Sobota 05. prosince. Svátek má Jitka.

Viceguvernér ČNB: Družstevním záložnám věnujeme dlouhodobě zvýšenou pozornost

Investice 24.05.2013 | 12:17 0 Komentářů

Družstevní záložna Metropolitní spořitelní družstvo, která ještě donedávna nabízela nejvyšší úroky u spořicích produktů, přestala začátkem května přijímat nové vklady a následně na základě podnětu Vrchního státního zastupitelství v Praze byly zablokovány finanční prostředky družstva. Fond pojištění vkladů klienty, kteří mají v Metropolitním spořitelním družstvu uloženy své finanční prostředky na Spořícím kontu, Termínovaném vkladu i vkladních knížkách ujistil, že tyto prostředky jsou pojištěny do výše 100 000 EUR. Tudíž byn lidé své peníze měli dostat zpět. K problému se vyjádřila i Česká národní banka.

V reakci na dotazy veřejnosti k situaci v sektoru družstevních záložen ČNB zveřejňuje komentář viceguvernéra profesora Vladimíra Tomšíka, který v ČNB dohlíží na oblast finanční stability a výkon dohledu nad finančním trhem:

Jako instituce vykonávající dohled nad finančním trhem ČNB pečuje o stabilitu finančního systému jako celku. To však nelze vykládat tak, že by bylo vyloučeno, aby se jednotlivá finanční instituce dostala kvůli svému vlastnímu neobezřetnému chování do problémů. ČNB se musí striktně držet zákonných postupů a může ukládat opatření k nápravě či sankce teprve po důkladném posouzení situace a dle povahy a závažnosti zjištěných nedostatků. A to už vůbec nehovořím o tom, že není v moci předcházet možnému porušování zákona kriminálními činy.

Dynamický růst

Sektor družstevních záložen vykazuje v posledních letech dynamický růst. Celková bilanční suma družstevních záložen se od roku 2009, tj. za poslední tři roky, více než zdvojnásobila. Zatímco ještě v roce 2009 činila suma aktiv tohoto segmentu finančního trhu 17,65 miliard Kč, v roce 2012 již činila 39,28 miliard Kč. Na rozvoji družstevních záložen se významně podílelo zrušení 10% spoluúčasti klientů, resp. členů, v případě krachu záložny a zvyšování pojištěné částky vkladů od roku 2008 až do výše 100 000 EUR (respektive ekvivalentu v Kč, což nyní činí přibližně 2,6 miliónu Kč). Není od věci připomenout, že představitelé ČNB na rizika plynoucí z těchto změn opakovaně poukazovali s tím, že plná garance vkladů do uvedeného limitu bez určité míry spoluúčasti a krátké lhůty pro výplatu náhrad posilují morální hazard, kdy vkladatele nezajímá nic jiného než výše úrokové sazby.

Úvěry v selhání

Růst bilanční sumy družstevních záložen v posledních letech tak především plyne z toho, že nabízejí vyšší depozitní sazby v porovnání s bankami. Jedním z důvodů této politiky je, že depozita jsou pro záložny jediným dostupným zdrojem likvidity. V důsledku vyšší ceny zdrojů jsou záložny nuceny hledat na aktivní straně umístění za vyšší úrokové sazby, což však znamená, že ve srovnání s bankami často podstupují vyšší rizika. Úvěry poskytované záložnami jsou rizikovější než u bank, řada klientů nejdříve buď v bance neuspěje, nebo to z různých důvodů ani nezkusí. To vede u záložen v porovnání s bankami k podstatně vyššímu podílu úvěrů v selhání (konkrétně je to 14,0 % u záložen oproti 6,2 % u bank). Krytí úvěrů v selhání ve výši 12,5 % se meziročně významně nemění, ale stále se jedná o relativně nízkou hodnotu ve srovnání s bankovním sektorem, ve kterém tento poměr dosahuje 49,4 %.

Rostoucí rizika

Na rizika v sektoru družstevních záložen, která pramení především právě z nízké obezřetnosti poskytování úvěrů rizikovějším klientům, ČNB již delší dobu opakovaně upozorňuje. Jak ČNB hodnotila družstevní záložny ve zprávách zveřejněných v minulých letech, je přehledně shrnuto na našich internetových stránkách. Například ve Zprávě o finanční stabilitě 2010/2011 konstatovala ČNB, že družstevní záložny při rychlém růstu vkladů a úvěrů vykazují oproti bankovnímu sektoru dvojnásobný podíl úvěrů v selhání, což lze označit za potenciální riziko. Zpráva ČNB o finanční stabilitě 2011/2012 dále uvedla, že sektor družstevních založen nelze považovat za odolný vůči zvýšeným rizikům a stále zůstává ve srovnání s bankovním sektorem rizikovější.
S přihlédnutím k zmiňovaným rizikům není sektor družstevních záložen dostatečně uspokojivým způsobem kapitálově vybaven, neboť má nízký přebytek kapitálu v absolutní výši – tj. má nízký rozdíl mezi skutečnou výší kapitálu a požadovanou minimální absolutní výší kapitálu. Například v sektoru bank dosahuje skutečná výše kapitálu 28násobek minimální požadované hodnoty kapitálu. V sektoru družstevních záložen skutečná výše kapitálu dosahuje necelého 10násobku minimální požadované výše kapitálu. Pět ze třinácti záložen přitom vykazuje kapitál nižší než 1,5 násobek minimální požadované výše. V případě bankovního sektoru této hodnoty nedosahují jen dvě banky z celkového počtu 23. Existuje tak významné riziko, že i relativně nízké dodatečné ztráty ze znehodnocení některých aktiv mohou způsobit, že se záložna dostane se svým objemem kapitálu pod minimální absolutní objem požadovaného kapitálu, a to i za situace vysoké úrovně ukazatele kapitálové přiměřenosti. Problémem je rovněž neprůhledná struktura kapitálu družstevních záložen, neboť jejich častou praxí je postupné navyšování kapitálu dalšími členskými vklady tak, aby příslušní členové nedosáhli 10% hranice podílu na kapitálu záložny, kdy je nutné vyžádat souhlas ČNB s nabytím kvalifikované účasti. Domnívám se, že řada družstevních záložen neplní společenskou roli, kterou záložny tradičně hrají v některých jiných zemích, kde sdružují členy se společnými vazbami např. v jedné obci či profesi, a fungují do jisté míry jako banky, aniž musí podléhat veškerým požadavků na banky kladeným. Konkrétně mohou operovat s nižší výší počátečního kapitálu. Základní kapitál záložny musí být nejméně 35 milionů korun, což je téměř patnáctkrát méně než u bank, pro něž platí minimum ve výši 500 miliónů korun.

Nezávislé hodnocení

Restrukturalizaci sektoru družstevních záložen s cílem omezit narůstající rizika a posílit tradiční společenskou roli družstevního finančnictví doporučila České republice v programu hloubkového posouzení finančního sektoru (FSAP) mise Mezinárodního měnového fondu, která se uskutečnila v roce 2011 a jejíž výsledky byly zveřejněny ve formě zprávy zaměřené na tento sektor v červenci 2012. Tato posouzení jsou součástí dohledu MMF a jsou obecně vnímána jako vnější, nezávislá a trhy uznávaná hodnocení stability a síly finančního sektoru členské země. Žádost o nezávislé prověření družstevních záložen poslední misí FSAP přišla právě od představitelů ČNB. Ve zveřejněném hodnocení mise (pdf, 728 kB) se mimo jiné uvádí, že “navzdory svému malému rozsahu může mít sektor družstevních záložen nepoměrně velký dopad na Fond pojištění vkladů, ale také reputační důsledky pro finanční systém a postavení ČNB”.

Zásahy dohledu

Od roku 2006, kdy ČNB převzala dohled nad touto částí finančního trhu od Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, se v družstevních záložnách uskutečnilo celkem 7 hloubkových dohledových šetření na místě a 28 kontrol na místě při počtu kampeliček, jichž v minulosti nebyly ani dvě desítky a nyní je jich 13. Většina z těchto šetření a kontrol konstatovala závažné nedostatky v řídicím a kontrolním systému dané záložny a vedla k realizaci nápravných opatření. Několika družstevním záložnám musela ČNB kvůli přetrvávajícím závažným nedostatkům v jejich podnikání i odejmout licenci. Například v roce 2007 odňala licenci Českému národnímu spořitelnímu družstvu. V roce 2010 ČNB odejmula povolení Úvěrnímu družstvu PDW, Praha a Vojenské družstevní záložně. Naposledy v březnu 2012 ztratila povolení záložna Unibon – spořitelní a úvěrní družstvo. Dohled ČNB samozřejmě i nadále družstevní záložny kontroluje. Nicméně bližší informace o případných zjištěních u konkrétních společností ČNB není oprávněna poskytovat s ohledem na to, že nemůže zasahovat do rovných příležitostí na trhu a musí dodržet zákonnou povinnost mlčenlivosti.

Co a jak se kontroluje

Při kontrole na místě u družstevní záložny se dohled zaměřuje zejména na kvalitu řídícího a kontrolního systému instituce a na výpočet kapitálové přiměřenosti a kapitálové potřeby. Kontroly jsou standardně plánovány v ročních intervalech na základě vyhodnocení rizikovosti a významnosti institucí. Při kontrole úvěrového rizika nejprve dochází k sestavení a výběru úvěrového vzorku, následně jsou podrobně analyzovány jednotlivé úvěrové složky. Pracovníci dohledu vyhodnocují proces poskytování úvěrů, hodnocení bonity klienta a jeho schopnosti splatit úvěr, proces průběžného monitoringu finanční situace dlužníka a hodnoty zajištění. Rovněž se hodnotí způsob posuzování aktiv, stanovení výše ztrát ze znehodnocení (a jejich krytí opravnými položkami). Z hlediska kapitálové přiměřenosti se hodnotí výše ztrát ze znehodnocení úvěrů (která může mít přímý dopad do výše kapitálové přiměřenosti), kvalita a dostatečnost kapitálu spolu s kvalitou a hodnotou zajištění. Inspektoři dohledu při kontrole na místě rovněž ověřují správnost údajů sdělovaných záložnami ČNB při plnění jejich informační povinnosti. Jako doplňkový zdroj informací o stavu řízení rizik a funkčnosti řídicího a kontrolního systému jsou záložnám pravidelně zadávány požadavky na ověření ze strany externího auditora. Jedná se o standardní nástroj používaný dohledovými autoritami v Evropě (např. německý BaFin či britská FSA).

Zlomek celkového trhu

I přes několikanásobný nárůst bilanční sumy družstevních záložen v posledních letech představují tyto instituce stále nepatrný segment finančního trhu. Jeho tržní podíl je velmi nízký a angažovanost ostatních subjektů finančního trhu vůči družstevním záložnám je prakticky nulová. Na konci roku 2012 zaujímaly jen 0,7 % aktiv finančního sektoru a měly necelých 55 000 klientů. Objem jejich poskytnutých úvěrů a přijatých vkladů jen mírně přesahuje 1 % vkladů a úvěrů poskytnutých a přijatých celkem všemi úvěrovými institucemi (tj. bankami a záložnami dohromady). S přihlédnutím k těmto číslům lze říci, že případné negativní události týkající se některé z družstevních záložen by neohrozily stabilitu finančního sektoru jako celku. Na druhou stranu nelze vyloučit, že nepříznivý vývoj v tomto segmentu může vyvolávat celkovou nejistotu vůči všem úvěrovým institucím. Z těchto důvodů ČNB situaci průběžně analyzuje, dává podněty k regulatorním změnám a věnuje dohledu nad družstevními záložnami dlouhodobě zvýšenou pozornost.

Tento text je rozšířenou verzí komentáře, jenž byl publikován v Hospodářských novinách dne 24. května 2013.

Zdroj: ČNB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.