Víkendová dohoda se rozplývá, eurozóna potřebuje ke konsensu dva summity

Německo vytrvale odmítá, aby ECB pomohla navýšit balík peněz prostřednictvím finanční páky (natištěním dodatečných zdrojů). Nové záruky přímo ze strany členských zemí jsou přitom těžko představitelné a současně by pravděpodobně znamenaly zhoršení ratingu pro Francii a následně i pro celý EFSF. Nejistota ohledně dalšího financování EFSF byla vidět na trzích v posledních dnech poměrně intenzivně. Dluhopisy vydané EFSF na pomoc Portugalsku a Irsku se dostaly pod výrazný tlak.

Stejně tak italský desetiletý výnos znovu atakoval 6 % poprvé od doby, co na trzích začala italské a španělské dluhopisy aktivně skupovat ECB. Postup vpřed může být v tuto chvíli velice pomalý. I když se německá kancléřka rozhodne tlaku Francie ustoupit, může pro ni být problém protlačit nové změny ve fungování EFSF Bundestagem.

Ten podle nové legislativy musí kývnout na jakékoliv změny v zaměření EFSF, a proti přímému tištění peněz od ECB v něm existuje poměrně silný odpor. Ostatní body dohody podle Financial Times nemusí být při porovnání s navýšením EFSF tak složité dohodnout. Diplomaté přiznávají, že v zásadě panuje shoda na výraznějším odepsání řeckého dluhu (o cca 50 %) a pomoci bankám. Problém může být nakonec opět v tom, kolik kapitálu bankám dolít. Evropskému bankovnímu regulátorovi (EBA) vyšlo, že bankám chybí 80 mld. EUR.

Při modelování ztrát bank EBA počítala s tím, že ztráty z periferních dluhopisů částečně vykompenzují zisky kvalitních dluhopisů, to v testech pravděpodobně pomohlo především německým bankám. Trhy i MMF jsou ve svých odhadech o poznání pesimističtější a odhadují nedostatek kapitálu v evropských bankách na 200-250 mld. eur. Dohodnutý plán proto nemusí investory úplně uklidnit.

Jan Bureš, Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny

^REKLAMA