Ústavní soud: Hranice výživného by měla být stanovena i rodičům s vyššími příjmy

Rozhodnutí Ústavního soudu se týkalo případu otce, který měl platit výživné 100 tisíc korun měsíčně – 30 tisíc matce a 70 tisíc na účet nezletilého. Na účet nezletilého měl navíc doplatit dluh na výživném ve výši osm milionů korun.

„Nemusí být pokaždé v nejlepším zájmu dítěte, aby s bezmeznou samozřejmostí těžilo z vysoké životní úrovně rodičů, dosahované jejich vlastní pílí a osobním přičiněním. Navíc to, že rodič dosahuje vysoce nadprůměrných příjmů, ještě nemusí znamenat, že vede i nákladný způsob života,“ argumentoval otec.

O výchově dětí by měli podle otce rozhodovat rodiče: „V mnoha případech se rodiče, kteří se osobně přičinili o vlastní vysokou životní úroveň, rozhodli vychovávat děti tak, jako by sami měli jen běžnou životní úroveň, aby tak mohli rozvinout všechny osobní schopnosti dítěte, naučit je hodnotě a významu peněz a hospodaření s nimi.“

„Soudce, který ve věci výživného rozhoduje, by neměl být prostým počtářem, ale měl by se zamýšlet též nad jeho smyslem a účelem,„ stojí v rozhodnutí Ústavního soudu podepsaném předsedou senátu Tomášem Lichovníkem. „Je právem rodičů rozhodnout, s kolika penězi má dítě v tom kterém věku samo hospodařit. Naučit dítě hodnotě peněz a vštípit mu, že nic není zadarmo a ,bez práce nejsou koláče‘, je významnou částí výchovy, které rodiče nemohou být státem zbaveni.“
Zdroj : iHNed.cz