CZK/€ 24.260 -0,08%

CZK/$ 20.832 -0,43%

CZK/£ 28.124 +0,11%

CZK/CHF 26.662 +0,11%

30. 10. 2023

Vyčkávání na první pokles sazeb ČNB, rozhodnout může i výsledek HDP

 

Čeká nás týden, ve kterém se bude hrát o první pokles úrokových sazeb za poslední více než tři roky. A výsledek je extrémně nejistý. Z našeho pohledu stále lehce převažuje pravděpodobnost, že centrální banka ještě s prvním poklesem sazeb vyčká na prosincové zasedání, kdy bude mít k dispozici HDP za třetí kvartál v detailnější struktuře včetně dynamiky mezd, jasnější představu o efektu lednového přecenění (například podle vývoje cen předplatných/permanentek na rok 2024) a větší jistotu ohledně politiky ECB a amerického Fedu.

Loading



 

Na druhé straně ekonomický výkon viditelně zaostává za letní prognózou ČNB a zatím podle předpokladů zvolňuje také momentum jádrové inflace – první pokles sazeb je tak bezesporu čistě “otázkou času”. I proto podle posledních výroků z bankovní rady naprostá většina členů v tuto chvíli vstupuje do debaty o sazbách relativně otevřeně a bez silného názoru. Nejlépe rozpoložení v bankovní radě podle nás vystihují poslední komentáře Tomáš Holuba: „Dovedu si představit obě strategie: Buď ‚wait-and-see‘, a až ‚uvidíme‘, tak za mě poměrně rychle zamířit se sazbami dolů, pokud lednové přecenění dobře dopadne. Anebo začít pozvolna teď. A pak pokračovat stejným tempem a případně přidat nebo ubrat.“

V takto rozpolcené situaci mohou rozhodnout o výsledku zasedání velmi dobře i poslední impulsy z trhu. K těm výraznějším bude bezesporu patřit první odhad HDP za třetí kvartál (v úterý). Poslední horší čísla ze zahraničního průmyslu nás vedla k dalšímu kosmetickému zhoršení odhadu na -0,2 mezikvartálně s tím, že rizika jsou dál vychýlena směrem ke slabšímu číslu.

Na českou ekonomiku aktuálně nepříjemně dopadá globální útlum poptávky po průmyslovém zboží, což by mělo mít svůj odraz na jedné straně v nižší dynamice vývozu, slabších investicích a výraznějším poklesu zásob. Na druhé straně klesající inflace by měla pomáhat spotřebě domácností kompenzovat negativní výkon exportů. Pokud by nakonec došlo k ještě výraznějšímu poklesu HDP (na který ukazují některé naše nowcasty), mohl by to být pro některé centrální bankéře důvod jednat již v listopadu (letní prognóza ČNB předpokládala růst o 0,7 %).

I kdyby tomu bylo tak a ČNB se odhodlala k poklesu sazeb již tento týden, první krok by byl velmi opatrný (-25bps) a náš odhad sazeb pro konec roku na 6,50 % by se s vysokou pravděpodobností neměnil.

Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Loading


Související články

Komentář: Riziko jako nepřítel. Proč nás minulost stále drží při zemi?

Více než třicet let po Sametové revoluci a pádu Berlínské zdi se zdá, že komunismus je pouze muzejním exponátem. Jenže hranice mezi Východem a Západem nezmizela. Pouze se přesunula z mapy do synapsí našich mozků. Studie Culture and Institutions: Long-lasting effects of communism on risk and time […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

26. 05. 2026

Když trhy ztrácí rovnováhu, disciplína ji vrací

Akciové trhy zůstaly relativně klidné navzdory výraznému nárůstu geopolitického napětí a prudkému růstu cen energií po eskalaci konfliktu v Íránu. Vzhledem k rozsahu tohoto šoku byla reakce trhů překvapivě mírná. Efektivní náklady na energie již pro mnoho firem stouply, zejména v ekonomikách Asie závislých na dovozu. To […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

25. 05. 2026

Vysoké deficity, geopolitika, inflace. Proč může být pětiletý dluhopisový závazek chyba

Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

22. 05. 2026