby (zejména výnosy na FX dluhopisech a úroky na FX vkladech) a (2) eur, které ČNB kupuje dle kdysi uzavřené dohody s vládou.
Dohoda se týká eur přicházejících na vládní účty zejména z fondů EU a cílem dohody bylo, aby vláda neměnila eura na trhu, a tím nezpůsobovala posilování koruny. Dnes, kdy se ČNB snaží udržovat svou měnovou politiku v mírně restriktivní pozici, aby stlačila očekávanou inflaci trvale k dvouprocentnímu inflačnímu cíli, by dávalo smysl tuto dohodu zrušit, a nechat vládu, ať s restrikcí pomáhá tím, že bude eura měnit na trhu; k této změně ale prozatím z ne zcela jasných důvodů nedošlo. Letos (do května) je zatím bilance těchto obchodů mezi ČNB a vládou zhruba nulová, ale třeba loni takto ČNB od vlády koupila přes 4 miliardy eur. Vzniká prostor pro mohutnou fiskální expanzi
A když už jsem u vládní pomoci ČNB s restrikcí: na obzoru je naopak další fiskální expanze. Sněmovna Parlamentu totiž včera v noci hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila spornou novely zákona o rozpočtové odpovědnosti a dalších norem. Pokud novelu podepíše prezident, bude to mj. znamenat, že vláda bude moct (1) zvýšit výdaje v průběhu roku až o 10 % (například letos kolem 240 miliard Kč) nad rámec schválený zákonem pro daný rok v případě vyhlášení „zhoršené bezpečnostní situace“ (tuto situaci vyhlásí Bezpečnostní rada státu, což je skoro totéž jako vláda) a (2) do deficitu se nebudou muset počítat různé velké infrastrukturní investice (takže v něm bude víc místa na běžné výdaje, které by se ale dle mého soudu deficitně financovat neměly).
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
